EET pro ubytovatele je na spadnutí. Přinese férová pravidla, nebo šikanu?

Česko zavede nové povinnosti pro poskytovatele ubytovacích služeb. Počítá s tím legislativa předložená vládou. V lecčems připomíná zrušenou elektronickou evidenci tržeb, byť není tak ambiciózní a rozsáhlá.

Projekt eTurista, jehož testovací verze má být spuštěna v červenci a ostrá v příštím roce, má stejný cíl jako EET – omezit šedou ekonomiku, ztížit daňové úniky, a tak vytvořit v podnikání rovné podmínky. Klidně bychom ho proto mohli vést pod zkratkou EET – elektronická evidence turistiky. Jenže ho zavádí koalice, která jiné EET zrušila.

Přicházející eTurista se Babišovskému EET podobá také tím, že hází velký i malý byznys do jednoho pytle. Zatímco hoteliérům komplikace nezpůsobí, dokonce by jim byznys mohl ulehčit, těm, kteří poskytují ubytování v soukromí, může podnikání ztížit. Spíš než administrativou tím, že poskytne obcím příležitost jejich podnikání zregulovat. Nebo dokonce zabít.

Bez registrace ani ránu

Za projektem eTurista stojí především snaha dostat pod kontrolu ubytování v soukromí a posvítit si na ty, kteří podnikají přes internetové platformy typu Airbnb nebo Booking a vydolovat z nich peníze. V Česku se přes platformy ročně protočí miliony turistů.

Musíte potěšit algoritmus, jinak neuspějete, říká správce bytů pro krátkodobý pronájem

Někteří z těch, kteří ubytování přes ně poskytují, však porušují pravidla hry, svůj byznys a své příjmy tají. Je otázkou, proč jim to prochází. Nemáme snad dost pravidel k tomu, abychom je vymáhali? Opravdu potřebujeme pro takové drobné podnikání hromadu dalších paragrafů?

Ministerstvo pro místní rozvoj je každopádně připravilo a vepsalo do novely zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Vláda je schválila. Nyní normu projednávají poslanci.

Tvůrci novely odhadují, že na 40 až 70 procent poskytovatelů krátkodobého ubytování přes online platformy zůstává nenahlášeno. Předpokládají proto, že poté, co bude spuštěn povinný registr eTurista, do pokladen obcí a měst přitečou stovky milionů v místních poplatcích za pobyt. A další stovky milionů by měl získat stát na dani z příjmů.

Novela zákona stanoví, že každý, kdo pronajímá byt nebo pokoje v hotelu, dostane pro ubytovací zařízení registrační číslo. S ním bude zadávat údaje o svých hostech do centrálního registru. Data pak budou v různém rozsahu získávat obce, živnostenský úřad, finančák nebo statistický úřad.

Platformy pro krátkodobé ubytování se budou muset ptát každého hostitele, který na nich bude chtít zveřejnit nabídku ubytování, zda se nachází v oblasti, v níž se uplatňuje povinnost registrace. A pokud ano, spadla klec – neumožní mu nabídku zadat, pokud nevyplní registrační číslo přidělené pronajímanému bytu.

Pod dohledem Velkého bratra

Velkých hoteliérů se eTurista dotkne minimálně. Komplikace jim nezpůsobí. Naopak, může jim byznys ulehčit. Proto také hoteliéři chystanému registru vesměs tleskají. A neprotestují proti němu ani majitelé penzionů.

Úřad posílá podnikatele do digitálního bludiště. Nová databáze povinností selhává

Ti všichni museli dodávat data o ubytovaných lidech obcím i statistickému úřadu a pobyt cizinců hlásit policii. Místo tří hlášení by ale v budoucnu mohli předávat data jen na jedno místo a namísto knihy návštěv zanášet údaje o hostech do elektronického systému.

Technicky vzato, ani jedincům poskytujícím krátkodobý pronájem v bytech by registrace na portálu a odesílání dat o ubytovaných klientech nemělo způsobit vážné problémy. Evropský inspektor ochrany údajů ale upozornil, že legislativa pro platformy by neměla sloužit pro „Velkého bratra“ a ubytovatelé, kteří platformy využívají, by neměli mít povinnost oznamovat osobní údaje – plná jména, adresy bydliště a čísla dokladů. Státu by měl stačit počet nocí, na které je jednotka pronajata, a počet hostů, kteří se ubytovali.

Návrh zákona však se zmíněnými daty počítá. Kdoví proč?

Jeden metr na všechny?

Ubytovatelé přes platformy se oprávněně mohou obávat, že úřední moc proti nim přitvrdí. Hoteliéři volají po rovných podmínkách. Upozorňují, že náklady běžného českého hotelu na povinné revize výtahů, hasicích přístrojů, elektroinstalace a hygienická opatření je vycházejí na 20 až 30 tisíc korun na pokoj za rok. A ti, kteří pronajímají byty v soukromí, takové výlohy nemají.

Mají je snad mít? Copak není logické, že pro hotely, kde se soustředí stovky hostů na malém prostoru, platí přísnější požadavky na provoz?

Stejné kontroly pro hotely a ty, kteří si přivydělávají ubytováním v soukromí, často jen několik měsíců v roce, by podnikatelské prostředí nenarovnaly. Zato by hraničily se šikanou.

Hlavní překážky však můžou do podnikání poskytovatelů krátkodobých pronájmů postavit obce. Zákon jim dodá přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes online platformy i pravomoc jejich podnikání široce regulovat nebo dokonce zakázat, jak upozorňuje Asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí.

Místní politiky k takovému postupu může přimět strašák overtourismu (nezvladatelného návalu turistů), omezená nabídka bytů pro bydlení, tlak na zvyšování nájemného, nižší dostupnost běžných služeb, vyšší životní náklady starousedlíků, jejich (oprávněné) stížnosti na hlučné turisty a kdovíco ještě.

Radní mohou například omezit počet dnů nebo metry čtvereční ke krátkodobému pronájmu. Případně obojí dohromady.

Drobné podnikání na platformách tak může s novou legislativou dostat na frak. Obce ji však mohou využít také k tomu, aby sladily zájmy byznysu a rezidentů.

Doufejme, že převáží druhý scénář.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Průlomová změna pro podnikatele. Vláda posvětila jednotné měsíční hlášení

• Koncesionářské poplatky pro firmy i přes odpor svazů prošly. Kdo kolik zaplatí?

• Vnitro chce bezdůvodně omezovat dodavatele, varuje svaz. Není to tak horké, uklidňuje úřad

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag