Takhle to dál nejde. Přejme si víc, ne méně Evropy!

Že si Evropa ve světové konkurenci nestojí nejlépe, je víc než zřejmé. Není to ale tak, že by nerostla vůbec nebo to s ní bylo přímo tragické. Naopak, Evropané si žijou docela dobře, ukazuje třeba loňská analýza bruselského think-tanku Breughel. A leckde dokonce Ameriku předhánějí.

Problém je, jak se v posledních letech se propadá evropská produktivita. I když má Evropská unie o zhruba třetinu více obyvatel než Spojené státy, její ekonomika je menší. Kdysi přitom Evropa Spojené státy dokonce předháněla.

Realitou dneška je, že Evropa roste pomaleji. Amerika i další rychle rostoucí země jí tak utíkají. A starý kontinent se postupně a dlouhodobě propadá do bezvýznamnosti. Co tedy s tím?

Není regulace jako regulace

Pokud jde o příčiny, obvykle se – jako například v nedávné zprávě bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho pro Evropskou komisi – mluví o nezvládnuté zelené transformaci, vysokých cenách energií, byrokracii či přílišné regulaci. Ale i o tom, že dosud Evropská unie nefunguje na rozdíl od Spojených států jako jednotný trh, ale jako 27 rozdílných trhů.

Právě tenhle fakt škodí podnikatelům i jejich zákazníkům, uvádí nedávná velká zpráva, tentokrát od bývalého italského premiéra Enrica Letty. Ten v ní pojednává o budoucnosti (před třiceti lety založeného!) jednotného evropského trhu, který dosud fakticky nefunguje. S vlastní iniciativou na opravu fungování vnitřního trhu proto nedávno přišlo i Česko.

Návrh, který vychází právě z Lettovy zprávy, požaduje snížení administrativní zátěže, kterou na podnikatele kladou evropské předpisy (přesněji řečeno ty schválené a často i navržené vládami členských zemí). Že je toho „papírování“ přesmíru, dokazují ostatně už jen dva příklady z poslední doby: absurdně vyznívající nařízení, jehož cílem je zabránit odlesňování, a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti neboli hlídání odpovědnosti mimoevropských dodavatelů.

Byť lze u obou pochopit bohulibé záměry, administrativní zátěž s tím spojená je obrovská. Nemluvě o tom, zda lze vytyčené cíle balíkem nové legislativy vůbec splnit; skutečně povinné reportování přispěje k záchraně lesů? A je snad na místě po firmách chtít, aby byly „policajtem“ svých dodavatelů? K tomu přece může Evropská unie použít jiné nástroje a nezatěžovat tím firmy.

Dokonale to ilustruje, co je na evropské regulaci špatně. Není to ani tak regulace sama o sobě, ale regulace špatná. Vliv státu na evropské podnikatele totiž není podle některých hodnocení ve srovnání s USA tak velký. Upozorňuje na to ve své zprávě i sám Draghi.

Víc Evropy, ne méně

Co s tím? Ukazuje se, že hlavní problém je v tom, že některé členské země evropské předpisy „roztahují“ a místo minimálních evropských požadavků regulaci ještě rozšíří. Lettova myšlenka, že v mnoha oblastech regulace chybí, tak dostává zcela nový rozměr: Letta totiž mluví o takových regulacích, které by vytvořily skutečně jednotný trh.

Cílem je dosáhnout stavu, kdy členské země přijmou více evropských, ne národních předpisů. Předpisů, které zavedou skutečně jednotné podmínky pro podnikání.

Zrušit různá omezení, místní předpisy a regulace ale rozhodně není nic jednoduchého. V řadě zemí působí různé zájmové skupiny, které tlačí na politiky, aby rozvoj jednotného trhu blokovali. Seznam je to nesmírně široký: někde jsou to banky, jinde lékárníci, právníci, taxikáři, prodejci koření…

Pokud by se ale podařilo jejich odpor zlomit či obejít, měla by z toho Evropa prospěch. Zrušily by se desítky národních předpisů a místo nich by byl jeden unijní. Fungoval by společný obchodní zákoník, kapitálový trh. Byla by jedna faktura, jednotné účetnictví a (do určité míry) i daně.

Znamenalo by to ale víc Evropy, ne méně. A to je v době, kdy v Unii naopak sílí odmítání „Bruselu“, nepopulární myšlenka. Přinejmenším podnikatelé by ji ale ve vlastním zájmu měli přijmout za svou.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Řekové zavedli šestidenní pracovní týden. Návrat k otroctví, nebo inspirace pro Česko?

• Evropa se posunuje doprava. Green Deal čekají změny, co to znamená pro podnikání?

• Evropa se musí probudit: Draghiho plán na záchranu ekonomiky

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Zdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Koupit Finmag