Úřad posílá podnikatele do digitálního bludiště. Nová databáze povinností selhává

Na konci února byl slavnostně spuštěn DIP, tedy Databáze informačních povinností. Že používá stejnou zkratku jako dlouhodobý investiční produkt, je nakonec nejmenší problém, se kterým se nový nástroj potýká. Horší je, že se ten „nástroj“ vůbec nedá používat.

Všechno na hromadu

Původní myšlenkou databáze bylo centralizovat všechny (informační) povinnosti, které se týkají podnikatelů. Chvályhodné. A je třeba říct, že tuto funkci databáze plní. Bohužel přesně v tomto bodě veškerý přínos končí.

DIP zkrátka nahrnul na jednu hromadu všechny možné byrokratické povinnosti, se kterými se český podnikatel potenciálně může při své činnosti setkat, vycucal si k nim z prstu odhady doby nutné ke splnění a opatřil je odkazy na právní předpis. To je všechno.

Představme si podnikatele... Už tady evidentně příprava selhala. Uživatelské rozhraní i obsah vypadají, jako by jejich tvůrci nikdy žádné živé podnikatele neviděli, natož aby se zabývali jejich potřebami.

Databáze informačních povinností spuštěna. Máme mapu byrokratického pekla

Databáze v tuhle chvíli nepřináší nic jiného než třeba soukromá legislativní databáze Zákony pro lidi s fulltextovým (mimochodem výrazně funkčnějším) vyhledáváním. Když uživatel ví, co hledá, najde to.

Ale tahle databáze měla přece fungovat opačně – přehledně ukázat podnikatelům povinnosti, o kterých doteď nevěděli nebo je pracně dohledávali, případně si nebyli jistí, jestli se na ně vztahují. Základní vyhledávání podle typu právního předpisu tak naprosto postrádá smysl.

Bez filtru

Tak tedy – co asi chtějí podnikatelé? Potřebují najít povinnosti, které se jich týkají. Co je zajímá?

• Povinnosti, které se vztahují k jejich činnosti a cílovému trhu (B2B vs. B2C).
• Povinnosti, které jsou relevantní z hlediska velikosti podniku, protože celá řada výkazů a hlášení je povinná až pro podniky nad 250 zaměstnanců.
• Povinnosti, které musí podniky plnit samy od sebe, aniž je k tomu někdo vyzývá.
• Povinnosti, které se vztahují k zaměstnávání, protože mít v Česku zaměstnance je administrativní peklo.

Nabízelo by se tedy například vytvoření profilu uživatele, ke kterému by se povinnosti párovaly. I jen základní filtry – obor, typ trhu, velikost, typ povinnosti a zaměstnávání – by uživatelský komfort posunuly na zcela jinou úroveň.

Když se přece jen dostaneme ke znění zaevidovaných povinností, jsou některé z nich skoro až úsměvné. Když jste malý podnikatel a předvolá si vás ČSSZ, jste povinni se dostavit, jinak vám hrozí pokuta:

„Osoba samostatně výdělečně činná a zaměstnavatel, který má v registru pojištěnců evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění, jsou povinni se na výzvu územní správy sociálního zabezpečení dostavit za účelem provedení kontroly plnění jejich povinností na určené místo.“

Je to vůbec informační povinnost? A skutečně je tato informace zásadní a klíčová pro kohokoliv, kdo podniká? Vždyť povinnost, případné sankce i odvolávka na právní předpis budou nepochybně součástí úřední výzvy.

TIP: Jak by měl stát databázi informačních povinnost vylepšit? Podělte se o názor v diskusi pod článkem! Vaše připomínky předáme dál...

Naopak jiné povinnosti, u kterých by se nějaká specifikace hodila, ji vůbec neobsahují, takže se podnikatelé musí sami pracně dopátrat, že

„Povinnost vkládání digitalizovaného havarijního plánu do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).“

podle vodního zákona mají pouze podniky, které zacházejí se závadnými látkami. Prokliky na definice? Odkazy na specifikaci podniku? Možnost vyfiltrovat si pouze povinnosti, které jsou specifické pro podniky zacházející se závadnými látkami (EX)? Nebo třeba možnost je nakombinovat s obecnými a dalšími specifickými povinnostmi (AND/OR)? Ale kdepak, filtry a logické operátory zjevně ke tvůrcům DIP nedorazily.

Nikdo za nic neručí

Když uvážíme, jak dlouho se o byrokracii v Česku mluví, je výsledek jedním slovem tristní. Nefunkční, s nulovou přidanou hodnotou, ignorující uživatele, na které měl DIP cílit.

Tvůrci evidentně vůbec nemysleli na to, jak se bude databáze používat, komu a k čemu by měla sloužit ani jak by měla fungovat, aby byla skutečně přínosná.

DIP neumožňuje žádné smysluplné třídění, fulltextové vyhledávání není přizpůsobené češtině a překlady do jiných jazyků jsou pouze strojové. Všechno je navíc nezávazné a bez záruky aktuálnosti. Srdečně zdravíme a děkujeme Národnímu plánu obnovy a Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Jurečka rozjel digitální revoluci. Odmakají ji úředníci ve firmách

• Něco tady smrdí. Místo prestiže zavání mistrovské zkoušky diskriminací

• Neuniká vám něco? Nová regulace s obrovským dopadem se blíží, hrozí milionové sankce

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag