Český erár bobtná k prasknutí. Potřebujeme vlastní verzi Muska

Trumpova Amerika bude mít ministerstvo vládní efektivity (DOGE) vedené Elonem Muskem a republikánem Vivekem Ramaswamym. Tento počin navozuje otázku, zda bychom nepotřebovali nějakou českou verzi tohoto úřadu. Přebujelá veřejná správa, neutěšený stav veřejných financí i byrokracií prorostlé podnikatelské prostředí tomu nasvědčují.

Český stát je v současné podobě neufinancovatelný. Erár nám přerůstá přes hlavu. Nejsme schopni ho uživit, na jeho provoz si musíme půjčovat.

Andrej Babiš s tím neměl problém. Hlásal efektivní stát-firmu a přitom bezstarostně erár vykrmoval, zvyšoval počty úředníků a dalších státních zaměstnanců. Držel se zásady polního kuráta Otto Katze, který proslul výrokem „To se nám hoduje, když nám půjčujou peníze!“

Fialova vláda si problém připouští. Jenže není schopna ho řešit. A o mnoho lépe si dosud nevedla ani v potírání zbytečné byrokracie.

Lepší než Hacker ze sitcomu

Expertní skupina úřadu vlády nedávno dokončila návrh na revizi agend státní správy. Výsledek její práce má odhalit zbytečná úřednická místa, která požírají peníze, zvyšují tlak na vyšší daně a plodí regulace brzdící byznys.

Původně měla být inventura agend hotova loni na jaře a vláda chtěla do konce roku 2023 představit plány na seškrtání úřednických míst. Teď to sotva stihne do konce svého mandátu, natož aby zmíněné plány stačila uskutečnit.

Byrokratické peklo pokračuje. Dočkáme se vůbec někdy funkčního stavebního řízení?

Něco se jí nicméně podařilo. Počet státních úředníků se za Fialy a spol. snížil. Nyní máme na 76 tisíc úředníků, za Babiše jich bylo 79 tisíc. A to se dá nynější koalici přičíst k dobru, ačkoli za poklesem úředníků do určité míry stojí „mrtvé duše“ a rušení neobsazených míst.

Koalice Spolu nicméně v kampani hlásala, že sníží počet úředníků o 13 procent, tedy zhruba o 10 tisíc. Tento slib se zjevně zařadí do kategorie vzdušných zámků, stejně jako Fialův příslib, že Češi se za jeho příští vlády dočkají německých mezd.

Na základě revize agend i postupující digitalizace by stát mohl být štíhlejší a levnější. Nedělejme si však o iluze o významné redukci. Nejvyšší kontrolní úřad loni ve výroční zprávě upozornil, že proti ní stojí přebujelé a na administrativu náročné dotační programy, kterými státní úředníci přerozdělují stovky miliard korun.

Otesánek, který se nedá uživit

Do eráru však nespadají jen státní úředníci, ale i státní zaměstnanci, kteří jsou placeni z rozpočtu. Z dat v návrhu státního rozpočtu na příští rok je přitom patrné, že jejich počet se příští rok zvýší o 1 200 na 488 788 a výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun.

Kontroly jsou bič na podnikatele. Bude mít Česko bič na kontroly? Experti odpovídají

Během této vlády tak erár nakyne o 6 000 zaměstnanců státu. Když ho před deseti lety začala koalice sociálních demokratů, ANO a lidovců nezřízeně vykrmovat, zahrnoval 417 000 jedinců, tedy téměř o 72 000 míň, než je plánováno na příští rok.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla vládě audit státních zaměstnanců. Zůstala nevyslyšena.

Pravda, potřebujeme pedagogy, vojáky i policisty a vzdělání i bezpečnost vyhlásila vláda za své priority. Je ale udržitelné, aby sbor pedagogů rostl v poměru jeden pedagog na 3,6 žáka jako v posledních pěti letech?

A musíme zvyšovat počty policistů? Jejich počet překročil 40 tisíc. Poměřováno počtem obyvatel patříme k nejpolicejnějším státům Evropy. Před deseti lety jsme měli o čtyři tisíce policistů míň. Kriminalita však nebyla o nic vyšší. Fialova vláda přesto schválila tabulky, které počítají se 46 tisící policisty.

Kromě vykynuté státní správy ekonomiku významně podvazuje i zbytnělý a nákladný sektor samospráv a místních vlád. V Evropě nemá obdoby a vláda ho nedokázala racionalizovat.

Je nasnadě, že tak rozbujelý erár, jaký má Česko, nemohou čtyři miliony podnikatelů a zaměstnanců v soukromých firmách uživit.

Co nám Brusel nedoručí, to si vymyslíme

Muskovým úkolem bude likvidovat vládní byrokracii, která dusí byznys. Amerika je jí přitom prorostlá míň než Česko či jiné státy Evropské unie.

Když si stěžujeme na regulace, zhusta odkazujeme na Brusel. Bruselská Evropa se vskutku dá pokládat za šampióna v regulacích. Tamní legislativní úderka je k neutahání. Také proto jsme v regulaci umělé inteligence předstihli Ameriku nebo Čínu. Jenže Američané a Číňané nás předstihli v umělé inteligenci. No a hádejte, kdo je na tom líp.

Z Evropské komise se na nás valí normy nařizující podnikatelům nové a nové administrativní úkoly. Ukrývají se pod zkratkami jako GDPR, DSA, P2B, NIS2, ESG a jsou spojeny s administrativní zátěží, která komplikuje podnikání. Firmy utrácejí finance a mrhají lidské síly na to, aby hlídaly předpisy, sestavovaly statistky a reportovaly o tom, co nemá s podstatou jejich podnikání nic společné.

Regulací je už tolik, že pro podnikatele je skoro nemožné získat přehled kolik povinností musí splnit. Jsou také jednou z příčin, proč se investoři do našich končin nehrnou.

Jenže za vším špatným nehledejme jen Brusel. Některé směrnice si při zavádění do národní legislativy sami přitvrzujeme. V minulosti jsme se třeba vymlouvali na Brusel při přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu nebo při balení pečiva do mikrotenových sáčků. A mnohé z regulací, které nám znepříjemňují život, patří také do kategorie „národ sobě“. Brusel je nedoručil, tak jsme si je vymysleli sami, od píky.

Fialův kabinet už rozhodl o ukončení několika desítek z nich. A některé i zrušil – nedávno například povinné vstupní lékařské prohlídky pro zaměstnance v administrativě nebo v sektoru služeb. Zatím ale podnikatelům administrativa spíš přibývá, než ubývá.

Může robot Grok porazit byrokracii?

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček vyslovil myšlenku, že s likvidací nadbytečných regulací by mohla pomoci umělá inteligence. Neuvažuje Elon Musk stejným způsobem? Nepustí nakonec na americkou byrokracii svou umělou inteligenci, chatbota jménem Grok? K takovému úkolu by ho však musel cvičit jinde než na síti X.

Ministerstvo pro efektivitu vlády, které povede, bude vlastně poradní skupinou vlády. Navrhne, jak skoncovat s plýtváním, korupcí a nadměrnou byrokracií. Donald Trump avizuje, že výsledek jeho činnosti bude mít dalekosáhlé důsledky.

Sám Musk tvrdí, že federální rozpočet je schopen snížit o třetinu, tedy o dva biliony dolarů. Zní to velkohubě a bývalý ministr financí Larry Summers říká, že Elon bude rád, když najde škrty ve výši 200 miliard dolarů.

Zatím je výsledek projektu DOGE ve hvězdách. Pro Česko, ale i celou bruselskou Evropu, však může být v lecčems inspirativní.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Kolik tedy berou, šéfe? Co se stane, až firmy budou muset prozradit mzdy

• „Vyndejte toho červa!“ Vláda tlačí extrémní pokuty za spam, i když je nikdo nechce

• Směrnice proti odlesňování: byrokratický masakr motorovou pilou se odkládá

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag