Byrokracie musí být zničena! Aby na ni podnikatelé nesváděli své neúspěchy a lenost

Evropský byznys dusí přebujelá regulace a byrokracie. To je fakt. A platí to nejen na evropské, ale i na tuzemské úrovni, kde jsme si v lecčem dokázali zavařit sami, jaksi nad evropský rámec. Finmag ostatně psal nedávno: Cla ani bruselské regulace nepotřebujeme. České firmy si podusíme sami.

Jenže – já mám pocit, že se u nás na byrokracii často svádějí i problémy, které s ní ne úplně souvisejí.

Opravdu je překážkou expanze úřadování?

Míra byrokracie a nejistoty jsou určitě pro podnikatele frustrující. Při pohledu na nedávný průzkum Hospodářské komory mezi jejími členy se ale nemůžu ubránit dojmu, že byrokracie se stala takovým fackovacím panákem.

Z průzkumu vyplynulo, že českým firmám, které chtějí expandovat do zahraničí, kříží plány spíš byrokracie a regulace než konkurenční boj.

Konkrétně, 27 procent dotázaných firem uvádí, že vstup na zahraniční trhy komplikuje zejména byrokracie v cílové zemi, a 24 procent tvrdí, že problémem je byrokracie v Česku.

Oproti tomu silná konkurence je prý překážkou jen pro necelých 16 procent firem, které se průzkumu zúčastnily.

Přitom ale míra byrokracie v okolních evropských státech není vyšší než v Česku. Tím nechci říct, že u nás je nízká, jen to, že firmy by měly být logicky na podobnou míru připravené. Bylo by naivní si malovat, že to u sousedů bude snazší.

Pokud firmy administrativu a legislativní nároky v cílové zemi v rámci Evropské unie vnímají jako zásadní problém pro expanzi, neznamená to spíš, že podceňují průzkum trhu a jeho podmínek?

Vůbec to není jen o regulaci

Ano, jsou odvětví, kde administrativní a legislativní podmínky opravdu mohou být výrazně komplikovanější – ze své zkušenosti můžu zmínit například oblast farmacie, výživových doplňků či potravin. V některých státech mohou být ve srovnání s Českem například přísnější normy na prodej a jeho způsob.

Ve většině ostatních odvětví nicméně problémy nastávají až při komplexnějších formách vstupu, tedy když chce firma například zaměstnávat místní zaměstnance. Ani to ale nevnímám jako výraznou byrokratickou zátěž. Je to jen zkrátka jiné než u nás.

Firmy prostě mívají tendenci podcenit své domácí úkoly, tedy přípravu na vstup. A velmi často nejsou ochotné najmout si odborníka na dané teritorium a obor podnikání. Domnívají se, že jim stačí standardní sekundární výzkum.

Jenže ten stačit nemusí, i kdyby zrovna tu administrativu a legislativní povinnosti měla firma v malíku.

Vezměte si například takový spotřebitelský etnocentrismus, tedy preferování domácích značek před zahraničními. Typické je to pro potraviny, ale projevit se může i u jiných výrobků.

Nejde o státem řízenou diskriminaci, ale o fenomén, kdy spotřebitelé z nějakého důvodu – ať racionálního, nebo sentimentálního – preferují a podporují místní dodavatele.

U nás to často nevídáme, protože pro valnou část spotřebitelů je hlavním rozhodovacím faktorem cena. O to víc můžeme být překvapeni, když to jinde funguje.

Zkrátka expanze vyžaduje pečlivou přípravu, včetně toho, že si firma vezme k ruce někoho, kdo se dobře vyzná a má zkušenosti.

Souhlasím, že byrokratická zátěž v některých státech mimo Evropskou unii může být výraznou překážkou a někdy i nepřekonatelnou bariérou. Nicméně i tady existují strategie, jak překážky překonat. Přirozeně menší firmy to mají vždycky těžší.

K nezaplacení bývá přímá zkušenost jiných firem, které už na daném trhu podnikají. Nebo přímo místních podniků. I z toho důvodu řada společností volí místo přímého vstupu na vlastní pěst různé formy strategických partnerství s lokálními firmami, které jim se znalostí poměrů můžou dost pomoci.

Takový krok nicméně vyžaduje jiný mindset, protože z konkurenta se tak vlastně stává partner.

Úřady jako nepřítel číslo jedna

Ale ještě zpátky k průzkumu Hospodářské komory ČR, ve kterém 24 procent firem uvedlo, že překážkou expanze je byrokracie tady v Česku. To číslo je pozoruhodné – a skutečně by mě zajímalo, o jakou extra zátěž se může jednat, pokud jde právě o vstup na zahraniční trhy.

Samozřejmě necháme stranou společnosti, které obchodují s vojenským materiálem nebo jinými produkty podléhajícími nějaké přísnější kontrole při vývozu. To je kapitola sama pro sebe.

Působí to na mě spíš jako automatizované stěžování si na byrokracii. Jako by ani nešlo o to, jestli firma funguje jen v tuzemsku nebo i za hranicemi nebo jestli se o vstupu na zahraniční trh právě uvažuje.

Říká se, že římský státník Cato starší měl jeden čas ve zvyku každou svou řeč, na libovolné téma, končit zvoláním: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. Připadá mi, že s naší byrokracií je to podobné: ať bude řeč o čemkoli, český podnikatel začne a skončí řeč tím, že je jí moc a musí být zničena.

Ale i to je zpráva. Zpráva pro zákonodárce, že byrokracie je pro české firmy nepřítel číslo jedna. Tak velký, že se na něj svede i to, za co zrovna náhodou a výjimečně nemůže.

Jenže, bohužel, moc rychlých změn k lepšímu teď asi čekat nemůžeme. Poslanecká sněmovna je napůl paralyzovaná a volby za dveřmi, takže koalice, ba dokonce ani straničtí partneři už často nedrží při sobě.

Dá se čekat, že řada dlouho připravovaných novel se do voleb nestačí prosadit. A že budeme dál právem byrokracii kritizovat, ale taky za ni schovávat svoje neúspěchy nebo nechuť vyhrnout si rukávy.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vybudovat, koupit, nebo propojit? Jak na firemní akvizice a fúze

• Jak správně udělat marketingový výzkum, porozumět zákazníkům a utéct konkurenci

• Evropská komise vrací ESG nohama na zem. Na předělání pravidel si teď musí dát extra záležet

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag