Jednotné měsíční hlášení za dveřmi. Co udělat hned a jak se vyhnout potížím?
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je převrat. Minimálně některým firmám usnadní život – až se rozjede a zaběhá. Jenže než se to stane, čekají mzdové účtárny galeje. Hlavní nápor přijde v dubnu, ale už teď je možné udělat pár věcí, které potom hodně usnadní život a pomůžou vyhnout se chybám. Přinášíme jízdní řád JMHZ: co, kdy a jak udělat. Přehledně.
Jednotné měsíční hlášení sice začíná naostro až 1. dubna, ale přípravu neradno podcenit. Zejména pokud firma nemá účetní software, který jí bude s měsíčním hlášením výrazně pomáhat.
První měsíce roku sice na chvíli ubude zaměstnavatelům povinností – některé z dnešních formulářů už se nebudou posílat –, ale všechny údaje bude pak potřeba v rámci jednotného hlášení doposlat zpětně.
Změna je veliká, proto jsme zkusili to nejpodstatnější shrnout do jakéhosi jízdního řádu, který říká, co kdy udělat. Napřed si ale shrneme, co bude nového, co bude navíc – a mimo jiné i to, které firmy nebo přesněji, které právnické i fyzické osoby, budou v příštím roce povinny hlásit víc než dosud.
Komu přibudou s jednotným měsíčním hlášením povinnosti?
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je na jednu stranu bezesporu podstatným zjednodušením: skutečně nahrazuje až desítky formulářů, které podnikatelé dneska posílají v různých termínech na různé úřady. Ubývá duplicit, tedy totožných údajů odesílaných na různá místa.
Na druhou stranu je ale potřeba říct, že celkový počet odesílaných údajů fakticky roste. Některé údaje odesílané ročně se například budou posílat měsíčně a přibude i zaměstnavatelů, kteří budou muset něco hlásit.
Počet zaměstnavatelů hlášených u České správy sociálního zabezpečení by měl podle odhadů stoupnout z přibližně 380 tisíc na zhruba 420 tisíc. Evidováni totiž budou muset být i ti zaměstnanci, za které se neodvádí nemocenské pojištění.
Za zaměstnavatele se jednoduše bude od 1. ledna 2026 považovat každá osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, tedy zaměstnavatel podle zákoníku práce, zaměstnavatel podle předpisů o sociálním zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění), plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů.
Řady zaměstnavatelů tak rozšíří například společenství vlastníků jednotek, která zaměstnávají své předsedy, nebo firmy (ale i fyzické osoby), které zaměstnávají lidi jen na dohodu o pracovní činnosti a těmto svým zaměstnancům vyplácejí odměnu ve výši, která nezakládá povinnost platit za ně nemocenské pojištění.
Co je možné udělat hned?
Už teď je možné projít si seznamy zaměstnanců a dopředu se vypořádat s chybami, které můžou obsahovat.
Jak postupovat: přihlásit se na ePortálu České správy sociálního zabezpečení a stáhnout si seznam zaměstnanců a porovnat ho s vlastní evidencí.
Je možné, že se mezi nimi najdou rozdíly. Někteří zaměstnanci třeba nebyli řádně odhlášeni, nebo naopak v seznamu od sociálky chybí – tyto nesrovnalosti je dobré odstranit dopředu.
Zároveň je nejvyšší čas zjistit, jak je připraven dodavatel účetního software. Ideálně by do něj měla být data dodávána v požadované struktuře a obsahu už od ledna, aby později, až se bude první čtvrtletí roku 2026 dohlašovat, stačilo víceméně zmáčknout tlačítko.
Možnost vyplnit hlášení ručně samozřejmě je – ovšem jen digitální – a je na každém zaměstnavateli zvážit, jak náročné pro něj jeho případné vyplňování bude a jestli nevyužít podporu některého z účetních systémů.
Co se stane v lednu 2026 a co dělat do března 2026?
V lednu 2026 začne být účinný zákon o jednotném měsíčním hlášení i doprovodný zákon k němu. Nové povinnosti ale v tomhle období nevznikají. Vlastně naopak.
Od ledna do března 2026 se nebudou České správě sociálního zabezpečení posílat hlášení k dohodám o provedení práce a přehled o výši pojistného. Všechno se pak ale bude muset dohlásit později.
A samozřejmě: to, že se neposílá papír, neznamená, že by zaměstnavatel nemusel posílat taky peníze. Pojistné je potřeba platit v zavedených termínech.
Pokud vám přibude v období od ledna do konce března nový zaměstnanec, hlásíte ho ještě zavedeným způsobem na starém formuláři. Počítejte s tím, že později budete muset některé údaje dohlásit, účetní software vás pravděpodobně navede a vyžádá si je, jinak na to myslete sami, abyste se s tím nemuseli v dubnu znovu zlobit.
