Kde zkasírovat podnikatele i prostý lid? Nový přílepek přichází s kulišáckým řešením

Je jasné, že s telemarketingem v Česku je třeba něco dělat. Spoustu lidí otravují nevyžádané telefonické hovory s nabídkou kdečeho, od levných pánví po investice do dluhopisů vynášejících „bez rizika“ desítky procent ročně.

Předchozí pokusy o regulaci a kultivaci tohoto odvětví nevyšly. Stížnosti úřadům se množí. A život to komplikuje i poctivým podnikatelům, kteří v dobré víře obvolávají své současné či budoucí zákazníky a ti jim práskají s telefony.

Jak to tedy změnit? Iniciativy se chopila Hospodářská komora. Jenže tak, že to budí spíš podezření, že si na tom chce založit lukrativní živnost. Pozitivní dopad na ochranu zákazníků před nevyžádaným voláním je navíc přinejmenším diskutabilní.

Malá domů?

Návrh, jak údajně vnést řád do českého telemarketingu, přednesli čtyři koaliční poslanci Michal Zuna z TOP 09, Aleš Dufek z KDU-ČSL, Josef Flek ze STAN a Jan Hofman z ODS. Komora by podle nich měla spravovat databázi telefonních čísel lidí, kteří dali firmám souhlas s oslovováním. Čísla by poskytovaly samy firmy a provoz databáze by také platily.

Na první pohled to zní jako docela dobrý nápad. Vždyť kdo jiný než největší podnikatelský svaz v zemi by měl dohlížet na podnikatelskou etiku? Zdá se navíc, že za návrhem stojí celá koalice (předkládají ho zástupci všech čtyř koaličních stran), a je tedy kvalitně zpracován a prokonzultován s ministerstvy. Opak je pravdou.

Vznik nové – a podle kritiků také nesmírně cenné – databáze se objevil v legislativním procesu jako přílepek k zákonu o elektronických komunikacích. Neprojednali ho předem v hospodářském výboru, nekonzultovali ho s ministerstvem obchodu a průmyslu a nemá ani podporu vládní koalice. A co víc: je nejasný, nepřehledný a zmatečný.

Jasné je jen jedno: že by celý systém regulace telemarketingu spravovala právě Hospodářská komora. A že by ten, kdo by do něj údaje – tedy telefonní čísla a seznam souhlasů pro jednotlivé obory – vkládal, či je naopak požadoval, komoře platil. Hospodářská komora by tak měla stálý příjem ze zákona. Je zřejmé, odkud vítr vane.

Sám svaz samozřejmě kritiku, že by tím pro něj vznikl jakýsi „nadstandardní příjem“, odmítá; ony poplatky s databází spojené (jejich výši má určit až prováděcí vyhláška) mají prý jen pokrýt náklady na provozování systému. Spotřebitelé by pak měli mít správu souhlasů zdarma a firmy by zas získaly „právní jistotu pro svou činnost“.

Dá se tomu ale věřit?

Silnější a nejsilnější

Hospodářskou komoru vede od května loňského roku Zdeněk Zajíček, bývalý poslanec, náměstek ministra a donedávna místopředseda ODS, tedy nejsilnější vládní strany. V ODS má stále velký vliv a známosti má zřejmě i v ostatních koaličních stranách.

Zajíček prosazuje posílení Hospodářské komory. Ostatně, už za jeho prezidentství se objevil nápad, který pobouřil širokou podnikatelskou obec: že by komoře měli platit všichni podnikatelé bez ohledu na to, zda jsou jejími členy. Prý proto, že přece hájí i jejich zájmy.

Hospodářská komora ČR

Hospodářská komora je největší podnikatelský svaz v Česku, je zřízená zákonem. Sdružuje živnostníky, malé, střední i pro tuzemskou ekonomiku strategicky důležité velké podniky a 123 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů. Působí v 73 městech a ve spolupráci s partnery provozuje také čtyři asistenční kanceláře v zahraničí. Je součástí evropské i celosvětové sítě obchodních a průmyslových komor, spolupracuje s komorami ve 120 zemích. Nezastupuje však všechny podnikatele v Česku, a nelze tak jednoznačně říci, že zájmy komory jsou automaticky i zájmy všech podnikatelů.

Nápad nakonec neprošel. Oprášením staré idey (jen v trochu jiném hávu), že by bylo dobré mít povinné členství v nějakém svazu pro všechny podnikatele, tak jen vzbuzuje podezření, že komoře dlouhodobě jde o jediné; stejně jako tehdy hlavně o peníze na činnost a funkcionáře komory.

Sami předkladatelé vše navíc podpořili slovy, že regulace telemarketingu funguje i v jiných zemích, konkrétně pak na Slovensku. Jen zapomněli dodat, že zde funguje zcela opačně; databázi spravuje stát, a ne polosoukromý subjekt a neobsahuje čísla těch, kteří dali k marketingovému oslovování souhlas, ale kteří ho naopak odmítají.

Praktický dopad je nasnadě: obchodovat s takovou databází je o poznání méně lukrativní. Nemluvě o tom, že na Slovensku musí být od roku 2022 všechny telemarketingové hovory vedené z předčíslí 0888, takže kdo se nechce s prodejci bavit, snadno hovor z tohoto předčíslí „típne“.

Český návrh kulhá i v rámci argumentu, že dnes se telemarketingové volání často dělá ze zahraničí, kde nejsou tak přísná pravidla. Jak se to má ale s novým systémem změnit, vůbec není jasné.

Víc než cokoli jiného nám tak celá tahle epizoda připomíná otázku, nač Hospodářskou komoru v podobě, v jaké je, vlastně máme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Kolik tedy berou, šéfe? Co se stane, až firmy budou muset prozradit mzdy

• Další jobovka na obzoru. „Tajná bankovní daň“ dolehne na všechny

• Zadlužil nás víc Babiš, nebo Fiala? Absurdní hra má překvapivého vítěze

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag