Něco tu je špatně. Kauza Dukovany plně obnažuje prohnilost veřejných zakázek

Aby bylo jasno, u veřejných zakázek nejde jen o Dukovany – obří projekt za bratru víc než 400 miliard korun. Většina peněz jde na menší zakázky, zadávané státní správou či samosprávou.

Odhaduje se, že ročně se veřejně nakupuje zboží a služby za téměř bilion korun, z toho necelá polovina jde formou veřejné zakázky podle zákona. Konkrétně v roce 2022, ze kdy jsou poslední čísla, to bylo 426 miliard korun.

Celý mnohaletý program stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany by se tak schoval do jednoho roku „drobných“ veřejných zakázek, z nichž 81,8 procenta bylo hodnoceno podle nejnižší ceny. Další kritéria jako by ani neexistovala.

To je velmi důležité a ještě se k tomu později vrátíme.

Dukovany příkladem

Nejprve ale Dukovany. K tomu, jak byly zatím soudně odsunuty na vedlejší kolej a dost možná i na cestu do zapomnění. V českých poměrech to vůbec není výjimečná věc – poražené firmy si na své soupeře stěžují často. Většinou napadají to, že při soutěži o zakázku byla porušena formální pravidla. Nebo že nebyla nějakým jiným způsobem fér. A to bez ohledu na to, jaké úsilí jisté „neprůstřelnosti“ úředníci věnovali.

Jádro se vrací na výsluní. Proč zažívá nejlepší časy za posledních padesát let?

Scénář je vždy stejný, nebo podobný. Poražení si stěžují buď u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nebo u soudu. Případně nejprve u jedné instance, a pak – pokud to nevyjde – u druhé. Tedy ÚOHS a pak soud. Stejně tak tomu je i v případě Dukovan; vítězství korejské KHNP napadá poražená francouzská EDF.

Zatímco ÚOHS se dnes chlubí tím, že rozhoduje o veřejných zakázkách a stížnostech na ně poměrně rychle – obvykle za necelých čtyřicet dní v prvním stupni – u soudů, kam se po rozhodnutí ÚOHS firmy obvykle obracejí, to může trvat měsíce i roky. Ostatně, donedávna to podobně dlouhou dobu trvalo i samotnému antimonopolnímu úřadu.

Právě na nesmyslné dlouhé rozhodovací lhůty poražené společnosti sázejí. Cílem stížnosti či žaloby tedy často není domoci se satisfakce, případně změny pořadí v soutěži. Cílem je celou soutěž torpédovat a následně změnit její podmínky. Nastává to i v případě, že soud potvrdí výhru toho, kdo zakázku získal; už ji nechce, protože se v mezidobí změnila spousta věcí, od dohod s dodavateli přes alokované kapacity nebo růst/pokles cen, o které svou vítěznou nabídku opíral.

A nakonec i technologie a předpisy se vyvíjejí a mění. Za snahou potopit už vysoutěženou zakázku tak často je i úvaha, že pokud jde zakázku navázanou na politické obsazení funkcí, může mít nová politická reprezentace jiné priority a soutěž pak může vypadat trochu jinak. Nejčastěji to je vidět u obcí a může tomu tak být klidně i u Dukovan; vždyť už letos v říjnu nás čekají parlamentní volby.

Není pak divu, že český byznys vidí veřejné zakázky jako jednu z největších brzd naší ekonomiky.

Hlavně co nejlevněji

Dalším problémem českých veřejných zakázek je jejich hodnocení. Jak už jsem naznačil výše, o drtivé většině z nich rozhoduje cena. Ta je často nejen jediným, ale dokonce i hlavním kritériem výběru. Rozhoduje o vítězi bez ohledu na jakékoli jiné okolnosti. Na první pohled to může vypadat dobře, ale dobře to rozhodně není.

Největší energetický experiment světa. Co přinese Německu definitivní odklon od jádra?

Proč? Protože důrazem na co nejnižší cenu si zkrátka zadavatelé a politici často jen „kryjí záda“. Svádí to pak k podhodnocování cen a k jejich následnému navyšování skrze „vícepráce“. Navíc občas ti, kteří nabízejí nejnižší cenu, nenabízejí zrovna dobrou kvalitu ani záruku dodržení termínů.

Zkrátka – a víme to pravděpodobně všichni – co je levné, může se ve výsledku slušně prodražit.

Jenže zejména obecní zastupitelé často mají dojem, že pokud by dali do soutěže i jiná kritéria, nekonali by s péčí řádného hospodáře. A ocitli by se jednou nohou v kriminálu, případně oběma v politickém hrobě.

Ostatně, byl to i případ Dukovan, kdy byla zachována relativně otevřená soutěž kvůli tomu, aby se snížila cena a opozice nemohla vyčítat vládě příliš drahou elektrárnu.

Obvykle taková soutěž končí tím, že cena je sice nízká a zakázka se uskuteční, kvalita i termíny ovšem pokulhávají. Ale politici jsou krytí.

Veřejné zakázky v novém

Co s tím? Občanská organizace Česko, funguj! nedávno navrhla řešení. Podle ní je možné zreformovat a zrychlit ÚOHS (což se mimochodem nedávno nepovedlo), a také hodnotit zakázky nejen podle ceny, ale přidat i hodnocení kvality.

Jak ale na to, aby se toho politici a úředníci nebáli? Iniciativa navrhuje na ministerstvu pro místní rozvoj vytvořit pro zadávání takových zakázek jasný návod. Všem by to pak dalo větší jistotu – politikům, úředníkům, i soudcům. S tím už ostatně počítá i přijatá Národní strategie veřejného zadávání.

Zní to skvěle. Jenže problém je, že takové strategie zatím nikdo nenaplňuje konkrétními činy. A před volbami to bude dost těžké, ne-li nemožné. Spíš tedy můžeme i dál čekat, že se tu objeví víc „malých Dukovan“. Víc problémů s malými zakázkami.

A výsledek? Česko celé tohle martyrium bude nakonec stát víc než celá nová jaderná elektrárna. A jestli se systém veřejných zakázek nezmění, bůh ví, jestli vůbec někdy bude stát ona.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• USA v celní válce nezvítězí. Co dělat, aby ji vyhrála vaše firma?

• Česku na křižovatce chybí vize. Fiala a spol. se radši schovávají za „zlý Brusel“

• Záhada chybějících inženýrů a řemeslníků. Má to vůbec řešení?

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Zdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Koupit Finmag