V tomto období zůstane zachována povinnost oznámit nástup zaměstnance užitím formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ); to i pro účely odhlášení v případě skončení zaměstnání. Pokud zaměstnání trvá i po 31. březnu 2026, je zaměstnavatel povinen dohlásit rozšířený set údajů týkajících se tohoto zaměstnance. Dohlášení se provádí prostřednictvím podání registrace zaměstnance (REGZEC) – Akce „Změna“ v termínu do 30. dubna 2026.
Zdroj: ČSSZ
Co se musí udělat v dubnu 2026?
Pokud už jste jako zaměstnavatel hlášený v evidenci zaměstnavatelů, zůstává vám starý variabilní symbol. Musíte ale dohlásit několik údajů o sobě a své mzdové účtárně. A především se musíte podívat, jestli není potřeba přihlásit někoho ze stávajících zaměstnanců nově do evidence – typicky by mohlo jít o práci na dohodu o pracovní činnosti, kde vám nevznikala povinnost platit nemocenské pojištění.
Zaměstnancům, kteří už byli registrovaní, přidělí Česká správa sociálního zabezpečení docela nový identifikátor: osobní identifikační číslo (OIČ), tedy jedinečné číslo, které si s sebou ponesou celou svou zaměstnaneckou kariéru, i když od vás odejdou.
Zároveň bude přiděleno zvláštní číslo i každé pracovní pozici – takzvaný identifikátor zaměstnání (IZ), případně, aby to nebylo tak jednoduché, se o něm někdy mluví jako o identifikátoru pracovněprávního vztahu (ID PPV). Pokud tedy budete mít jednoho zaměstnance, který pro vás bude zároveň pracovat na pracovní smlouvu i na dohodu, budete pro něj používat jedno OIČ, ale dvě IZ (ID PPV).
Soubor s těmito identifikátory vám bude k dispozici na ePortálu ČSSZ od března, alespoň tak to úřad slibuje – zákonný termín, do kdy musí mít hotovo, je 15. dubna.
Bude potřeba ho spárovat s dosavadními údaji o zaměstnancích. A během dubna bude potřeba do registru zaměstnanců doplnit o stávajících zaměstnancích řadu údajů – úřady pro to používají slovo dohlášení. Proti dnešnímu oznámení o nástupu zaměstnance bude potřeba dohlásit nově například pracovní pozici, pracovní zařazení a informaci, jestli jde o vedoucího zaměstnance. Položky slouží pro účely pojištění, daní a Českého statistického úřadu.
Pokud jste ještě v registru zaměstnavatelů nebyli, ale nyní do něj podle nových pravidel patříte, pak do něj buď budete automaticky zapsáni jakožto plátci daně ze závislé činnosti, nebo se do něj musíte přihlásit sami. V prvním případě musíte přihlásit zaměstnance do posledního dubna 2026. Ve druhém musíte počkat, až vám úřad po registraci vydá vaše číslo zaměstnavatele – a pak musíte zaměstnance přihlásit ve lhůtě osmi dní.
Co se musí udělat od dubna do července 2026?
V období od 1. dubna do 30. června 2026 se musí dohlásit první kvartál roku 2026. Hlášení za duben se pak musí podat v termínu od 1. do 20. května.
V zásadě je asi jedno, čím začnete, ale lze asi jen doporučit neposílat čtyři měsíční hlášení najednou. Pokud byste udělali chybu, dostali byste k opravě taky čtyři hlášení. Výhodné tedy bude podat nejprve jedno hlášení, abyste na základě zpětné vazby od úřadu včas doladili i ta ostatní.
Co se mění od července 2026?
Už jsme zmínili to, že u zaměstnanců, kteří jsou v evidenci zaměstnanců nebo se do ní dostanou před 1. dubnem 2026, budete muset dohlásit některé údaje.
U zaměstnanců přijatých od 1. dubna 2026 dál už budete používat nový registrační formulář, ve kterém vyplníte už vše, co se pak bude využívat v měsíčním hlášení. Pořád ale platí nynější termíny: tuzemského zaměstnance je potřeba ohlásit do osmi dní od nástupu do zaměstnání a odhlásit do osmi dní od ukončení zaměstnání.
Pro cizí státní příslušníky platí už od října povinnost registrovat je ještě před nástupem do zaměstnání.
Od 1. července 2026 pak platí i pro zaměstnávání českých občanů povinnost registrace před okamžikem nástupu do zaměstnání. Existují dvě varianty: jednou z nich je plná registrace se všemi údaji před nástupem do zaměstnání, druhou potom tzv. předregistrace, při které se před nástupem do zaměstnání nahlásí jen základní údaje a ty podrobnější se doplní do osmi dní od nástupu do zaměstnání. U cizinců tato možnost předregistrace ovšem není a nebude.
Které formuláře JMHZ nahradí (a které ne)?
- PVPOJ: přehled o výši pojistného už se počínaje lednem 2026 na sociálku neposílá, pojistné se samozřejmě platit musí. Pokud budete chtít uplatnit slevu na pojistném, prostě ji uplatněte, zapíšete to pak zpětně do jednotného hlášení.
- VPDPP: výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce s námi dlouho nevydržel, naposledy ho posíláte taky za prosinec 2025, všechno pak dohlásíte zpětně.
- ELDP: evidenční listy důchodového pojištění končí, samozřejmě pokud vám zaměstnanec odejde v prvním kvartále, ještě mu ho vystavíte, dál už si bude sociálka sosat data z měsíčního hlášení. Ale pozor! Správa sociálního zabezpečení si vždycky dokument může dovyžádat.
„Může se stát, že pokud zaměstnavatel nebude svoji základní povinnost přes měsíční hlášení plnit správně, my mu pak na konci roku řekneme: Dobře, ale my potřebujeme ten eviďák, protože si nejsme stoprocentně jistí, že údaje, co jsi nám poslal, jsou dobré,“ řekl novinářům šéf ČSSZ František Boháček. - Doklady o zdaněných příjmech: to je papír, který ve skutečnosti po zaměstnavateli většinou chce nikoli úřad, ale zaměstnanec, aby ho na nějaký úřad odnesl či poslal, zejména kvůli dávkám. Kvůli přídavkům na děti nebo příspěvku na děti se dodával přehled o příjmech za kalendářní čtvrtletí, teď se dodává pro superdávku příjem za tři měsíce, které předcházejí měsíci podání žádosti – a s jednotným hlášením už by všecko mělo být vysosáno automaticky.
- Výkaz o úplných nákladech práce: tím statistici z Českého statistického úřadu tahají z firem nejen mzdy, ale i kolik ji stojí benefity, odstupné nebo školení. Dříve se vybíral vzorek, dneska budeme vykazovat všichni.
- OZP: končí formulář Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Roční výkaz bude nahrazen měsíčním vykazováním
- ISPV: šetření pro Informace a statistiky o průměrném výdělku dnes automaticky vyplňují firmy nad 250 zaměstnanců, mezi menšími se namátkově vybírá. Za přesnější statistiky zaplatí menší podniky tím, že už je nebudou reprezentovat jen vybraní „dobrovolníci“, všichni hlásí všechno.
- VPP a SÚM: vyúčtování mzdových nákladů na veřejně prospěšné práce a vyúčtování mzdových nákladů na společensky účelná pracovní místa nejsou věru formuláře, které by se týkaly každého zaměstnavatele. U těch, kterých se ale týkají, je jednotné hlášení úleva aspoň v tom, že nebudou muset posílat hlášení zvlášť
- Monitorovací dotazník pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce a roční zpráva o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce skončí.
- Hlášení o cizincích: kromě toho, že se nástup cizozemských pracovníků hlásí do evidence zaměstnanců, posílají se dneska také informační karty o jejich nástupu a odchodu z práce na úřad práce, tohle s JMHZ skončí.
- ONZ: oznámení o nástupu do zaměstnání sice taky od dubna končí, ale nahradí ho nový formulář, který bude mít mnohem víc kolonek, takže to se nepočítá.
- Zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti – jednou zaměstnavatelé nebudou zaměstnancům „dělat daně“. Dat na to, aby předvyplnila zaměstnancům daňové přiznání sama, bude mít finanční správa dost už za rok 2026, nicméně daňové změny jsou zatím „v plánu“.
- Přehledy o platbách pojistného pro zdravotní pojišťovny jednotné hlášení nenahrazuje. Počítá se s tím někdy do budoucna, ale zatím se posílají i nadále ve stejném formátu a termínech.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Jednotné měsíční hlášení: co v něm opravdu bude a proč účetní čeká peklo
Citlivá data firem a zaměstnanců v ohrožení? Expert varuje před slabinami ePortálu ČSSZ
Jednotné měsíční hlášení? Žádný fenomenální úspěch, jen nezbytný první krok
Často kladené otázky
Osobní identifikační číslo (OIČ) je nový, unikátní a neměnný desetimístný identifikátor, který bude přidělen každé fyzické osobě. Toto číslo bude zaměstnance provázet po celý jeho profesní život u všech zaměstnavatelů. Pro zaměstnance evidované do 31. března 2026 ČSSZ předá OIČ zaměstnavatelům prostřednictvím ePortálu hromadně, ostatním je bude přidělovat při nové registraci.
ID PPV je IZ. První zratka znamená identifikátor pracovněprávního vztahu a druhá indetifikátor zaměstnání. Zatím úřady používaly obě. každopádně to znamená to, že každá pracovní pozice bude mít svoje číslo. A pokud budete mít se zaměstnancem víc pracovněprávních vztahů (třeba víc dohod) najednou, pro každou budete zpracovávat sadu zvláštních údajů například o mzdách.
Ne. Smlouvu můžete podepsat klidně o ůl roku dřív, než dojde k nástupu do zaměstnání. Pro stanovení správného data zaevidování zaměstnance je rozhodující, kdy opravdu má do práce přijít.
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Nejnovější podcasty






















