Danit a dotovat! Fialova vláda dělá opak toho, co hlásala

Daně nezvýšíme a s dotačním byznysem zatočíme, hlásal Petr Fiala na startu své vlády. Po třech letech však premiér musel přiznat, že během jeho vlády daňová kvóta vzroste.

A dotace? Některé v konsolidačním balíčku vláda seškrtala, dotuje se však vesele dál. A mnohé z dotací dokonce rostou.

Jeden z příkladů politiky, která zůstala za svými cíli, můžeme najít v zemědělství.

Zachrání je dotace?

Konsolidační balíček zvedl mimo jiných daní také berně z nemovitostí – a to včetně zemědělské půdy. Státní pozemkový úřad proto zvýšil od října pachtovné, tedy cenu za pronájem zemědělského pozemku.

Zdražení je citelné, dalo by říct skokové. Někteří zemědělci zaplatí za půdu až několikanásobně vyšší cenu než donedávna.

Český rozhlas citoval jednatele společnosti Šumavská zemědělská Josefa Faturu, který si stěžuje, že mu Státní pozemkový úřad zvedl pachtovné o 400 procent. Takový postup označuje za likvidační.

Ministerstvo zemědělství hájí tuto cifru tím, že úřad postupoval podle platné metodiky. Fatura však upozorňuje, že zatímco soukromí vlastníci v oblasti nově pronajímají půdu za dva až tři tisíce korun za hektar, stát účtuje čtyři a půl tisíce.

Je s podivem, že finanční skupiny a fondy, kterým je zhusta předhazováno, že nemají k zemědělství a zemědělcům vztah, nevyužívají vyšší daň ke zdražení v takové míře jako stát.

Ministerstvo nicméně zemědělce uklidňuje tím, že jim „vyjde vstříc jinými cestami“. Oznámilo, že letos jim navýšilo dotace o 550 milionů korun a příští rok mezi ně rozdělí z domácích zdrojů navíc další dvě miliardy korun.

Taková kompenzace připomíná bonmot někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana o vládách, které regulují a daní, až nakonec musí podnikatele a firmy zachraňovat dotacemi (Pokud se to hýbe, zdaňte to. Pokud se to hýbe dál, regulujte to. A pokud se to dál nehýbe, dotujte to).

Moloch za stovky milionů

Jistěže, pachtovné nemůže zůstávat beze změny, když ceny pozemků stoupají. Skokové zdražení však může mnohé zemědělce přivést do existenčních problémů. Jeho důsledkem budou vyšší náklady a také tlak na růst cen zemědělské produkce.

Rozsah tohoto problému může být v Česku značný. Podíl propachtované zemědělské půdy na obhospodařované ploše je jedním z nejvyšších v Evropě. Blíží se 70 procentům.

Kompenzovat vyšší pachtovné vyššími dotacemi je nicméně vysoce neefektivní způsob podpory zemědělců.

Za účinnější podporu se dají pokládat nižší daně. Šetří čas zemědělcům i ostatním podnikatelům, kteří u dotací musí zevrubně dokládat, jak s veřejnými penězi naložili. Stát pak nemusí vynakládat peníze na rozdělování a správu dotací.

Žádosti o dotace musí někdo posuzovat, uzavírat smlouvy, kontrolovat využití peněz a splnění podmínek. Leckdy se to děje pouze formálně a dotace se jednoduše rozkradou. Dotační administrativa přesto není za pakatel.

Dokládá to Státní zemědělský intervenční fond, který přerozděluje dotace pro zemědělce, potravináře a lesníky. Zaměstnává 1 292 (!) lidí, na jejichž platy jen letos padne 825,3 milionu korun.

Jedním slovem – moloch.

Jeden platí, druhý čerpá

V listopadu vláda v tichosti zvýšila rozpočet úřadu. Příští rok bude hospodařit se sumou 42,5 miliardy korun, což je o zhruba devět procent víc než letos, kdy dostal 38,9 miliardy. A budžet se nafukoval už loni, kdy fond rozdělil 34,8 miliardy korun.

Pravda, podstatný díl financí – víc než dvě třetiny – přitéká do rozpočtu z Bruselu. Jsou v nich však i české peníze, které vláda posílá do unijního rozpočtu. A podíl čistě domácích příspěvků mířících do fondu přímo ze státního rozpočtu se zvyšuje.

Zbavíme se „dotační obezity“? V Česku vzniká silná rozvojová banka, přispěje vám na důchod

Poměřováno vládním dokumentem „Česko ve formě“ tak může kapitola nazvaná „Konec dotačnímu byznysu“ vypadat nepřípadně až směšně. Je zjevné, že na cestě od dotační k tržní ekonomice, kterou s konsolidačním balíčkem avizovala, vláda bloudí. A někdy kráčí dokonce opačným směrem.

Kabinet loni v balíčku část státních dotací seškrtal. Tím se ale jeho úsilí o konsolidaci státních financí víceméně završilo. V zemi s ekonomikou nadopovanou dotačními steroidy, která je rozdělena na ty, co čerpají, a ty, co jim to platí, v něm přitom vláda mohla (a měla) pokračovat.

Kdyby seškrtala víc dotací, nemusela by například zvyšovat firemní daň a mohla snáz snižovat počty úředníků, kteří je obsluhují. Úřad pro zemědělské dotace (a nejen ten) by to potřeboval jako prase drbání.

Dotace se dají pokládat za smysluplné využívání veřejných peněz jen ve výjimečných případech. V Česku se však takovými darovanými penězi zalévá kdeco, jen na kurníky a kadibudky se ještě nedostalo.

Nejvyšší kontrolní úřad odhadl počet dotací přidělených za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše v letech 2014 až 2020 na 70 tisíc. Náklady na administraci programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů v této době vyčíslil na bezmála 30 miliard korun.

Česko tak obohatily rozhledny v údolích, ze kterých nikam nedohlédnete. Regionální úřad pro přidělování dotací v Ústí nad Labem zas z dotací zaplatil platy dotačních úředníků. A komu to snad nestačí, ještě o něco dřív si třeba česká pobočka Coca-Coly z dotací zaplatila vzdělávání limonádových manažerů.

Hotové dotační eldorádo.

Promarněný čas

Petr Fiala letos po červnovém zasedání výboru pro strategické investice oznámil, že vláda zacílí dotace pouze na klíčové projekty, které mohou pozvednout ekonomiku. A víc než dotacemi bude podporovat podnikatelské projekty zvýhodněnými úvěry nebo daňovými pobídkami.

Rozumná řeč. Kabinet by tak mohl do svých legislativních plánů zahrnout i daňově zvýhodněné zaměstnanecké akcie založené na principu nedanit, dokud neprodáš, které by pomohly rostoucímu a perspektivnímu odvětví startupů.

Škoda, že vláda na „nedotačních“ plánech na podporu byznysu nezačala pracovat už na začátku svého mandátu. Volby se neúprosně blíží, a tak je patrné, že zůstanou jen na papíře,

Dočkáme se jich po příštích volbách?

Tipněte si.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Zaklekneme na kuřáky i vapery? Byl by to poslední hřebík do rakve venkovských hospod

• Český erár bobtná k prasknutí. Potřebujeme vlastní verzi Muska

• Byrokratická úderka nezahálí. Proč si na youtubery vzpomněla zrovna teď?

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag