Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali

Zelené a sociální regulace mění podnikání. Byznys přestává být tím, čím býval. Kritérium zisku ustupuje. A regulační vítr, který s touto změnou přichází do Česka i dalších zemí Evropské unie, výrazně sílí.

V příštích letech odzvoní dosud volně pojatým pravidlům, nahradí je přísnější regulace spojené se sbíráním dat, reportováním a ověřováním. Firmám naloží další povinnou administrativu a přinutí je utrácet peníze za služby licencovaných konzultantů a auditorů.

Jak utáhnout mrtvou váhu

V Evropě nenápadně vyrůstá nové odvětví. Hospodářství ale nepomáhá, naopak ho brzdí a vleče do ekonomického skanzenu.

Tohle odvětví, živené regulacemi, kontrolami a reportováním, s postupující zelenou a sociální agendou posílí. Jeho podíl na ekonomice vzroste.

Zahrne nejen státní úředníky dohlížející na dodržování pravidel od prověřování emisí až po genderovou vyváženost, ale také soukromou sféru zastoupenou konzultačními a auditorskými společnostmi. První budou radit firmám s agendou „nefinančního“ reportování a druzí budou reporty ověřovat.

Pro ně, na rozdíl od regulovaných firem, budou nové předpisy požehnáním. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Luis Garicano předpovídá, že jim přihrají výnosný byznys. Vznikne umělá vládní poptávka po správě regulací.

„Dost bylo řečí, je čas na činy.“ Komora burcuje Evropu k přijetí antibyrokratického zákona

Svými regulacemi nafoukne Evropská unie to, čemu se říká náklady mrtvé váhy (dead-weight costs) nebo také nadměrné břemeno (excess burden) – trvale zvýšené náklady způsobené neproduktivním využíváním zdrojů. Pro ekonomiku unijních zemí to bude mít neblahé důsledky.

Regulace zvýší náklady na podnikání, omezí prostředky firem na inovace. Tím sníží jejich produktivitu.

Nově se firmy budou muset vypořádat zejména se směrnicí o nefinančním reportování (CSRD), která jim ukládá podávat pravidelná a podrobná hlášení o udržitelnosti a sociálních dopadech jejich byznysu. Spadá do strategie známou pod zkratkou ESG, která upřednostňuje environmentální a sociální kritéria.

Dosud nenáročná pravidla ESG skončí, nahradí je nové procedury. Budou složitější než agenda spojená s finančními výkazy. Společnosti budou muset prokazovat plnění náročných kritérií na základě 1052 dat, ze kterých 783 je nutných (!). Ke svému hlášení budou povinně přikládat povinný nezávislý audit.

Skončí hloupé regulace?

Nic proti udržitelnosti. Snaha snížit emise skleníkových plynů a zpomalit změnu klimatu je chvályhodná. Namístě je ale otázka, zda k tomu používáme přiměřené nástroje a zda příliš netlačíme na pilu.

Někteří z těch, kteří stáli u zrodu nových pravidel a pomáhali je prosazovat, si už uvědomují, že Evropská unie to s regulacemi přehnala. Patří mezi ně bývalý předseda Evropské rady Charles Michel.

Krátce před koncem svého mandátu Michel připustil, že za slabým ekonomickým růstem v unijních státech stojí množství kontrol a administrativy uvalené na firmy. Pravil, že bruselská Evropa by měla s „hloupými rozhodnutími přestat“ a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat.

Ladislav Tyll, ekonom, který se zabývá udržitelností, zase varoval před konzultanty na ESG. „Perfektně vám spočítají uhlíkovou stopu, jak by se co mělo recyklovat a jak vypadá cirkulární ekonomika, ale často jsou schopní vám zabít byznys proto, aby zachránili motýla,“ upozornil.

Řady těchto konzultantů se přitom rozšiřují s vidinou skokově se zvyšujícího počtu klientů. Veřejně obchodované firmy musely na ESG pracovat už letos, další čeká v nadcházejících letech, budou se přidávat postupně – od větších k menším. Už příští rok se do nového systému reportů zapojí podniky s aktivy přesahujícími 500 milionů, obratem přes miliardu nebo více než 250 zaměstnanci. V Česku se do režimu CSRD dostane tisícovka firem.

Vystopuj zrnka kávy

Obdobný postup od velkých k menším zvolila Evropská unie u nařízení o dovozu a vývozu surovin a výrobků spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (EUDR) a nařízení o náležité péči udržitelnosti podniků (CSDDD).

Český erár bobtná k prasknutí. Potřebujeme vlastní verzi Muska

První klade firmám za úkol vysledovat dovážené produkty, jako jsou třeba kávová zrna, zpět k jednotlivým pozemkům a geolokačními daty prokázat, že žádný z nich nebyl za poslední čtyři roky odlesněn. Začne platit po ročním odkladu koncem příštího roku.

Druhá norma, podle níž mají společnosti odpovídat i za to, že její přímí i nepřímí dodavatelé i odběratelé a obchodní partneři chrání životní prostředí, omezují svou uhlíkovou stopu a dbají na pracovní podmínky svých zaměstnanců, dopadne na ty největší rok poté.

Za porušení obou předpisů hrozí tvrdé tresty. Mezi ně patří pokuty až do čtyř procent ročního obratu společnosti nebo zákaz uvádět na trh některé produkty a komodity.

Nasnadě je otázka: Nebylo by schůdnější firmy k udržitelnosti motivovat určitými pobídkami, než hrozit a trestat?

Vítejte ve skanzenu!

Zní to otřepaně, ale je to realita: Starý kontinent nevzkvétá, ekonomicky zaostává, ztrácí konkurenceschopnost. Mezi příčinami jeho úpadku jsou mimo jiné regulace, které vedou k neproduktivním nákladům firem.

Hospodářská komora s využitím údajů CETA a Liberálního institutu odhadla, že snížením administrativní zátěže o čtvrtinu by jen v Česku firmy ročně ušetřily 18 miliard korun. Multiplikačními efekty by se tato úspora promítla do růstu HDP v hodnotě nejméně 25 miliard. To se ale stěží může povést s rostoucí regulační zátěží nabalenou na ESG.

Jistě, na Green Dealu a ESG se dá leccos změnit. Otázka, jak je změnit k lepšímu, však zůstává nezodpovězena.

Jasné není ani to, zda se to podaří dřív, než se Evropa a s ní i Česko promění v ekonomický skanzen.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Povinné hlášení DPP. Sociálka radí, jak se vyhnout chybám

• Byrokratická úderka nezahálí. Proč si na youtubery vzpomněla zrovna teď?

• Bič na úředního šimla. Místo desítek hlášení budou firmy podávat jediné

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag