Neuniká vám něco? Nová regulace s obrovským dopadem se blíží, hrozí milionové sankce

Co je to EAA – Evropský akt o přístupnosti

Úředně řečeno, takzvaný Evropský akt o přístupnosti (European Accessibility Act, EAA) je evropská směrnice o požadavcích na přístupnost výrobků a služeb, kterou do českého práva transponuje zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Jde o soubor pravidel, jehož cílem je posílit právo osob se zdravotním postižením na přístup ke zboží a službám dostupným na vnitřním trhu Evropské unie.

Co si pod tím představit? Každá firma, která působí v širokém spektru oborů – od bankovnictví přes e-commerce, média, telekomunikace až třeba po dopravní služby – má podle směrnice povinnost zajistit minimální požadavky na přístupnost, tedy zpřístupnit své výrobky a služby široké škále zdravotně postižených – nevidomým, neslyšícím a dalším.

Podnikatelé tak budou muset u svých výrobků a služeb zajistit, aby byly kompatibilní s asistenčními technologiemi pro zdravotně postižené (například čtečky obrazovky), či ke svým výrobkům dodávat informace dostupné v různých formátech vhodných pro osoby s různými typy postižení.

Evropa touto směrnicí mimo jiné reaguje na demografické změny, tedy stárnutí obyvatelstva EU.

Na jaké výrobky a služby se EAA vztahuje

EAA se vztahuje na širokou škálu produktů a služeb, včetně elektronických zařízení, e-commerce, bankovních služeb, dopravních služeb a dalších. Regulace tak bude mít dopad na obrovské množství firem napříč různými odvětvími, odhadem může jít až několik desítek tisíc podniků.

Český zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb konkrétně definuje výrobky a služby, kterých se požadavky přímo týkají. U výrobků jsou to:

• Počítačové systémy (počítače, notebooky, tablety, smartphony)
• Koncová zařízení (routery, modemy, set-top boxy)
• Samoobslužné terminály (bankomaty, automaty na jízdenky, odbavovací kiosky)
• Čtečky elektronických knih

V případě služeb zákon konkrétně zmiňuje:

• Služby elektronických komunikací
• Služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám
• Přepravní služby (letecká, autobusová, železniční, vodní doprava)
• Služby elektronického obchodování (e-shopy, online tržiště)
• Finanční služby (spotřebitelské úvěry, investiční služby, platební služby)
• Prodej elektronických knih a softwaru pro elektronické knihy

Současně platí, že zákon stanovuje výjimky (podrobněji níže), například pro mikropodniky s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do dvou milionů eur (cca 50 milionů Kč). Ne všechny střední a velké podniky navíc působí v oblastech, na které se směrnice vztahuje. Firmy tak nová regulace postihne různou měrou, přesto je šíře dotčených poskytovatelů obrovská.

Jaké konkrétní požadavky EAA na firmy klade

Konkrétní požadavky na přístupnost služeb a výrobků dle směrnice EAA definuje zákon v příloze 1, která je volně dostupná například na webu Zákonyprolidi.cz. Níže uvádíme jen obecný a stručný výčet, příloha každý z uvedených bodů dále rozvádí. Pro detailní zajištění souladu s požadavky přístupnosti konkrétního výrobku nebo služby proto doporučujeme přílohu podrobně prostudovat.

Obecné požadavky (pro všechny výrobky a služby) lze definovat jako:

• Funkčnost: výrobek/služba musí splňovat svůj zamýšlený účel pro osoby se zdravotním postižením se stejnou kvalitou a funkčností jako pro ostatní uživatele
• Informace: informace o výrobku/službě (včetně návodů, bezpečnostních upozornění a podobně) musí být poskytovány v přístupných formátech (například text, zvuk, Braillovo písmo, zvětšené písmo, snadno čitelný jazyk)
• Uživatelské rozhraní: uživatelské rozhraní (pokud existuje) musí být ovladatelné, srozumitelné a vnímatelné pro osoby se zdravotním postižením, včetně kompatibility s asistenčními technologiemi
• Ochrana soukromí: při shromažďování nebo zpracování osobních údajů musí být zajištěno soukromí a bezpečnost osob se zdravotním postižením
• Podpora: musí být k dispozici přístupná zákaznická podpora a technická pomoc

Zákon dále zmiňuje i specifické požadavky pro vybrané produkty a služby, a to:

• Počítače a operační systémy: zajištění kompatibility s asistenčními technologiemi, snadná ovladatelnost, podpora pro alternativní vstupy, čitelný text a grafika
• Samoobslužné terminály (například bankomaty): zajištění hmatového ovládání, zvukové zpětné vazby, vizuální čitelnosti, nastavitelná výška, ochrana soukromí
• Elektronické knihy: podpora pro asistenční technologie, navigace, úprava velikosti písma, formátování textu, alternativní formáty
• Elektronické obchody (e-shopy): snadná navigace, vyhledávání, filtrování, přístupné obrázky, popisy produktů, platební metody, srozumitelné informace o dopravě a vrácení
• Bankovní služby: přístupné bankomaty, webové stránky a mobilní aplikace, komunikace, podpora, jasné a srozumitelné smlouvy a podmínky
• Služby elektronických komunikací: možnost využívat alternativní komunikační metody (například textové zprávy), přístupné webové stránky a mobilní aplikace, podpora pro asistenční technologie
• Audiovizuální mediální služby: titulky, zvukový popis, snadno čitelné jazykové verze, navigace
• Přepravní služby: přístupné webové stránky a mobilní aplikace, informace o cestování (jízdní řády, zpoždění, nástupiště), podpora asistence

Mimo jiné z tohoto výčtu vyplývá, že se nová legislativa netýká jen výrobců a poskytovatelů služeb, ale také všech dovozců a distributorů. Kdo požadavky do klíčových termínů, které zmiňujeme v dalším bodu tohoto přehledu, nesplní, vystavuje se hrozbě nemalých sankcí.

