Sociální inženýrství z Bruselu se blíží. Mají se bát kvót i menší firmy?

Do Česka dorazí kvóty pro ženy ve vedení obchodních společností. Mohou škodit firmám, bankám, ekonomice i samotným ženám, kvůli kterým jsou zaváděny.

Kvóty jsou obsaženy ve směrnici o genderové vyváženosti. Podle ní by velké společnosti, jejichž akcie se obchodují na kapitálovém trhu, měly mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by v jejich představenstvech i radách mělo dohromady zasedat aspoň 33 procent žen. Firmy, které tyto cíle odmítnou, budou čelit sankcím.

Žena a živnost. Jak odstranit překážky, kterým čelí podnikatelky v Česku?

Zmíněné minimální podíly zastoupení ve statutárních orgánech mají platit také pro muže, pokud by se ocitli v menšině. Směrnice proto používá termín „nedostatečně zastoupené pohlaví“.

Cílem předpisu je nicméně dosáhnout vyššího podílu žen na rozhodování firem. Evropská komise si od něj slibuje, že „uvolní potenciál žen, zlepší správu i řízení obchodních společností“, a tím se „zvýší jejich inovativnost a konkurenceschopnost“.

Akcionáři by se tedy neměli pozastavovat nad další regulací omezující jejich vlastnická práva a vedení firem volit podle pohlaví, protože kvóty podle Bruselu znamenají rovnost, inovace a růst. 

A to i přes studie, které zlepšení ekonomických výsledků firem s větším zastoupením žen v představenstvech nebo dozorčích radách nezaznamenaly.

Pro kvóty jsou jen tři ženy z deseti

Lhůta pro převedení pravidel z unijní směrnice do českého práva uplynula už předloni v prosinci. Vláda Petra Fialy genderové kvóty vložila do novely o podnikání na kapitálovém trhu, kterou schválila až loni v červnu. Obstrukcemi zahlcená Sněmovna ji však do voleb projednat nestihla.

Počátkem prosince pak vláda o směrnici rozhodovala podruhé. Tentokrát její transpozici kdovíproč neschválila. Kvóty tak přehodila na současný kabinet. Takový dárek Andreje Babiše přirozeně potěšit nemůže.

Mimo jiné proto, že Češi nejsou kvótám pro ženy ve vedení firem nakloněni – a to ani samotné ženy.

Z průzkumu poradenské společnosti Moore Czech Republic z roku 2022 vyplynulo, že kvóty si mezi muži přeje jen pětina z nich, mezi ženami to bylo 30 procent. Stejná sonda přitom ukázala, že Češi jsou ženám ve vedení podniků nakloněni, jen nechtějí, aby jim tato místa zajistily kvóty.

Vlivných a mocných žen v byznysu je stále víc. Jak těžké je být šéfkou?

Tak horkým bramborem, jakým je například chystaný systém emisních povolenek pro dopravu a budovy (EU ETS 2), který zdraží fosilní paliva a energie, by však genderová směrnice pro Babišovu vládu být neměla. Tím spíš, že pravidla pro vyvážené zastoupení žen se podle ní mají týkat firem s více než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), nebo aktivy přes 43 milionů eur (1,04 miliardy korun).

Na firemní prostředí v Česku by tak směrnice neměla mít výrazný dopad. V současnosti by se vztahovala jen na šest společností – ČEZ, Komerční banku, Monetu Money Bank, Philip Morris ČR, Kofolu a Colt CZ Group. Zmíněné banky navíc dávají najevo, že s kvótami problém mít nebudou. Ale třeba ve statutárních orgánech Coltu zasedá jen jediná žena.

Když se krájí salám

Majitelé firem by ale neměli spoléhat na to, že se kvóty zastaví u představenstev a dozorčích rad velkých akciových společností a pouhých desítek pozic. Za několik let mohou být skoro všude.

Evropská komise má ve zvyku postupovat salámovou metodou – změny, které by naráz vyvolaly velký odpor, rozdrobí do několik snáze prosaditelných regulací. Pak je vynucuje jednu po druhé.

Genderová vyváženost ve vedení firem? Současným tempem až za 26 let, ukazuje studie

Unijní regulátoři už v doprovodném textu ke zmíněné směrnici vyjadřují předpoklad, že ostatní společnosti, na které se norma zatím nevztahuje, budou následovat příklad genderově regulovaných firem a zavedou vlastní kvóty. A když se jejich očekávání nenaplní?

Potom nastoupí unijní regulátoři a rozšíří stejné pravidlo na firmy mimo burzu a nakonec třeba i na střední firmy. Budou postupovat obdobně, jako když se krájí salám na kolečka.

Příkladem takové salámové metody je třeba další předpis, který se stejně jako směrnice o kvótách pro ženy dá zařadit mezi genderové regulace. Je jím směrnice o rovném (transparentním) odměňování zaměstnanců (zejména zaměstnankyň), jež má vymazat gender pay gap – rozdíl v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici.

Pay transparency – kterou tuzemský Svaz průmyslu a dopravy označil za „právní monstrum“ –  ukládá zaměstnavateli povinnost zavést spravedlivé odměny, pravidelně je vyhodnocovat a informovat o nich. Nejdříve, do června 2027, ji musí zavést firmy od 150 pracovníků výš. Pro společnosti se 100 až 149 pracovníky bude povinnost platit od června 2031.

A ušetřeny toho nemusí zůstat ani malé firmy. Komise už pobídla vlády unijních zemí, aby stejnou regulaci později samy uvalily také pro podniky s méně než stovkou pracovníků.

Kdepak, na každého zaměstnavatele jednou dojde. Kibicovat do byznysu vám bruselští, ale i ti tuzemští regulátoři nepřestanou. Netřeba se obávat, že Evropská unie nebo Česko zajde na nedostatek regulací.

Komu kvóty pomůžou?

Zpátky ke kvótám pro ženy: Skutečně jim pomůžou? 

Některé ženy tak díky kvótám získají prestižní a dobře placená místa. Podle metastudie z roku 2015 založené na 140 analýzách a zveřejněné na Research Gate jsou však výsledky rovného zastoupení mužů a žen ve vedení firem téměř neprokazatelné, některé starší studie citované prestižním časopisem The Economist pak dokonce poukazovaly na negativní důsledky takového přístupu.

Jsou přitom ženy, které se dokážou prosazovat bez kvót. A těm mohou kvóty uškodit, protože na nich  ulpí podezření z genderové protekce.

Spíš než kvótami by proto vláda měla ženám pomoci v kariéře tím, že vytvoří prostředí, která jim co nejvíc usnadní pracovat během mateřské nebo rodičovské, neztrácet kontakt s profesí a snáz růst. O totéž by samosebou měly usilovat i firmy. Chystané genderové kvóty jsou administrativní befel, který ženám ani firmám neprospěje.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Země pro budoucnost, nebo pro inovativní porcování drůbeže? Co přinese Babiš 2.0

• Z cizího krev neteče. Vláda chystá vánoční nadílku, zaplatíte si ji ale sami – i s úroky

• Křišťálová koule 2026: Rok ve znamení Babišovy drolící se koalice, dluhů a Číňanů u Měsíce

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag