Byrokracie je v současném stavu neporazitelná, hlásí svazy. Firmy okrádá o desítky miliard

Že je přebujelá administrativa zásadní překážkou pro rozvoj českých firem, není třeba kdovíjak připomínat. Je to dlouholetý problém, o kterém vědí nejen podnikatelé sami a svazy, které je zastupují, ale dokonce i politici, kteří jim naslouchají. Přesto se ji stále nedaří vymýtit.

Jak moc byrokracie český byznys dusí, nejnověji ukazuje studie zpracovaná pro iniciativu Velký týden malých firem. Podle ní kvůli papírování přijdou malé firmy o miliony hodin práce ročně – a tedy i o miliardy korun, které by jinak mohly investovat do rozvoje svého podnikání.

„Celkem je to 41 miliard korun ročně. Když bych to měl s něčím srovnat, tak třeba ministerstvo zemědělství má rozpočet kolem 60 miliard korun ročně. Rozhodně to tedy není malé číslo,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha, která nejnovější studii zpracovala.

Za „velmi ostrou hranu“ přebujelé administrativy Stroukal označuje moment, kdy se mikropodnik o jednom člověku rozhodne přijmout prvního zaměstnance. „S tím přichází obrovská administrativa, kterou často člověk radši vzdá. Nejen, že tím přichází o peníze stát i lidi, ale přicházíme i o motivaci k tomu, abychom více soutěžili o vyšší mzdy,“ upozorňuje Stroukal.

Malé firmy do padesáti zaměstnanců přitom tvoří 99 procent všech ekonomických subjektů v zemi a podle nejnovějších dat Evropské komise z roku 2023 zaměstnávají 50,9 procenta lidí. „Je proto škoda, že tenhle ostrý zlom cítíme právě u tak velké části ekonomiky,“ dodává ekonom.

Debyrokratizace? Nemožné!

Například Hospodářská komora ČR, největší podnikatelský svaz v zemi, ve svých vyjádřeních opakovaně upozorňuje na fakt, že současný právní a byrokratický rámec malé podniky doslova přetěžuje. Boj s tím je ale podle jejího prezidenta Zdeňka Zajíčka velmi limitovaný.

„Potřebujeme systémové řešení, jinak budeme svědky postupného ztrácení konkurenceschopnosti české ekonomiky," říká Zajíček a dodává, že nejde pouze o kosmetické úpravy, ale o zásadní změnu paradigmatu v přístupu k byrokracii.

Stejný pohled nepřekvapivě sdílí i Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). „Na jeden škrt přibudou čtyři nové povinnosti. A v takovém režimu zkrátka není debyrokratizace možná. Bez ohledu na to, jaká vláda ji tedy slibuje, faktem zůstává, že s tím vlastně ani nic udělat nemůže,“ tvrdí.

Co tedy s tím? Zajíček vidí řešení problému v zavedení jasného a strukturovaného systému právních předpisů, který by umožnil podnikatelům snadno pochopit a dodržovat zákony bez zbytečného papírování a administrativního chaosu. Každý zákon by podle něj měl začínat tabulkou s jasným přehledem.

Udělejme průvan jako za Stoibera! Česko si říká o pořádný antibyrokratický balík

„Každý právní předpis by tak měl mít vedle samotných paragrafů také tabulku povinností, které z něj vyplývají. Tedy kdo je povinný, vůči komu je povinný, co mu má doručit, kdy to má udělat. V případě, že to nebude plnit, tak kdo to kontroluje. A když to neplní, kdo mu ukládá sankci a v jaké výši…,“ nastiňuje Zajíček za něj jedinou cestu, jak byrokracii porazit.

Pokud by každý právní předpis, který novou povinnost ukládá, takovou tabulkou začínal, daly by se i za pomocí umělé inteligence snadno dohledat duplicity, které české právo obsahuje. „Tahle jednoduchá tabulka, strukturovaná, vám pomůže ty zákony poslat proti sobě. A odhalit duplicity, triplicity a neúplné právní normy. Je to běh na dlouhou trať,“ dodává prezident HK.

Mastička na byrokracii nepomůže

Bojem proti byrokracii se přitom dlouhodobě kasá prakticky každá vláda. Za končícího kabinetu premiéra Petra Fialy se jí aktivně věnovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které stojí i za analýzou zátěže podnikatelů prostřednictvím Databáze informačních povinností. Z té vyplynulo, že celkem 171 pečlivě identifikovaných právních předpisů ukládá podnikatelským subjektům na 1 870 povinností.

^{Zdroj: MPO/Zpráva o stavu snižování zátěže podnikatelů 2024}

^{* V rámci šetření bylo identifikováno 171 právních předpisů, nicméně u 11 právních předpisů spadají povinnosti do působnosti více resortů, proto je zde uveden počet 182.}

„Nejvyšší podíl na vznikající zátěži mají informační povinnosti v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví, což souvisí především s legislativou z oblasti zaměstnávání a ochrany zdraví,“ uvádí MPO ve Zprávě o stavu snižování zátěže podnikatelů v České republice v roce 2024, kterou nedávno projednala vláda a redakce Finmag.cz ji má k dispozici.

Dokument je to víc než zajímavý. Mimo jiné uvádí, že nejvíce povinností vyplývá z národní legislativy, a to 56 %. Až poté následují směrnice Evropského parlamentu a Rady se 37 %, sedm procent povinností generují nařízení EU. „Více než 74 % povinností lze plnit elektronicky, a to buď prostřednictvím datové schránky, informačního systému úřadu, e-mailu nebo přes Portál občana. Plnění devíti procent povinností se nikam neoznamuje,“ dodává ve zprávě rezort průmyslu.

Jen za Fialovy vlády přitom byly přijaty hned čtyři antibyrokratické balíčky, které mimo jiné zrušily povinné lékařské prohlídky u nerizikových profesí a vymýtily další desítky povinností. Na MPO pak vznikl Podnikatelský balíček s 22 konkrétními opatřeními a návrhy řešení napříč státní správou. Většinu jsme pro vás popsali:

• Třicet škrtů pro lepší život. Vláda schválila už čtvrtý antibyrokratický balíček
• Podnikatelský balíček na vládě. Co změní a jak vám to usnadní život?
• Další byrokratická čistka v režii Fialovy vlády. Rušíme, co nedává smysl, hlásí Šalomoun

Přesto to podle svazů stále nestačí – opravit systém prý není otázka několika kosmetických změn, ale strukturovaného přístupu, který by umožnil podnikatelům soustředit se na byznys. Právě proto Zajíček volá po strukturovaných právních předpisech, přičemž stejný přístup se snaží prosadit nejen v Česku, ale i na evropské úrovni.

„Stále si totiž myslíme, že ty nemoci, které máme, tedy přílišná regulace a byrokracie v Evropě a v České republice, neléčíme celostně. Místo toho léčíme symptomy, používáme mastičky na vyrážku. Ale ony jsou nemocné vnitřní orgány,“ říká.

Proč to Němci umí?

Nápad na strukturované právní předpisy, které by umožnily snadný přehled povinností, prezident HK považuje za jakési „české know-how“, které se navíc podařilo prosadit už i na úrovni Evropy.

Škrtnout a zahodit? Takhle to nefunguje. Proč evropská legislativa podnikatelům dál nakládá

„V evropském Hospodářském a sociálním výboru, což je jakási evropská tripartita, díky nám přijali usnesení, že doporučují, aby se tabulka povinností, kterou v Česku navrhujeme, stala součástí evropského legislativního procesu,“ pochvaluje si šéf HK.

Inspirace českým přístupem je navíc patrná i u našich sousedů. „V Německu vznikl institut pro inovace, který mimo jiné navrhuje – cituji – oficiální právní kód, který nahrazuje individuální decentralizované překlady i složité integrace jednotným referenčním zdrojem. Veřejná správa, podniky, občanská společnost mohou tento právní kód přímo integrovat do svých systémů bez nutnosti vlastního překladu nebo programování. To jsou strukturovaná data!“

Německo tak podle Zajíčka směřuje právě k systému, který česká Hospodářská komora společně s dalšími podnikatelskými svazy navrhuje už roky. „Právní normy tam nebudou publikovány pouze jako analogový právní text, ale také jako oficiálně spustitelný a strojově čitelný právní kód. Tím se právo stává digitálním zdrojem státu,“ upozorňuje Zajíček s tím, že ho mrzí, že v Česku to stále nejde.

„V některých případech zkrátka v Česku vznikají věci, které jsou unikátní, dokonce převratné – ale neumíme je prodat,“ zoufá si.

DIP je jen předvoj

Předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš ovšem dodává, že první krok máme v Česku za sebou. Je jím už jednou zmíněná Databáze informačních povinností, kterou ale považuje za pouhý začátek. Zatímco podnikatelé od ní očekávali, že z ní jednoduše vyčtou povinnosti, které se vztahují k jejich oboru podnikání, namísto toho vznikla jen další nepříliš přehledná databáze právních předpisů – přeneseně řečeno taková „mapa byrokratického pekla“.

„Databáze informačních povinností sama o sobě nic nezmění. Bez zásadní změny v přístupu k legislativnímu procesu a bez strukturovaných dat nebude možné skutečně snížit administrativní zátěž, která malým firmám brání v růstu,“ sdělil Finmag.cz Jaroš. Společně s prezidentem HK proto volá po tom, aby se v těch dobrých nápadech zbytečně nedrolily síly a postupovalo se skutečně jednotně.

„Protože když síly nespojíme a každý poběžíme svůj vlastní závod, tak to většinou končí tak, že nás přeběhne někdo jiný, protože má lehčí batoh. A nebo má někoho, kdo mu na ten kopec pomůže,“ užívá Zajíček příměr k turistickému batohu plnému povinností, který s sebou každý český podnikatel při cestě na vrchol táhne. A pravdou bohužel zůstává, že tenhle batoh mají v jiných evropských zemích mnohem lehčí.

„Kdybychom využili byť jen čtvrtinu potenciálu, který máme na poli malých podniků v oblasti digitalizace – a tady se bavíme o zhruba 42 miliardách ročně – sice by to nebyl růst na úrovni nějakého tygra střední Evropy, ale stále je to pět desetin procentního bodu HDP. A i to je číslo, které by nám, zejména v současné době nízkého růstu, výrazně pomohlo,“ uzavírá Stroukal.

O Velkém týdnu malých firem

Iniciativa Velký týden malých firem, která se letos konala už podruhé, vznikla proto, aby podpořila malé firmy, sdílela jejich příběhy a posílila pozitivní pohled veřejnosti na podnikání. Zaměřuje se také na konkrétní pomoc malým podnikům, například na jejich větší zviditelnění a možnost vzdělávat se. „Cílem iniciativy Velký týden malých firem je připomínat význam malých a středních podniků pro českou ekonomiku, otevírat debatu o jejich potřebách a možnostech dalšího rozvoje a přinášet konkrétní návrhy řešení. Studie, která vznikla ve spolupráci s Metropolitní univerzitou Praha, je jednou z mnoha aktivit, které na podporu malých firem děláme,“ uvádí Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko, která je jednou ze spoluzakladatelů Velkého týdne malých firem.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vláda chce dostat Česko mezi top deset zemí Evropy, pomoci má nově schválená strategie

• Byrokracie musí být zničena! Aby na ni podnikatelé nesváděli své neúspěchy a lenost

• Překážky v podnikání aneb Co by se mělo změnit? Analýza vhodná (nejen) pro úředníky

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag