Další diktát z Bruselu, nebo logický krok? Proč se Česko vzdává ochrany původu výrobků
Vláda na svém středečním jednání rozhodla, že ochranu původu potravinářského i nepotravinářského zboží bude nově zajišťovat Evropská unie. Na první pohled to může vypadat, že se zas jen vzdáváme dalších kompetencí ve prospěch Evropy. Že prohlubujeme trajektorii vedoucí k modelu „o nás – bez nás“. Je tomu ale skutečně tak?

Evropské předpisy jsou tak husté, že přes jejich les skoro není vidět reálný život. Zejména ve srovnání se Spojenými státy je víc než jasné, že by si ledacos zasloužilo zrušit.
Pak jsou tu ale kroky, které smysl dávají. A pro podnikání jsou přínosné. Příkladem za všechny je právě i aktuální zrušení národní ochrany původu výrobků.
Vláda tím ukončuje dosavadní dvojkolejný systém, ve kterém platilo, že české výrobky měly možnost získat ochranu zeměpisného původu na evropské (takhle ji získaly po letech bojů třeba Olomoucké tvarůžky či Pražská šunka) i české úrovni.
Bylo to nejen složité, ale i drahé. Je tak na čase, abychom alespoň projednou přestali na tu „zlou Evropu“ dštít síru.
Méně je někdy více
Ona dvoukolejnost byla reálně problém. Zejména u některých nepotravinářských výrobků platilo, že u jednotlivých úřadů na ochranu duševního vlastnictví v různých zemích Evropy mohly být (a často i byly) užívány podobné názvy, což na jednotném evropském trhu vytvářelo zmatky. Nemluvě o tom, že řada exportně zaměřených firem (a těch je v Česku požehnaně) musela jeden výrobek registrovat hned v několika evropských zemích.
Oproti tomu teď – tedy až příslušnou novelu projedná (v navrhovaném zrychleném čtení) Sněmovna a podepíše ji prezident – půjde získat evropskou ochranu označení původu rovnou u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví. A tato ochrana označení původu bude platit po celé Evropské unii. Řadě podniků to značně usnadní život.
Aktuální opatření je tak ukázkou, že někdy jsou ta jednotná pravidla přínosem. A že přesně takové sbližování s Evropu podnikatelé potřebují, ne naopak. Něco, co zjednoduší vývoz zboží do dalších zemí Evropské unie, co usnadní investice i podnikání v ní.
Třeba sjednocení podmínek pro podnikání ve všech zemích Evropské unie, ať už se to týká zedníků či právníků. Jednotné předpisy, jednotná pravidla evropských burz, jednotné sazby daní i jejich administrace… Nebo dokonce jednotný obchodní zákoník. Je toho mnoho.
Problém je, že takhle to nefunguje vždy. Při bližším pohledu je ale vidět, že nejenže by stálo za to regulace pořádně pročistit a zrevidovat, ale také zachovat a posílit ty, které jsou funkční. A snažit se je hlavně udělat tak, aby to pro podnikatele vycházelo levně.
Když se to nepovede
Bohužel, častěji vidíme pravý opak. Vezměme si třeba hojně diskutovanou povinnost reportovat údaje v rámci ESG, tedy o vlivu podnikání firmy na společnost, životní prostředí i vztahy uvnitř firmy. Jde o tak rozsáhlou věc týkající se řady zcela odlišných záležitostí, že jen základní otázky v hlášení o ESG mají přes dvě stovky položek.
Už na první pohled jsou přitom některé povinné položky v hlášení ESG tak trochu zbytečné, protože je často sleduje podnik jinde a kontrolují je i jiné úřady. A ty, které je naopak normálně těžké o podniku zjistit, jsou cenné leda tak pro akcionáře.
Je pak namístě se ptát, zda je nutné kvůli výhodě pro pár jedinců a firem takhle rozsáhlými požadavky zatěžovat celou ekonomiku. O to spíš s vědomím, že se povinné hlášení bude postupně týkat i malých firem.
Můžeme tak alespoň doufat, že ESG nám pomůže s ochranou přírody a s bojem proti klimatické změně. Stane se tak ale jen tehdy, kdy pracně sesbírané údaje chytře využijeme ve firmách i mimo ně. Jen by jich stačily desítky; pro podniky by to bylo levnější a ve svém výsledku užitečnější.
Nejde přitom o to, že ESG odsoudíme navždy, ale o to vytvořit něco funkčního. Zabývat se hlouběji posuzováním toho, jak evropské předpisy fungují po svém přijetí v reálném životě a na základě téhle analýzy je případně rušit, nebo naopak zachovat.
Škrtat, ale s rozmyslem
Nejlepší by to bylo udělat tak, že se nové předpisy přijmou a staré zruší či osekají. Jenže je třeba rozhodnout, jak to udělat. Byl tu sice pokus zavést pravidlo, že pokud Unie jeden předpis přijme, jiný musí zrušit, ale neosvědčilo se. Kus za kus bez rozmyslu zkrátka není cesta.
Skupina, která má na starosti u Evropské komise posuzování dopadu předpisů na podnikání, se tak zatím stará spíš o to, jaký bude dopad nově přijímaných předpisů. A ty stávající neřeší. Stejně tak se nestará o to, jaké nové předpisy by evropským firmám a živnostníkům usnadnily život.
Neznamená to ale, že by tohle téma nikdo nezvedal. Pravidelně zaznívá od různých podnikatelských svazů, které začínají evropským politikům říkat, co je skutečně trápí. A že jde například o už zmiňované ESG, které je nepřiměřenou zátěží pro byznys napříč celým starým kontinentem.
Formulovat ale přesné požadavky, co přijmout a co zrušit, umí už málokdo. Svázat příval nových povinností, předpisů a regulací se proto dlouhodobě nedaří.
Přejme si, aby se to časem změnilo. Nějaké ty pokusy a první pozitivní příklady tu jsou. Tak jen houšť!
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Hoďte mu mrkvičku, až pak ho vemte klackem. Jak utéct Trumpově celní palici?
Šťastné a veselé přeje český stát. Pravidla se mění rychleji, než je stačíte přečíst
Jak dosáhnout německých platů? Španělsko na to dost možná káplo
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu