Předplatit časopis Finmag

O nás bez nás. Vláda tlačí povinné příspěvky firem na budoucí důchod zaměstnanců

Michal Hron
Michal Hron
30. 1. 2025
 11 242
aktuality

Kabinet Petra Fialy na středečním jednání schválil návrh, který zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří pro zaměstnance v náročných profesích. Podali ho vládní poslanci a nebyl projednán se sociálními partnery. Návrh proto čelí silné kritice jak ze strany firem, tak odborových svazů. Ty kritizují zejména nedostatečnou komunikaci vlády.

O nás bez nás. Vláda tlačí povinné příspěvky firem na budoucí důchod zaměstnanců
Premiér Petr FIala na tiskové konferenci po jednání vlády, na kterém kabinet schválil návrh na zavedení povinných příspěvků firem na budoucí důchody zaměstnanců rizikových profesí (29. ledna 2025) / Zdroj: Vláda ČR

Poslanecký návrh, který ve středu vláda posvětila, zavádí povinný příspěvek firem na penzi pro zaměstnance spadající do takzvané třetí kategorie rizikové práce (pracují v teple, chladu, s vibracemi a s fyzickou zátěží) a kteří za měsíc odpracují alespoň tři, respektive 11 směn.

Původně se předpokládalo, že zaměstnancům v těchto profesích bude umožněn dřívější odchod do důchodu (až pět roků před dosažením důchodového věku) bez krácení penze.

Podle návrhu by ale místo toho těmto zaměstnancům měly firmy spořit tři procenta (čtyři pro 11 a více směn) vyměřovacího základu, což jim má následně umožnit dřívější odchod do důchodu. „Tito zaměstnanci (ze třetí kategorie se čtyřmi rizikovými faktory) budou moci svoje životní potřeby financovat v letech před dosažením důchodového věku v podobě předdůchodu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda návrh obhajuje přirozenou návazností na důchodovou reformu. „Návrh zákona, na kterém se podílelo ministerstvo financí, doprovází spuštěnou penzijní reformu. Bez systémové změny by byl důchodový systém dlouhodobě neudržitelný a jeho bilance by byla vysoce záporná,“ upozornil v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Díky penzijní reformě předpokládáme, že stát už letos ušetří na výdajích zhruba 35 miliard korun. Zbývalo však dořešit otázku, jak kompenzovat zaměstnance vykonávající rizikovou práci, kterým nebylo v rámci penzijní reformy umožněno odejít dříve do penze bez krácení důchodu,“ komentoval Stanjura přesun finanční zátěže ze státu na podnikatele. 

Jak má fungovat příspěvek na penzi

Návrh vládních poslanců Viktora Vojtka, Zbyňka Stanjury, Mariana Jurečky, Pavly Pivoňky Vaňkové, Jiřího Navrátila, Michaela Kohajdy, Miloše Nového, Martina Dlouhého, Jana Skopečka a Jana Bauera počítá s tím, že firmám uloží povinnost dané zaměstnance informovat o nároku na příspěvek. Pokud povinnost nesplní a dotčeným lidem příspěvek nevyplatí, hrozí firmě sankce až dva miliony korun. Kontrolu nad systémem má mít inspekce práce.

Zaměstnanci, kteří mají na příspěvek nárok, musí vyjádřit svůj souhlas. Následně už dodají jen potřebné údaje svého spořicího produktu – typicky číslo účtu penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. Dlouhodobý investiční produkt (DIP) však návrh nezmiňuje – možnost zažádat si o předdůchod umožňuje jen „nové penzijko“, tedy doplňkové penzijní připojištění, ze „starého penzijka“, tedy penzijního připojištění, se do něj dá kdykoli přestoupit a o předdůchod zažádat, přesun do nového penzijka z jiných podporovaných forem spoření na důchod není možný.

Výše příspěvku se bude odvíjet od počtu odpracovaných směn rizikové práce v kalendářním měsíci a od hrubé mzdy zaměstnance, tedy vyměřovacího základu. Odpracuje-li zaměstnanec v měsíci alespoň tři směny rizikové práce, bude výše příspěvku tři procenta z vyměřovacího základu, odpracuje-li alespoň 11 směn rizikové práce, bude výše příspěvku čtyři procenta z vyměřovacího základu.

„Pro zaměstnance je klíčové, že tento příspěvek půjde na jejich soukromý penzijní produkt a budou to jejich prostředky. Sami se rozhodnou, jak je využijí, například na čerpání předdůchodu,“ vysvětlil ministr financí Stanjura.

Obezlička na firmy

Proti návrhu se ostře ohradili nejen podnikatelské svazy, ale i odbory. Vadí jim především forma poslaneckého (a nikoli vládního) návrhu, navíc prosazovaná ve zrychleném režimu. Poslaneckým návrhem si vláda zajistila, že ho nemusí podrobit dialogu se sociálními partnery. „Poslanci mezi sociální partnery nepatří,“ poznamenal ministr Stanjura.

Hospodářská komora ČR (HK) ve svém prohlášení uvedla, že právě pro nedostatečné projednání se zástupci zaměstnavatelů návrh nemůže podpořit. Upozornila také, že vládou tlačená norma může představovat další finanční zátěž pro podnikatele, zejména pak malé a střední firmy.

„Předložený návrh zákona zavádí pro zaměstnavatele řadu nových povinností, které s sebou nesou významné administrativní náklady. Kromě nových povinností přímo spojených s finančními příspěvky na produkty spoření na stáří by museli zaměstnavatelé měnit také interní procesy a přizpůsobovat systémy pro evidenci směn a příspěvků,“ uvedl tajemník HK Ladislav Minčič.

Podobně kriticky se vyjádřila i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém stanovisku zdůraznila, že zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří není dobrý nápad a že vláda schválila návrh bez projednání se zástupci zaměstnanců. „Takto zásadní změny by měly být výsledkem konsensu všech zainteresovaných stran. Opomenutí dialogu s odbory je nepřijatelné,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Ještě příkřejší je v připomínkách k návrhu Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP). „Považujeme za zcela nevhodné, aby podstatné systémové změny byly předkládány formou poslaneckých návrhů. Způsob předkládání tímto způsobem považujeme obecně za pošlapávání standardního legislativního procesu,“ uvedla asociace s tím, že třídenní lhůta pro připomínkování poslaneckého návrhu „je výsměchem sociálním partnerům“.

Zástupci podnikatelů i odborů proto apelují na vládu, aby návrh stáhla a zahájila konstruktivní dialog v rámci tripartity. „Jsme připraveni jednat o opatřeních, která povedou ke zlepšení podmínek pro zaměstnance, ale musí to být výsledkem společné dohody, nikoli jednostranných rozhodnutí,“ shodují se představitelé obou stran.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Související témata

aktualitybyrokraciebyznysdůchodyfinancehospodářská komoraMinisterstvo financíodborypenzepenzijní reformaPetr FialapodnikáníPodnikavé ČeskovládaZbyněk Stanjura

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo