Z cizího krev neteče. Vláda chystá vánoční nadílku, zaplatíte si ji ale sami – i s úroky

Členové nové vlády vtrhli s vervou do úřadů a chystají velké změny. Jak jinak, bez nich se cíl udělat z Česka „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“ uskutečnit nedá.

Kabinet měl ostrý start. Kromě jiného rozhodl o snížení cen elektřiny, chystá se zarazit růst odvodů pro živnostníky a daně z firemních zisků z 21 vrátit na 19 procent.

Pro leckoho to mohou být vítané vánoční dárky. Některé z nich si však obdarovaní později zaplatí.

Stát se plácne přes (vaši) kapsu

Hned na prvním řádném zasedání se vláda Andreje Babiše usnesla, že celou podporu obnovitelných zdrojů elektřiny na sebe od počátku příštího roku převezme stát. Dosud se příspěvek na tyto zdroje, který vidíte na faktuře pod zkratkou POZE, dělí mezi státní rozpočet a spotřebitele, firmy i domácnosti.

Změna zatíží rozpočet 17 miliardami korun. Některým domácnostem se uleví. Na faktuře uvidí zhruba o desetinu nižší účet za elektřinu. Poplatky tím ale nezmizí, jejich platba se odběratelům elektřiny pouze odloží. Jednou za ně domácnosti státu zaplatí v daních i s úroky z dluhopisů.

Realitu této rozpočtové transakce vystihuje legendární výrok Margaret Thatcherové: „Neexistují veřejné peníze, existují jen peníze daňových poplatníků.“

Nejsou lidi, pracovníků ubývá. A s novou vládou bude hůř

Ušetřené koruny proto lehkomyslně neutrácejte. Vložte je na spoření pro své děti, které jednou stát za svůj energetický milodar zkasíruje.

A pokud se budete ptát, jaký smysl dává pomáhat všem – i těm, kteří to vůbec nepotřebují – v době, kdy ceny elektřiny mají dlouhodobě sestupnou tendenci, pak vězte, že volby vyhrála catch-all party. Tedy partaj „pro všechny“. A právě slib levnějších energií jí k tomu výrazně pomohl.

Splnění tohoto slibu přijde vhod i firmám. Také v jejich případě se však musíme ptát, proč vláda svou pomoc nezacílila na ty, kteří ji skutečně potřebují, pro které je existenčně důležitá. Jsou to energeticky náročné provozy, zejména chemičky, ocelárny, výrobci keramiky, sklárny, které vysoká cena elektřiny sráží do kolen. Tyto firmy v součtu zaměstnávají stovky tisíc lidí a státu odvádějí na daních desítky miliard korun.

Dá se předpokládat, že zmíněná úleva jim stačit nebude. Tím spíš, že Německo se chystá energeticky náročným odvětvím zlevnit proud ještě víc, což může konkurenceschopnost některých českých firem podlomit.

Je zjevné, že kdyby vláda nepomáhala bohatým domácnostem a podnikům s vysokými maržemi, v jejichž nákladech cena elektřiny figuruje jako snesitelná položka, pak by mohla o to víc pomoci těm, kteří to urgentně potřebují.

Živnostníci, zapomeňte na Kalouska

Leckterým živnostníkům pomůže záměr koalice zarazit po Novém roce růst minimálních sociálních odvodů. Mají zůstat na 35 procentech průměrné mzdy namísto zvýšení na 40 procent.

Stát v posledních letech živnostníkům nakládal, konsolidační balíček dopadl nejtvrději právě na ně. Od roku 2023 do letoška jim vyskočily odvody o deset procentních bodů. Zastavení jejich růstu na letošní úrovni pro ně bude znamenat roční úsporu kolem osmi tisíc. Státní kasa tím přijde zhruba o šest miliard.

Schillerová chce vracet podnikatelům zálohy na sociální pojištění. Jak to bude v praxi?

Alena Schillerová tvrdí, že odvody v původně plánované výši by nízkopříjmové živnostníky posunuly do oblasti sociálních dávek, přiměly je odejít do šedé zóny, anebo je donutily seknout s podnikáním.

Marian Jurečka namítá, že důsledkem nízkých odvodů budou nízké důchody, a tedy i vyšší počet OSVČ závislých na sociálních dávkách, což zatíží aktivní daňové poplatníky. Kromě toho upozorňuje na poměr mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ, který je v Česku vyšší než v jiných evropských státech.

Kde ale rovnováha mezi zdaněním drobných podnikatelů a zaměstnanců leží? V poměru jedna ku jedné bychom ji hledat neměli, už jen proto, že OSVČ během aktivního života čerpají výrazně míň sociálních benefitů než zaměstnanci.

Zástupci podnikatelů tvrdí, že živnostníci jsou odpovědní, vědí, že jejich státní důchod bude nízký a že se musí na stáří zabezpečit z vlastních zdrojů. V takovém případě by tedy vláda mohla odvody reformovat způsobem, který před čtrnácti lety zmiňoval tehdejší šéf státních financí Miroslav Kalousek: minimální odvody živnostníků nezvyšovat, ale naopak snížit a jejich důchodový účet oddělit od důchodového účtu zaměstnanců. A podporovat jejich individuální spoření.

S přerozdělováním peněz od zaměstnanců na důchody živnostníků by bylo utrum. Živnostníci by od státu dostali jen to, co mu odvedli. Zato by jim zůstalo víc peněz na investice do vlastního zajištění ve stáří. A spory mezi zaměstnanci a živnostníky o to, kolik má kdo doručit do státní pokladny na sociálním pojištění, by mohly skončit.

Dvě procenta sem, dvě procenta tam

Co tam máme dál? Babišova vláda se chystá vrátit sazbu daně z příjmu firem z 21 na 19 procent. Na této úrovni byla před konsolidačním balíčkem, který v roce 2023 prosadil Fialův kabinet. Vyšší sazba začala platit pro zdaňovací období po 1. lednu 2024. Stát vzal firmám 22 miliard, které mohly investovat do inovací a svého rozvoje.

Návrat daně z firemních zisků na dřívější úroveň spolu s nižšími cenami elektřiny a zastavením růstu odvodů OSVČ řadí Karel Havlíček mezi hlavní cíle vlády. Snížíme daně pro firmy, tím nastartujeme ekonomiku, hlásá energií nabitý vicepremiér, který po čtyřleté pauze přišel zpátky na ministerstvo obchodu a průmyslu.

Česká ekonomika překvapila. Podle statistiků i analytiků je v dobré kondici

Jenže ekonomika už nastartovala. Ve třetím čtvrtletí navzdory vyšší dani vzrostl HDP o 2,8 procenta. Z  analýz přitom vyplývá, že tato hodnota se blíží dlouhodobému potenciálu růstu, který umožňuje současná struktura české ekonomiky. Jiným slovy, ekonomika jede (téměř) na plný plyn.

O dvě procenta nižší daň firmám nepochybně pomůže, byť se ukazuje, že i s její nynější úrovni, která je pořád pod evropským průměrem, jsou zdejší podniky v mezinárodním srovnání kompetitivní. Nasnadě je proto otázka, zda by stát neměl podporu zaměřit na ty z nich, které inovují a vytvářejí zisky.

Takovou podporou mohou být rychlejší odpisy kapitálových investic. Pravda, změna odpisů je legislativně náročnější než přepsání jedné daňové sazby, Havlíček ji však v hospodářské strategii ANO zmiňuje hned na čtyřech místech.

Rychlejší odpisy by snížily závislost firem na půjčkách, motivovaly by je reinvestovat zisk a rozšiřovat produkci. Tím by se dal omezit odliv zisků z Česka.

Potíž je v tom, že rychlejší odpisy by zatížily rozpočet ve zhruba stejné míře jako nižší daň z příjmů firem. Nasnadě je otázka, zda si stát s dvousetmiliardovým strukturálním schodkem rozpočtu, rychle rostoucím zadlužením a vládou slibující přehršel sociálních benefitů – namátkou dotované hypotéky, školkovné, vyšší rodičák, slevy na jízdné, nedaněná dýška a nejnověji i tiché víno jako daňově uznatelný dar – může obě opatření dovolit.

Skvělé dárky, které by nic nestály

Existují však dárky, kterými by vláda mohla potěšit domácnosti i podnikatele, aniž by zvyšovaly její výdaje, nabourávaly rozpočet a přibližovaly další konsolidační balíčky. Tyto dárky by dokonce peníze šetřily.

Vláda by třeba mohla byznys obdarovat snížením administrativní zátěže a nastolit v Česku poměry, v nichž zkouškou odolnosti podnikatelů není byrokracie, ale pouze konkurence. Data, která shromáždila Hospodářská komora, naznačují, že odbouráním povinného papírování o pouhou čtvrtinu by firmy ročně ušetřily 18 miliard korun. Multiplikačními efekty by se pak tato úspora promítla do růstu HDP o nejméně 25 miliard.

Dalším skvělým „beznákladovým“ dárkem by bylo stabilní podnikatelské prostředí. Politické reprezentace by mohly spolupracovat a při předávání vlád automaticky nerušit, co zavedli ti, kteří řídili stát před nimi, a nezavádět, co jejich předchůdci zrušili. Těmto změnám se podnikatelé chtě nechtě musí přizpůsobovat, což jim ztěžuje plánování a zvyšuje náklady.

„To, co je pro podnikatele nejdůležitější, je dlouhodobá předvídatelnost. Kdyby tady existoval závazek politické reprezentace, že například šest let se nebudou měnit podmínky daňové zátěže pro podnikatele, byla by to pro investory ta nejlepší zpráva,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Letos takové dárky pod vánočním stromkem nebudou. Nezbývá než doufat, že se tam objeví v příštích letech.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Systém „Babiš sobě“ není fér. Větší zlo než střet zájmů je ale dotační ekonomika

• Země pro budoucnost, nebo pro inovativní porcování drůbeže? Co přinese Babiš 2.0

• Vysvědčení pro Fialovu vládu. Z čeho téměř propadla a co jí šlo na výbornou?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag