Předplatit časopis Finmag

A regulujeme vesele dál! Na české firmy se valí další byrokratický nářez

Pavel Jégl
Pavel Jégl
17. 9. 2024
 11 022
komentář

Nové nařízení Evropské unie má bohulibý cíl – zachránit deštné pralesy. Způsobí však nezanedbatelné „vedlejší škody“. A může tvrdě dopadnout na tisíce českých firem.

A regulujeme vesele dál! Na české firmy se valí další byrokratický nářez
Nová právní norma má zastavit odlesňování. Kromě toho ale může zatlouct další hřebík do rakve evropské prosperity. / Zdroj: Shutterstock

Evropská unie připomíná potápějící se Titanic, na jehož horní palubě se hraje Óda na radost. Ekonomika skomírá, ale na starém kontinentu se radostně reguluje.

Další rána evropskému byznysu

Necelé čtyři měsíce dělí evropské firmy a jejich dodavatele od dalšího byrokratického nářezu. Je jím nařízení Evropské unie o dovozu a vývozu surovin a výrobků spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (EUDR).

Advokátka Colette Šinská z Deloitte Legal, která se věnuje environmentálnímu právu, upozorňuje, že nařízení dopadne na tisíce českých firem.

Legislativní norma obsahuje příděl administrativy a povinných hlášení (nefinančního reportingu) pro podniky z několika odvětví. Firmy budou stát čas i peníze. Důsledkem pak bude zdražení některých komodit i výrobků, které z nich pocházejí.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

EUDR nařizuje podnikům ukládat do chystaného informačního systému Evropské komise informace o dovozech i vývozech dřeva, kaučuku, skotu, kakaa, kávy, sóji a palmy olejné. A nejen to, firmy budou muset reportovat i produkty, které z nich vyrobily, například nábytek, papír, knihy, pneumatiky nebo cukrovinky.

Před tím, než uvedou zmíněné komodity na unijní trh, budou povinny zjistit jeho původ, vystopovat celý dodavatelský řetězec a podat hlášení o náležité péči (due dilligence). To vše mají udělat kvůli tomu, aby se na trh nedostaly produkty, za kterými stojí divoké mýcení lesů.

Hlášení musí mimo jiné obsahovat přesnou polohu pozemku, z něhož pochází dřevo, nebo geografickou polohu míst, kde byl chován skot – a to se zeměpisnými souřadnicemi s přesností šesti desetinných míst.

Na střední a velké podniky tyto povinnosti dopadnou už letos 30. prosince, na menší, byť v mírnějším rozsahu, půl roku poté. A zejména pro ty menší budou neúnosnou administrativní i finanční zátěží.

EUDR se tak dá označit za další regulaci, kterou se Evropská unie střílí do vlastní nohy.

Pro tropy i českou kotlinu

Zabránit vypalování lesů při rozšiřování zemědělských ploch je ušlechtilý záměr. Z dat OSN vyplývá, že ročně z povrchu planety zmizí na deset milionů hektarů lesa – to je plocha přesahující rozlohu Česka. Důsledkem je ztráta biodiverzity a schopnosti vázat uhlík, což pohání změnu klimatu.

Mělo by být Česko uznáno za stát s nízkým rizikem odlesňování?

Je nasnadě, že nařízení by mělo mířit na oblasti tropických lesů a na státy jako jsou Brazílie, Argentina, Ghana nebo Indonésie. Text nové legislativy ale připouští, že bude možné požadovat od firem geolokační data také z míst, kde problém s likvidací lesů neexistuje – tedy i Česka.

Jaký má smysl tímto způsobem zatížit obchod uvnitř unie? Tuto otázku si klade i Hospodářská komora.

Komora logicky požaduje, aby Česko bylo uznáno za stát s nízkým rizikem odlesňování a české firmy nebyly zatěžovány dokazováním, zda jejich produkce z domácích zdrojů nepřispívá k odlesňování.

Mělo by to být samozřejmé. Vždyť v Česku zalesněných ploch setrvale přibývá – navzdory kůrovcové kalamitě. Zalesňují se málo využívané hospodářské plochy. Nelegální těžba je tady tvrdě trestána a majitelé lesů mají povinnost kalamitní holiny zalesňovat.

Prokazuj a dokazuj, jinak zaplatíš

Komora také upozorňuje, že firmám chybí nezbytný manuál. Informační systém Evropské komise, který jim má umožnit plnit povinnosti stanovené nařízením a který je jeho klíčovým prvkem, nabírá povážlivé zpoždění.

Spolu s dalšími podnikatelskými svazy proto Komora vyzývá českou vládu, aby požádala o odklad nařízení: „Pokud nedojde k odkladu, hrozí na konci roku 2024 vážné problémy s dodávkami potravin i nepotravinářského zboží, včetně hovězího masa, čokolády, kávy, dřevěného nábytku a papíru,“ varuje na svém webu.

Firmy musí komplikované nařízení zvládnout, protože neznalost evropských předpisů neomlouvá. Za jejich porušení budou hrozit dryáčnické tresty.

Například finanční pokuty až do čtyř procent ročního obratu společnosti nebo konfiskace výrobků z neprověřených surovin. Firmy mohou být vyloučeny z veřejných zakázek a může jim být zapovězen přístup k veřejnému financování či zakázáno uvádět na trh některé produkty a komodity.

Inu, přísnost musí být, i kdyby na inovace, modernizace nebo rozšiřování výroby nebylo.

Byrokratická tsunami

EUDR spadá do byrokratické tsunami, která v Evropské unii zalévá podnikatele a investory už několik let. Spolu s drahými energiemi a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků dusí firmy a drží ekonomiky unijních zemí ve stagnaci.

Nové nařízení vedle směrnice o náležité péči udržitelnosti podniků (Corporate Sustainability Due Diligence) patří k regulacím, které zavádějí nový druh firemních povinností. Firmy odpovídají za to, že i také jejich dodavatelé, případně odběratelé a obchodní partneři chrání životní prostředí, omezují uhlíkovou stopu a dbají na pracovní podmínky svých zaměstnanců.

Nic proti společenské odpovědnosti firem. Je však nezbytné, aby byla svázána s takovou horou komplikované administrativy?

Někdejší italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve své zprávě o evropské (ne)konkurenceschopnosti tepe do unijních regulací. Upozorňuje, že u nich chybí analýza nákladů a pro mnohé firmy se stává neúnosnou. „Zásadní pro prosperitu bude tuto regulační zátěž snížit,“ píše se v jeho reportu.

S nařízením EUDR míří Evropská unie opačným směrem. Do rakve evropské prosperity zatlouká další hřebík.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Ohodnoťte článek

-
26
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

byrokracieEvropská uniefirmykomentářlegislativaodlesňovánípodnikánízemědělství

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Koupit nejnovější číslo