Od kdy Akt o přístupnosti platí (klíčové termíny)

EAA byl Evropou přijat už v dubnu 2019 a v platnost vstoupil 27. června téhož roku. Členské země měly na jeho transpozici do svých národních legislativ tři roky. Jak už to ale bývá, tento termín se nestihl. V Česku evropskou směrnici implementuje už zmíněný zákon č. 424/2023 Sb. z prosince 2023, který nabývá účinnosti dne 28. června 2025.

Od tohoto data se zákonné povinnosti týkají:

• výrobků uvedených na trh po tomto datu
• služeb poskytovaných po tomto datu

Od června 2025 by tak měly všechny výrobky a služby splňovat požadavky dané zákonem. Úřední hantýrkou: „Ode dne 29. června 2025 budou mít povinnost výrobci (a následně další subjekty v dodavatelském řetězci) dodávat na trh pouze uvedené výrobky, a poskytovatelé služeb poskytovat uvedené služby, pouze pokud splňují požadavky na přístupnost, které tento zákon stanoví.“

Jenže pozor: tahle věta neplatí absolutně. Zákon stanovuje i několik výjimek, které ji nabourávají. Klíčovým termínem, který je zde nutné uvést, je proto také 28. červen 2030. Ten by nás měl zajímat především, protože…

Výjimky ze zákona o přístupnosti

Hlavní výjimka na plnění požadavků na přístupnost výrobků a služeb spočívá ve velikosti firmy. Jak už jsme uvedli výše, vyňaty jsou mikropodniky s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do dvou milionů eur (cca 50 milionů Kč).

Výjimku mají i produkty a služby, které byly na trh dodány před nabytím účinnosti zákona; na ty pamatuje přechodné období do 28. června 2030, tedy pěti let. Do tohoto data podnikatelé mohou využívat i výrobky, které požadavky na přístupnost nesplňují.

Pro některé konkrétní výrobky a služby platí i dílčí výjimky. Například u samoobslužných terminálů (typicky bankomatů) platí období 20 let od prvního uvedení do provozu; bankomat z roku 2020 tak lze provozovat bez splnění požadavků na přístupnost až do roku 2040.

Klíčová výjimka platí také pro internetové stránky a mobilní aplikace, například mediální obsah, zveřejněný do 27. června 2025. Pokud tato díla nebudete později aktualizovat nebo upravovat, požadavky na přístupnost se na ně nevztahují vůbec.

Zákonodárci tvrdí, že účelem výjimek je především poskytnout dostatečný čas na přizpůsobení se novým požadavkům, „aby zajištění přístupnosti nepředstavovalo přílišnou zátěž“.

Sankce za nesplnění požadavků EAA

Zákon č. 424/2023 Sb. stanovuje také konkrétní sankce za nesplnění požadavků na přístupnost výrobků a služeb a definuje dohledovou činnost včetně příslušných orgánů. Tím hlavním se stane Česká obchodní inspekce (ČOI), dále pak Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a ve specifických případech například i Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Každý ze zmíněných úřadů má své kompetence podle povahy regulovaných oblastí. Posuzovat budou závažnost přestupku i přístup podnikatelů k případné nápravě. Mezi nejzávažnější přestupky zákon řadí neoprávněné označení o shodě (CE), uvedení výrobku na trh bez splnění požadavků na přístupnost nebo neprovedení nápravných opatření.

Výše výsledné pokuty se liší podle typu a závažnosti přestupku, maximální sankce je deset milionů korun. Vedle ní ovšem hrozí, že vám dozorový orgán nařídí daný výrobek z trhu stáhnout a zakáže ho dále dodávat. A vystavíte se také hrozbě poškození reputace firmy, protože vás stát může zveřejnit na svých webových stránkách, což je oblíbená praxe posledních let.

Užitečné odkazy a další informace

Komu by nestačil výše uvedený výňatek toho nejdůležitějšího, co Evropský akt o přístupnosti pro české firmy znamená, může si novou legislativu kompletně prostudovat v plném znění. Přinášíme odkazy na klíčové dokumenty k samostudiu či dohledání detailních informací:

• Kompletní znění Evropského aktu o přístupnosti – směrnice 2019/882 – v Úředním věstníku Evropské unie (v českém jazyce)
• Kompletní znění zákona 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který směrnici EAA transponuje do českého práva
• Návodné dokumenty k zákonu o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb na webu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
• Konkrétnější rozbor dopadů na provozovatele internetových stránek a e-shopů na Joomlaportal.cz

Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Změna větší než GDPR. Koho se týká směrnice NIS2 a jaké hrozí sankce?

• EUDR, GDPR. NIS či CSRD. Vyzkoušejte si, jak se vyznáte v bruselském diktátu

• Asociace varuje před spornými body eTuristy. Nový zákon dává obcím přílišnou moc, tvrdí