Zaklekneme na kuřáky i vapery? Byl by to poslední hřebík do rakve venkovských hospod

Zakázat a trestat. To je podstata plánu, jehož cílem je do roku 2040 srazit konzumaci tabákových výrobků z dvaceti procent evropské populace na pouhých pět procent, a tak dosáhnout stavu, který bývá nazýván „společností bez tabáku“.

Plán navrhuje Evropská komise. Evropa by do free smoke stádia měla dokráčet zákazy kouření a vapování nejen v uzavřených místnostech, ale i na volných prostranstvích. Mezi ně mají patřit jak dětská hřiště, kde by to mělo být samozřejmostí, tak i zahrádky restaurací, místa před veřejnými budovami, obchodními centry, úřady, hotely, firmami…

Je patrné, že takové restrikce by nás přiblížily úplnému zákazu kouření i vapování.

Jak ničit zdraví i státní finance

Evropská komise na svém webu píše, že jejím záměrem je přimět kuřáky, aby se vzdali cigaret a posílit ochranu před pasivním kouřením. Přitom ale do jednoho pytle sází klasické cigarety i cigarety elektronické, byť míra jejich škodlivosti se výrazně liší.

Zatímco u klasických cigaret vytváří hoření stovky toxických a karcinogenních látek, e-cigareta nic nespaluje. Proto je mnohem šetrnější volbou, jak užívat nikotin. Jistě, nejlepší volbou je dýchat vzduch, protože ani vdechování páry zdraví neprospívá. Průzkumy ale prokázaly, že rizika spojená s vapováním jsou řádově nižší.

„Toxických látek, které při vapování vznikají, jsou v porovnání s cigaretovým kouřem jednotky procent,“ upozorňuje například vedoucí Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Králíková.

Z nuly na sto zaměstnanců. Základ jsou profesionální vztahy, říkají gastro podnikatelé

Vapování také minimálně ohrožuje lidi v okolí, z e-cigaret nevychází kouř ani zápach. Do vzduchu se při něm dostává aerosol, obdobně jako při používání deodorantů. Některé restaurace se proto příliš nezabývají ani vapováním v interiéru.

To by tedy z moci úřední mělo skončit, stejně jako cigarety (i ty elektronické) na zahrádkách restaurací a u hotelů.

Majitelé restaurací i hotelů se přitom sami snaží vyhradit na zahrádkách i terasách hotelů místa, kde by kuřáci mohli kouřit, aniž by vystavovali nekuřáky pasivnímu kouření. Je to samozřejmé, nechtějí přijít o nekuřáckou klientelu, která bývá většinová.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu v rozhovoru pro MFDnes upozornil, že nekompromisní postup, který navrhuje komise, může některé podniky z oboru gastra zlikvidovat. Zejména venkovské hospody založené na pivním konceptu, ale i menší restaurace ve městech. „Ve chvíli, kdy vypadne byť jen pět procent zákazníků, to mnoho podniků zničí,“ varoval.

V sázce jsou i zdravé finance státu. Ekonom Francesco Moscone z londýnské Brunel University na konferenci o ekonomice prevence, kterou pořádal Zdravotnický deník, připomněl, že přechod kuřáků na méně škodlivé alternativy, zejména e-cigarety, je prospěšný nejen pro zdraví kuřáků. Tím, že vede k nižšímu počtu onemocnění, také šetří výdaje veřejných rozpočtů.

Dokážou tohle politici a byrokraté vzít na vědomí?

Bez zákazů i bez kouře

Kuřáků v Evropě i v Česku v posledních letech ubývá. Je to povzbudivý trend. Experti se přitom shodují, že to je mimo jiné důsledek nástupu elektronických cigaret, které vytlačují ty tradiční.

E-cigarety se v některých státech staly součástí politiky harm reduction, politiky omezení rizik. Jejím základem je otevřený přístup k alternativním výrobkům i spotřební daň výrazně odstupňovaná podle škodlivosti produktů obsahujících nikotin.

Má to logiku. Pro člověka je šetrnější, když dostane nikotin bez chemikálií obsažených v kouři. Kouř, nikoli nikotin, zabíjí kuřáky. Ale kvůli nikotinu kuřák kouří. A ne každý dokáže se závislostí na nikotinu seknout.

A regulujeme vesele dál! Na české firmy se valí další byrokratický nářez

Nejdéle a nejdůsledněji harm reduction uplatňují Švédové. Už při svém vstupu do Evropské unie si vyjednali výjimku ze zákazu prodeje žvýkacího tabáku. Díky němu (a v posledních letech i díky e-cigaretám) v severské monarchii ubývá kuřáků. Jejich podíl v populaci poklesl pod šest procent. Švédsko tak má nakročeno k tomu, aby se v dohledné době stalo první smoke free zemí Evropské unie.

Evropská komise však nabádá státy, aby zvolily diametrálně odlišný přístup – zakazovat, omezovat znevýhodňovat, kontrolovat, trestat. A tento přístup je blízký také české vládě, byť kabinet Petra Fialy ve svém programovém prohlášení ujistil, že u závislostí bude uplatňovat politiku prevence rizik a snižování škod.

V konsolidačním balíčku dala vláda přednost vidině rychlých peněz na příjmové straně rozpočtu a pod záminkou, že chce mladistvé odradit od vapování, zavedla spotřební daň na náplně do elektronických cigaret. Původně ji chtěla zvýšit skokově, ale poslanci prosadili pomalejší postupné zvyšování až do roku 2027. Cena nejběžnějšího balení, které představuje desetimililitrová lahvička, tak od dubna zdražila ze zhruba stovky „jen“ na 130 korun. Do čtyř let se však vyšplhá na 220 korun.

Vapování přesto zůstane jednou z nejekonomičtějších alternativ kouření. Finanční motivace kuřáků, aby přestali tabák pálit a přešli na vapování, však bude slabší. Zdravotní důvody zůstanou.

Bruselštější než Brusel?

Ministerstvo zdravotnictví letos chystalo ještě drakoničtější opatření. Vyhláškou chtělo zakázat ochucené e-cigarety. Zůstala by tak pouze příchuť tabáková. Nakonec ale ministr Vlastimil Válek vyhlášku odpískal, protože ho adiktologové varovali před důsledkem – vapování by bylo zlikvidováno a lidé by se vrátili ke klasickým cigaretám.

Dokážete si představit, že by ministerstvo prosazovalo obdobný přístup k lihovinám? Pak by se v obchodech prodával pouze čistý líh.

Nasnadě je otázka, jak česká vláda na novou iniciativu Evropské komise zareaguje. Je formulována pouze jako doporučení, ačkoli jednou z ní evropská legislativa může vzniknout. Teď ale záleží jen na vládách unijních států, zda se jí budou řídit.

V minulosti jsme často bývali papežštější než papež, přesněji bruselštější než Brusel, a evropské předpisy při přejímání do domácí legislativy pozlacovali o další povinnosti, které po nás Brusel ani nepožadoval. Kdoví, jak to dopadne s nejnovějším návrhem komise na Evropu bez kouře a dýmu. Vyjdeme mu vstříc?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Evropa se musí probudit: Draghiho plán na záchranu ekonomiky

• Takhle to dál nejde. Přejme si víc, ne méně Evropy!

• Byrokratické peklo pokračuje. Dočkáme se vůbec někdy funkčního stavebního řízení?

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag