Předplatit časopis Finmag

Blíží se návrat elektronické evidence tržeb? Co máme čekat od EET 2.0

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska
24. 1. 2025
 25 713
anketa

První otázka z titulku možná ani neměla být otázka. Hnutí ANO v průzkumech politickou konkurenci drtí silou parního válce a o tom, že bude chtít návrat povinného evidování tržeb, které nynější vláda zrušila, nenechává nikoho na pochybách. Co si o tom myslí zástupci podnikatelů a jak to vidí samotní politici? Dozvíte se v naší anketě.

EET, neboli elektronická evidence tržeb, byl systém, který vznikal s cílem zamezit daňovým únikům. Každá platba se měla elektronicky online zaevidovat a data o tržbách se přenášela přímo na finanční správu. Z působnosti EET byly časem vyňaty bezhotovostní platby, protože soudy rozhodly, že data o nich může stát získat jinak.

Povinnost evidovat platby pro podnikatele znamenala větší či menší obtíže. Větší potíže spíš pro menší podnikatele, kteří často nedisponovali zařízením, které by bylo schopné data zaznamenávat a přenášet. Znamenalo to nutnost pořizovat nová zařízení, učit se s nimi a podobně.

Neplatilo to ale nakonec pro všechny. Elektronická evidence tržeb byla zaváděna od konce roku 2016 v několika fázích. V té první se týkala ubytovacích a stravovacích služeb, ve druhé maloobchodu a velkoobchodu. Start třetí a čtvrté fáze, kdy se měla rozrůst téměř na všechny – s výjimkou některých řemeslníků – byl ale odložen a za covidu se povinnost evidovat elektronicky všechny tržby pozastavila do konce roku 2022.

Mezitím se vyměnila vláda a ta nová, v níž rozhodující silou byla ODS, EET ke konci roku 2022 zrušila.

Hnutí ANO, které se stalo nejsilnější opoziční politickou silou, se ale nijak netajilo tím, že chce EET zpět. Argumentuje přitom zejména tím, kolik evidence přinesla peněz do státní pokladny. Vládnoucí strany ale mají přínos EET v tomto směru za neprokázaný.

Alena Schillerová mluví o EET 2, chytřejším, dostupnějším. A především říká, že bude pro všechny, jen tak to bude spravedlivé. Průzkumy volebních preferencí ukazují, že ANO má velkou šanci být rozhodující politickou silou. V anketě Očima expertů jsme tak položili následující otázky:

Co čekáte od případného znovuzavedení (a rozšíření) EET a jak se k té možnosti stavíte? Potřebujeme znovu EET? Může být podnikatelům a podnikání prospěšné, nebo to bude jen zbytečná zátěž?

Alena Schillerová

Alena Schillerová

bývalá a stínová ministryně financí, hnutí ANO

Souhlasíte s názorem?

-
-376
+

Povinností každého státu je zajistit řádný výběr daní a odvodů napříč sektory národního hospodářství. Naší ambicí je místo výjimek přijít s co nejjednodušším a intuitivním systémem, ze kterého budou mít podnikatelé pouze přínos například v podobě nižších daní a odstranění nekalé konkurence. Mohu prozradit, že v jedné z pracovních verzí analyzujeme i možnost přímých každoročních daňových slev pro všechny, kdo budou své tržby evidovat řádně. 

Technické řešení je předmětem diskuzí, které bude následně nutné sladit se systémy Finanční správy a teprve poté ho bude možné podrobněji specifikovat. Nová EET bude postavena na nejmodernějších systémech. Chceme, aby odpadla povinnost tisknout účtenku, aby nebylo potřeba mít neustálé on-line připojení. Aby to opravdu nikoho nestálo ani korunu. Kdo má pokladnu, využije tu svou. Kdo má chytrý telefon, stáhne si autorizovanou aplikaci zdarma. Poučíme se z veškeré kritiky, která na EET 1 byla.

V zájmu minimalizace administrativy preferujeme, aby infrastruktura EET 2.0 podporovala i případný budoucí posun na poli ochrany spotřebitele například v oblasti digitálních účtenek, nicméně digitální účtenky nejsou pro EET 2.0 určující a stály by za všech okolností zcela mimo EET. Do systému Finanční správy půjdou pouze tři informace – částka, DPH a čas tržby.

Připomínám, že podle studií mj. nejcitovanějšího českého ekonoma Tomáše Havránka přineslo EET dvě až tři procenta HDP navíc, jeho zrušení nás o tento produkt a související daňové inkaso připravilo.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

ministr financí, ODS

Souhlasíte s názorem?

-
+302
+

Určitě jsem proti znovuzavedení povinné EET. Jednak jde o velmi drahý nástroj pro daňové poplatníky s nejistým přínosem, ale jeho zastánci také zcela ignorují fakt, že 80 procent plateb v české ekonomice již probíhá bezhotovostně.

Další z argumentů – že se díky EET zlepší výběr daní – nedávno smetla i Evropská komise, která ve své zprávě o tzv. daňové mezeře zemí Evropské unie jasně ukázala, že žádná rovnice mezi zavedením EET a lepším výběrem daní neexistuje. Přínos EET v podobě takřka nekonečných příjmů do rozpočtu, jak to prezentuje hnutí ANO, je tedy pouze populistickou chimérou.

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Souhlasíte s názorem?

-
-188
+

Vím, že ta odpověď spoustu lidí naštve, ale je to jasné: EET 2.0 potřebujeme minimálně všude tam, kde je hodně drobných transakcí. Současná situace nahrává těm, kteří obcházejí daňové povinnosti, což by stát nikdy neměl dovolit. Podnikatel má být úspěšný, protože nabízí dobrou službu a umí přilákat zákazníky, ne proto, že čaruje s daňovým přiznáním. Dobře nastavené EET 2.0 by mělo situaci srovnat a garantovat, že všichni plní své povinnosti. Výhodou při jeho zavedení bude, že dnes už i naprostá většina malých hospod a obchůdků má nějaký pokladní systém, a nebude tak problém transakce hlásit. Klíčové ale bude, aby finanční správa s daty skutečně pracovala a dokázala najít ty, kteří doopravdy podvádějí, a aby se neopakovalo to, co minule – tedy že se trestalo za administrativní chyby místo za podvody.

Zejména v gastronomii je potřeba dotáhnout celý řetězec a vedle nové EET taky zajistit, aby velcí dodavatelé umožňovali elektronické platby za dodané zboží a netrvali na hotovosti na ruku. A aby se spropitné stalo oficiálním příjmem s nulovou sazbou daně, jak je to obvyklé ve světě. Těmito dvěma kroky navíc by zmizely důvody pro cash only ekonomiku a konečně bychom nemuseli každý rok řešit, kdo a jak obírá stát krácením vykázaných příjmů.

Jste pro EET?

Václav Stárek

Václav Stárek

prezident Asociace hotelů a restaurací ČR

Souhlasíte s názorem?

-
-130
+

EET jsme podporovali od počátku této myšlenky a spojili jsme ji s tím, že pokud stát zefektivní výběr daní, měl by je také snížit. Podařilo se nám v té době přesvědčit politiky, že zavedení EET by mělo jít ruku v ruce s převedením služeb restaurací do snížené sazby DPH, což se také podařilo.

Technicky nebyl se systémem nikdy žádný problém a fungoval ihned po zavedení. Pro podnikatele mělo EET pozitivní dopad z pohledu narovnání podmínek podnikání na trhu, konkrétně zvýšení počtu subjektů, které se registrovaly jako plátci DPH, nebo snížením nelegálního zaměstnávání.

I tentokrát podpoříme případné rozhodnutí o obnovení systému EET a stejně jako v minulosti budeme navrhovat, aby se sjednotily sazby DPH (konkrétně aby se DPH u nealkoholických nápojů přesunula do snížené sazby), případně aby se vrátila desetiprocentní DPH. Od počátku jsme kritizovali rozhodnutí této vlády o zrušení EET a také nárůst DPH u nealkoholických nápojů, včetně vody, o jedenáct procentních bodů.

Snížení daňové zátěže by přineslo oživení ekonomiky, která je nyní v pohostinství na hraně udržitelnosti, a zbrzdilo růst cen ve službách všeobecně.

Josef Jaroš

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+150
+

Problematika elektronické evidence tržeb je předně zářným příkladem opakovaně kritizované nekoncepčnosti, nečitelnosti a neustálých změn v hospodářské, potažmo daňové politice. Model „zavedeme, zrušíme, asi opět zavedeme – a co bude následovat? Opět zrušíme, až se znovu prostřídají vlády?“  vadí obecně, tedy nejen podnikatelům víc než to, jestli EET máme či nikoliv.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků před lety zavedení EET podpořila – za předpokladu, že bude platit pro všechny a nebude podnikatele nadměrně zatěžovat. Pokud se už EET zavedla, neměla se rušit, ale naopak dotáhnout pro všechny uvažované kategorie.

Podnikatelé samozřejmě zůstávají rozpolcení, část je pro znovuzavedení, část proti. Technologicky by dnes opravdu neměl být problém, doba se významně posunula, ale v okamžiku, kdy neznáme přesné parametry případné „nové EET“, těžko lze zaujímat kategorická stanoviska. Z našeho úhlu pohledu dál platí: pokud bude EET znovu zavedena, tak pro všechny. Pokud bude při zavedení alespoň gentlemanská dohoda s opozicí na jejím zachování a nebude tedy za další čtyři roky hrozit další rušení, pak bychom se obecně klonili spíše EET znovu zavést (s výhradou dosavadní neznámosti konkrétních parametrů), v opačném případě nikoliv.

Pavel Březina

Pavel Březina

předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu

Souhlasíte s názorem?

-
-66
+

Snahu o znovuzavedení systému jednoznačně vítáme. U současné vlády vidíme malý zájem měřit všem stejně a na to doplácejí podnikatelé, kteří dodržují pravidla a platí daně poctivě. Vytvořit černé peníze je v maloobchodu velmi jednoduché, stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát kvůli laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na problémy v budoucnosti. Vzniká nebezpečí, že reálně bude ubývat těch, kteří daňové povinnosti plní – a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají.

Nemám pocit, že by šedá ekonomika byla na ústupu. Spíš naopak, narůstá například černý obchod s cigaretami nebo placení zaměstnanců na ruku. EET k řešení problému může výrazně přispět. Navíc žijeme v moderní době a systémy elektronické evidence tržeb v nějaké formě využívá 17 států Evropské unie. Není nejmenší důvod, aby se moderní technologie k evidenci tržeb nevyužívaly. Aplikace není složitá a ani nákladná.

EET také nepřímo snižovala administrativní zatížení. Evidence poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, která zakládá daňovou povinnost, ale i informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování. Efektivní získávání informací na základě EET se odrazilo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku lepšího cílení na rizikové subjekty.

EET je ale nástroj, který pomůže i přímo podnikatelům. Jde například o kontrolu provozu, zlepšení přehledu o zboží, vstupech i výstupech, hlídání výše obratu pro DPH nebo prokazování obratu financující bance.

EET má samozřejmě i spoustu odpůrců. Je ale zajímavé, že zástupci maloobchodu a gastra, tedy odvětví, pro která byla EET povinná, patří dlouhodobě mezi největší podporovatele EET. Důvod je jednoduchý. EET byl levný a funkční nástroj na rovné podnikatelské prostředí.

Ladislav Minčič

Ladislav Minčič

tajemník Hospodářské komory

Souhlasíte s názorem?

-
-3
+

Hospodářská komora se staví ke konceptu znovuzavedení EET rezervovaně. Původní systém z roku 2016 po změnách vyvolaných judikaturou Ústavního soudu měl dle informací finanční správy i názoru řady podnikatelů a odborných expertů jen obtížně vyčíslitelný rozpočtový efekt a relativně omezený přínos, pokud jde o narovnání podmínek na trhu. 

Namísto opětovného zavedení povinné evidence bychom upřednostňovali mechanismus založený na dobrovolné bázi doplněný o motivační prvky. Z technologického hlediska by základem takové alternativy mohla být digitální účtenka, která by se mohla vystavovat jak v případě plateb v hotovosti, tak při bezhotovostním placení. Postupné rozšiřování dobrovolných digitálních účtenek by nepředstavovalo pro obchodníky speciální administrativní zátěž (danou závazným právním předpisem), stalo by se spíše součástí přirozené soutěže na trhu, respektive nástrojem ke zvýšení konkurenceschopnosti maloobchodních prodejců, a potažmo i producentů zboží a služeb.

Kdo se vám v anketě líbil?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
25
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz.

Související témata

anketabezhotovostní platbybyrokraciedanědaňové únikyeetelektronická evidence tržebfinanční správamaloobchodočima expertůpodnikánípodnikateléšedá ekonomikavýběr daní

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo