Byrokratické peklo pokračuje. Dočkáme se vůbec někdy funkčního stavebního řízení?

Piráti tvrdí, že digitalizace stavebního řízení je skoro hotová. Že chyběl už jen kousek. Premiér zas tvrdí něco jiného. Ale to je koneckonců vedlejší. Pravdou zůstává, že nefunkční stavební řízení komplikuje život lidem i podnikatelům.

Všichni přitom mají za to, že hlavním přínosem digitalizace je zrychlení procesu. To je jistě pravda, ale je tu ještě jeden přínos, možná dokonce významnější: standardizace a sjednocení metodiky.

Před digitalizací mají úřady do jisté míry volnou ruku v rozhodování. Platí to nejen pro stavební, ale také například finanční úřady. A teprve digitalizace může zajistit stejnoměrnou aplikaci všech pravidel pro všechny žadatele.

Estonsko jako vzor

Podívejme se například na Estonsko, které je známé svým pokročilým digitálním prostředím, což se pozitivně odráží i ve stavebním řízení. Většina procesu zde probíhá online přes jediný portál ehitus.ee a existují tu jen dva hlavní typy stavebních povolení: stavební oznámení (ehitiseteatis) a stavební povolení (ehitusluba).

Pro menší projekty často stačí pouze oznámení, což celý proces značně zjednodušuje. Menší projekty typicky zahrnují rodinné domy do určité velikosti, menší přístavby k existujícím budovám, dále garáže, kůlny, skleníky nebo altány.

Délka řízení se liší podle složitosti projektu. U jednoduchých projektů může trvat deset až třicet dní, složitější projekty obvykle zaberou jeden až tři měsíce, zatímco velmi komplexní projekty mohou trvat až šest měsíců.

Jednou z klíčových výhod systému je možnost sledovat stav žádosti online v reálném čase. Veřejnost má možnost se do procesu zapojit prostřednictvím veřejného připomínkování. Dokumentaci lze často podávat v estonštině nebo angličtině, což usnadňuje proces pro zahraniční investory. Veškeré informace o stavbách jsou navíc veřejně dostupné v online registru.

Sečteno podtrženo, ne nadarmo je efektivita estonského systému hodnocena jako jedna z nejvyšších v Evropě. Ale vraťme se do Česka...

Stavební řízení „po Česku“

Česká realita bývá popisována diametrálně odlišně a délka stavebního řízení bývá udávána v řádu let i u poměrně jednoduchých staveb. Ostatně, na toto téma byla publikována různá děsivá čísla, která však byla později zpochybněna. Zajímavá zjištění pak přináší nedávný průzkum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Tento průzkum uvádí, že například v kategorii bytových domů činí průměrná délka územního řízení zhruba pět měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku, mediánově dokonce jen na tři měsíce. Nejdelší povolovací proces vykazují tunelové stavby (v průměru skoro rok), naopak nejkratší sklady nebo parkovací domy (cca 4,5 měsíce) – vše v případě společného povolovacího řízení.

Digitální zoufalství nad portálem stavebníka. Chodí to výborně, ale „neseje“ to

To už přece nevypadá tak zle. Problém ale je, že se mohou vyskytnout – a často také vyskytují – komplikace. ČKAIT přidává jejich výčet: absence metodiky sjednocující postupy dotčených orgánů a stavebních úřadů, protichůdné požadavky dotčených orgánů (památková ochrana, životní prostředí...), požadavky na doplnění stanovisek dotčených orgánů, nedořešené majetkoprávní vztahy…

„Za hlavní příčiny zbytečně zdlouhavých povolovacích procesů, které podle všeho nevyřeší ani nový stavební zákon a jeho nové prováděcí předpisy, označují [respondenti] složitost, nejednoznačnost, nekompatibilitu a absenci koordinace mezi dotčenými orgány a stavebními úřady,“ uvádí doslova průzkum.

A co víc: „Podle odpovědí a zkušeností autorizovaných osob mohou požadavky nebo protichůdné názory dotčených orgánů při velkém množství vyjádření prakticky zablokovat celý povolovací proces. Velkým problémem jsou i nedostatečné sankce za nedodržování zákonných lhůt.“

Na místě je tak otázka, proč vlastně se u nás nedaří prosazovat jednotná a funkční řešení? Tato otázka směřuje k výběrovým řízením na IT projekty, což je srovnatelně bolavé téma.

Znáte cenu kódu?

Když veřejný sektor zadává veřejnou soutěž například na kancelářský papír, počítače nebo lokomotivy, lze poměrně snadno posoudit, zda vysoutěžená cena byla férová. Každý přece ví, kolik stojí papír nebo počítač v dané konfiguraci, a s trochou snahy není zásadní problém obvyklé ceny zjistit ani u lokomotiv. Se stavebními projekty je to ale horší a u IT ještě o poznání horší…

Zmátoří se konečně? Odchod Pirátů dává vládě šanci, čas na reformu státu ale promarnila

Dejme tomu, že nějak vypočtete, kolik má správně stát metr čtvereční dálniční plochy – ale jaká je „správná“ cena za tisíc nebo milion řádků kódu v jazyce C++ (anebo v jakémkoli jiném)? Odhadnout ji není pro vnějšího pozorovatele možné.

Kódu nerozumí nikdo než sám programátor. Při dodržování nejpřísnějších standardů na dokumentaci pak ještě programátorův kolega. Jeho nadřízený – pokud má technické vzdělání – možná dokáže odhadnout, zda určitá funkcionalita vyžadovala den nebo týden práce. Ale pro člověka zvenčí? Pro takového je to jen uzavřená černá skříňka.

Může se tedy snadno stát, že IT projekt je nadhodnocen hned na několika úrovních. Programátor napíše do výkazu práce více hodin, než bylo zapotřebí, a zbývající čas věnuje něčemu jinému. Jeho šéf udělá něco podobného a ředitelství firmy vykáže zadavateli částku, ke které samo ještě něco přihodí. A na celém světě neexistuje mocnost, která by do procesu vnesla světlo.

To je důvod, proč se pravděpodobně nikdy nedozvíme, zda v otázce digitalizace stavebního řízení měli pravdu Piráti, nebo ODS. Možná měly pravdu obě strany. Co je ovšem pravdou nezpochybnitelnou, je fakt, že nejlepší byrokracie je žádná byrokracie.

Jak si otevřít bar v Karlíně

Jsem dost starý, abych pamatoval neskutečnou otravu, kterou ještě v 90. letech představovalo vyřizování cestovních dokladů. Byly doby, kde jste potřebovali vstupní víza i do Německa nebo Rakouska. Také české úřady vyžadovaly vyplnit na hranicích naprosto zbytečný formulář, říkalo se mu „statistický list“.

Veškerá tato byrokracie byla úplně k ničemu. Vytvářela pouze umělou zaměstnanost ve veřejném sektoru (úředníci) i v sektoru soukromém (agentury, které za vás vyřizovaly víza do Německa, Francie, Švédska…). A nyní se podívejme, co je zapotřebí v současnosti pro otevření jedné malé provozovny služeb v Praze (zdrojem je platforma X, uvedeno v původním doslovném znění):

Otvírám si prodejnu a bar v Karlíně. Celkem 120m2. Kdybyste se někdo chtěl do čehokoliv v Praze pouštět, tak tady máte pár důvodů, proč se na to rovnou vykašlat. Socialistický, byrokratický peklo:

Souhlasná stanoviska máme:

• Hygienická stanice hl. m. Prahy, Praha 9
• Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy
• MHMP, Odbor územního rozvoje, Oddělení informací o území
• MHMP, ŽP
• MHMP, Odbor bezpečnosti
• Městská část Praha 8, odbor životního prostředí
• Městská část Praha 8, odbor dopravy, oddělení dopravního rozvoje
• PREdistribuce, a. s. - k PD
• Povodí Vltavy - ke stávající PD + platí i původní z roku 2021

Čekáme vyjádření:

• Městská část Praha 8, Odbor územního rozvoje a výstavby, Oddělení vodoprávní - (čeká se na vyjádření Povodí)
• MHMP, Odbor památkové péče, Oddělení státní správy památkové péče
• PREdistribuce, a. s. - rezervace příkonu

Jsou snad všechna ta lejstra, průtahy a práce navíc zapotřebí? To si vážně nemyslím…

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Od otroků k robotům. Skuhrání na nedostatek lidí bylo dost, Česko nikam neposouvá

• Vzhůru ke třídenním víkendům! Změní Emiráty svět jako kdysi Henry Ford?

• Jak (a proč) Německo zbohatlo? Příběh upadajícího hospodářského zázraku

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag