Pozor na neurčitý předmět podnikání, soudy už řeší první případy. Hrozí i zrušení celé firmy

O tom, že předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" není z pohledu české legislativy dostatečný, rozhodl Nejvyšší soud už v květnu 2021. Předmět podnikání by podle něj měl popsat prováděnou podnikatelskou činnost s dostatečnou jednoznačností, přičemž není nutné se držet názvů živností.

„Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem,“ píše se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Už tehdy poradenské firmy uváděly, že se klíčové rozhodnutí týká až devadesáti procent českých společností; uvedený neurčitý předmět podnikání byl masově oblíben zejména u nově zakládaných společností, protože jim umožňoval snadnou změnu nebo rozšíření činnosti.

Neurčitý předmět podnikání = zrušení firmy?

Nyní, téměř tři roky od judikátu Nejvyššího soudu, začaly podle partnera poradenské společnosti PwC Legal Petra Kincla rejstříkové soudy tuto interpretaci aplikovat v praxi. „Již vydaly první rozhodnutí o výmazu předmětu podnikání z obchodního rejstříku u několika společností poté, co v dané lhůtě neuposlechly výzvy k nápravě,“ uvádí aktuální zkušenosti z praxe Kincl.

„Z moci úřední tímto postupem nutí firmy (s. r. o. nebo a. s.) měnit jejich zakladatelské listiny a zápisy v rejstříku, pokud mají předmět podnikání definovaný jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,“ dodává Kincl s tím, že názvy touto praxí postižených společností zná, ale nepřejí si být medializovány.

Podle dat PwC se přitom tento problém aktuálně týká bezmála 136 tisíc společnosti v Česku, které tak často musí za tímto účelem svolat valnou hromadu, změnit společenskou smlouvu nebo stanovy, zaplatit za notářský zápis a za registraci v obchodním rejstříku. „Pokud tak firmy neučiní, soudy jim nejprve vymažou předmět podnikání z obchodního rejstříku a rozhodnou o její likvidaci a vymazání z obchodního rejstříku,“ varuje expert PwC Legal.

Směrnice NIS2? Nahlásit se musíte sami, hrozí extrémní pokuty, varuje expertka

Nutné kroky k nápravě s sebou ovšem nesou i nemalé finanční a časové nároky. Hrubým odhadem – podotýká Kincl – může splnění této povinnosti dotčené firmy vyjít v celkovém úhrnu na víc než 1,6 miliardy Kč jen na notářských poplatcích a poplatcích obchodnímu rejstříku. „I malé společnosti jsou totiž nuceny zaplatit až deset tisíc korun notářský poplatek, dva tisíce obchodnímu rejstříku, nepočítaje další časové, právní a administrativní náklady,“ upozorňuje Kincl.

K finanční nákladnosti tohoto rozhodnutí pro firmy je podle něj třeba přičíst i přetížené kapacity notářů a soudů.

Soud: Není to tak horké

S indicií, že Kinclem zmíněná rozhodnutí vzešla z Krajského soudu v Ostravě, se proto redakce Finmag.cz obrátila na tuto instituci s dotazem na konkrétní důvody nastíněného postupu. Mluvčí soudu Igor Krajdl potvrdil, že se neurčitými předměty podnikání soud aktivně zabývá, odmítl ale, že by byl při svém rozhodování tak příkrý, jak naznačují experti.

„Společnost, pokud má zapsán tento předmět podnikání, je vyzvána, aby nedostatek odstranila a poučena, že pokud tak neučiní, bude zahájeno řízení o likvidaci,“ uvádí Krajdl. „Je nutno zdůraznit, že dotčené společnosti, pokud vyvíjí činnost, na výzvy téměř vždy reagují nebo mají zapsán i jiný druh činnosti a v tomto případě se vymazává jen tento druh činnosti. Pokud společnosti výzvě nevyhoví, jedná se o společnosti, které jsou již nečinné a zpravidla je více důvodů k jejich zrušení.“

Krajdl pro Finmag.cz současně odhadl, kolika firem se popsaný problém jen v gesci Krajského soudu v Ostravě týká. „Evidujeme cca 110 000 subjektů a z toho cca 70 000 společností s ručením omezeným a akciových společností. Problém, o který se zajímáte, se týká podle našich odhadů nižších tisíců z nich,“ uvádí s tím, že na tuto problematiku soud nevyhradil žádné speciální oddělení a vše řeší v rámci běžného personálního obsazení, zejména skrze asistenty soudců.

„Vyhrazená část zaměstnanců má za úkol systematicky procházet obchodní rejstřík a hledat nesoulad se zákonem či faktickým stavem, případně nesoulad sděluje zpravidla finanční úřad (chybějící účetní závěrky, valné hromady, neexistující sídlo a podobně),“ vyjmenovává výše naznačené důvody pro faktickou likvidaci nereagujících společností.

Takový postup je podle Krajdla jediný možný, protože pokuty ukládat nelze. „Tento nedostatek vyplývá z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a tudíž pro něj není stanoven sazebník pokut přímo zákonem,“ upozorňuje. Ročně jsou podle něj takto zrušeny řádově stovky společností, na více stávající kapacity soudu nestačí.

„Nezaznamenali jsme žádnou stížnost, že by výhradně z tohoto důvodu byla zrušena činná, řádně fungující společnost,“ odmítá však Krajdl neurčitý předmět podnikání jako jediný argument soudu pro faktickou likvidaci firmy.

Změňte si předmět podnikání. Zn.: rychle

I když se ale zdá, že praxe míří jen na už nečinné firmy, redakcí oslovení experti radí s nápravou neurčitého předmětu podnikání neotálet. „Čekat se změnou až na výzvu soudu nedoporučujeme, protože by společnost musela změnit zakladatelské právní jednání výhradně kvůli úpravě předmětu podnikání, což by pro ni znamenalo zbytečné náklady za notářskou odměnu a za soudní poplatek,“ uvádí například Veronika Odrobinová, advokátka a partnerka Grant Thornton.

V případě, že by firma problém řešila skutečně až na poslední chvíli, může být podle ní problém i se včasným svoláním valné hromady či zajištěním notáře. „Je tak vhodné na změnu předmětu podnikání nezapomenout a spojit ji s jinými plánovanými změnami zakladatelského právního jednání,“ radí.

Předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ je přitom podle ní stále běžný, zejména u menších a často méně aktivních společností. O tom, že by změna tohoto předmětu přispěla k vyšší transparentnosti, ale přesvědčena není.

„Lze sice souhlasit s východisky Nejvyššího soudu, že z předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nelze určit, co je skutečně předmětem podnikání společnosti, a to ani výkladem. Na druhou stranu aktuální praxe mnoha společností, kdy jako předmět podnikání uvedou výčtem všechny obory činnosti vymezené v příloze 4 živnostenského zákona, světlo do předmětu podnikání nevnese,“ je přesvědčena Odrobinová.

„Přitom by stačilo jen do zákona dopsat, že předmět podnikání může být určen i obecně/neurčitě, pokud si společníci nepřejí jej konkrétně definovat, a neměnit pro firmy takto nákladním způsobem deset let zavedenou a všemi akceptovanou praxi,“ doplňuje právní expert PwC Kincl.

Změna předmětu podnikání? Možná nás čekají další změny

To, co si představoval Nejvyšší soud, když uvedené rozhodnutí vydával, však v praxi nenastává. Jeho představa je, že zakladatelské právní jednání popíše předmět podnikání, aby vystihlo skutečnou podstatu – a mohou to být buď jednotlivé obory živnosti volné, pokud z toho bude zjevný předmět podnikání nebo činnosti, nebo bude předmět podnikání nebo činnosti popsán jinak – nemusí totiž odpovídat jednotlivým živnostenským oprávněním. Dnes ale společnosti mnohokráte zapisují velké množství (nebo dokonce všechny) jednotlivých názvů oborů živnosti volné nebo jiných živností – což k naplnění účelu sledovaného rozhodnutím Nejvyšším soudem nevede. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomu Nejvyšší soud postaví, až k němu takové posouzení doputuje. A nelze vyloučit, že nás následně čeká další vlna změn, pokud se nezmění právní úprava.

Andrea Odrobinová, zakládající partnerka GT Legal

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Byrokracie? Kdepak... Firmy ve skutečnosti nejvíc trápí úplně něco jiného

• Snížení evropské byrokracie pro podnikatele? Brusel možná čeká regulační detox

• Chapadla byrokracie jsou všude. Víte, co dusí podnikání v Česku? Otestujte se

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag