Databáze informačních povinností spuštěna. Máme mapu byrokratického pekla
Ministerstvo průmyslu spustilo dlouho očekávanou Databázi informačních povinností. Měla podnikatelům zjednodušit orientaci v byrokracii. Zatím ale především ukázala, kolik té byrokracie vlastně je.

Databáze informačních povinností je jeden z antibyrokratických nástrojů ministerstva průmyslu a obchodu. Má sloužit k tomu, aby každý podnikatel a každá firma mohli na jednom místě najít, co kde a kdy musí jakému úřadu poslat, odevzdat, nahlásit.
Bohužel místo toho, aby ukázal cestu byrokratickou džunglí, ukazuje hlavně názorně, jak je ta džungle hustá a neprostupná.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má projekt, který se jmenuje Stop byrokracii. Má i antibyrokratickou pracovní skupinu, ve které najdete zástupce podnikatelských a profesních organizací, jako je třeba Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků a další.
Živnostník – 1872 povinností
Databáze informačních povinností, jako jeden z výstupů snah o snížení byrokratické zátěže podnikatelů, měla být hotová v loňském roce. Nakonec jsme se jí dočkali nyní. Po rychlém prozkoumání nástroje lze ale dost pochybovat o tom, jestli v téhle podobě bude opravdu sloužit ke svému účelu. A jestli k němu může sloužit spolehlivě.
Co ale spolehlivě a rychle ukáže, to je fakt, kolik vlastně je předpisů, jimž musí dnešní podnikatel vyhovět. A především: jak těžké je se v nich vyznat.
Zástupci zmíněných podnikatelských organizací taky v tiskové zprávě, kterou ministerstvo DIP doprovodilo na cestě do světa, nástroj chválí, ale zároveň poukazují na to, že zmapování byrokracie je určitě dobře, ale že to ještě není její snižování.
„Poprvé v historii máme podrobný přehled administrativních povinností, díky kterému si může každý podnikatel jednoduše dohledat, co všechno musí plnit. A je to také užitečný nástroj pro rušení zbytečné byrokracie, protože půjde jednoduše měřit, kolik času a peněz nás všechny byrokracie stojí a kam má smysl říznout nejdříve,“ říká například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
V redakci jsme třeba čekali, že bychom mohli systému sdělit IČO (případně se přihlásit státem zřízenou povinnou datovkou) a dostat seznam povinností, které se na nás vztahují. Stát přece ví, jaké živnosti máme zapsané v živnostenském rejstříku, jaké ekonomické činnosti podle národní klasifikace máme v registru ekonomických subjektů, takže bychom mohli dostat své povinnosti na míru.
A mohli bychom si třeba vyfiltrovat, které musíme splnit do týdne, do měsíce a do čtvrt roku.
Bohužel, ani to časování nejde, natož personalizace. Ale můžete si zkusit něco jiného. Schválně si nechejte vypsat všechny informační povinnosti, které by mohla vůči státu mít jakékoli osoba samostatně výdělečně činná. Vypadne na vás úplně strašidelné číslo: 1 872 záznamů!
Třídění, filtrování, personalizace? Ehm…
Naštěstí ale nejde o povinnosti, které každá OSVČ skutečně má, ale spíš všechny, které by mít mohla. Například prvních sto dvanáct záznamů se týká zákona o státní statistické službě a každý říká to samé: pokud vám statistický úřad napíše, že od vás chce ta a ta data, musíte mu je poskytovat.
Pokud vám tedy statistický úřad nenapsal, můžete si od 1 872 povinností 112 rovnou odečíst. Bohužel roztřídit povinnosti na ty, které máte určitě, a na ty jen potenciální nástroj neumožňuje.
Databáze je rozsáhlá, od každé povinnosti se můžete prokliknout přímo na zákon nebo vyhlášku, ze které vychází, dostanete i nějaký lidštější popis, informaci o tom, jakým způsobem a jakou cestou můžete věc vyřídit, dokonce včetně jakéhosi odhadu, kolik vám to asi zabere času a co vám hrozí, když se na to vykašlete.
Jen částečně ale DIP vykryje to, z čeho má podnikatel největší strach. Že neznalost zákona neomlouvá. Pro toho, kdo ví, ve kterém zákoně nebo vyhlášce hledat, je DIP hezký nástroj. S vědomím, v jakých předpisech hledat, se počet výsledků sníží na únosnou míru. Jenže podnikatel by potřeboval, aby mu někdo pověděl o těch povinnostech, které má či může mít – ale neví o nich.
Bohužel nepomůže ani s jazykem našich zákonodárců. Na překlad z jazyka zákona do jazyka lidí se tady docela rezignovalo. Takže například na ty zmíněné povinnosti vůči statistickému úřadu můžete koukat chvíli docela vyjeveně, než vám dojde, že ta „zpravodajská jednotka“, která má do 25. února „vyplnit výkaz Stav 5-01 Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví“, jste možná vy.
Možná se spolehnete na to, že přece můžete vyhledávat fulltextově. Trefit to správné slovo, co vystihne vaše podnikání nebo potíž – a nějak se dostanete k výsledku. Zkusili jsme si najít, co musí splnit obchodník, když chce marketingově pracovat se slevou (nebo když prostě potřebuje vyprázdnit sklad). Jenže když zadáte slovo „sleva“, dostanete jiný počet výsledků než na dotaz „slevy“ a ještě jiný na dotaz „slev“.
Nejenže tedy vyhledávání není citlivé na pád, což by dneska měl být standard, ale uživatel na to není ani upozorněn.
Ministerstvo průmyslu si kryje záda tím, že pro letošní rok je nástroj „v pilotním provozu“. Je to škoda, času na přípravu nebylo málo. A když lidé zjistí, že dlouho očekávaný nástroj nepracuje, jak má, dost možná se jim podruhé nebude chtít dojít podívat se, jestli je opravdu lepší a vyladěný a skutečně užitečný.
Vyzkoušejte teď DIP sami. Budeme rádi, když nám pak napíšete, jak se vám s ním pracuje, jak splnil vaše očekávání a co byste vylepšili. Samotný DIP bohužel nějakým rychlým nástrojem na sběr zpětné vazby není vybaven (!), ale my vaše připomínky rádi předáme.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Šťastné a veselé přeje český stát. Pravidla se mění rychleji, než je stačíte přečíst
Jurečka rozjel digitální revoluci. Odmakají ji úředníci ve firmách
Blíží se návrat elektronické evidence tržeb? Co máme čekat od EET 2.0
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu