Předplatit časopis Finmag

Do důchodu ve čtyřiceti? Proč to není zas taková výhra, jak se může zdát

Petr  Vidomus
Petr Vidomus
13. 6. 2024
 15 642
komentář

Je vám čtyřicet, na kontě máte dvanáct milionů korun a včera jste dali výpověď v práci, protože ji nepotřebujete. Je z vás čerstvý penzista. Jak naložíte s obřím množstvím času, které se před vámi otevírá? Otázka jen zdánlivě banální. Odemykáme pro vás komenář z aktuálního čísla Finmagu, který bude na stáncích už jen týden.

Do důchodu ve čtyřiceti? Proč to není zas taková výhra, jak se může zdát
Do důchodu ve 40? Zas takové terno to není (ilustrační foto) / Zdroj: Michal Hron / Midjourney

Také v Česku se v poslední době hovoří o hnutí FIRE (anglicky oheň, fakticky zkratka Financial Independence, Retire Early). Myšlenka je prostá. Cílem je vytvořit si natolik velkou finanční rezervu, abychom mohli opustit své tradiční zaměstnání a odejít do předčasného důchodu ve čtyřiceti.

To není snadné a kromě extrémní spořivosti (také si říkají „frugalisté“, z anglického frugal – šetrný) je třeba vysokých výdělků a hlavně neustálého vyhledávání zdrojů pasivního příjmu. Třeba z ETF fondů, výnosů z pronájmu a podobně.

Na FIRE se snáší kritika, že je to rozmar privilegovaných vrstev, lidí pracujících hlavně v IT nebo v bankovnictví. Také skepse ohledně realizovatelnosti v českých podmínkách je namístě, neboť kýžený pětadvacetinásobek ročních výdajů je v Česku schopen ušetřit jen zlomek populace.

FIRE má ale i své přednosti. Inspirativní jsou výzvy k uměřenosti ve spotřebě a k péči o zdraví, což má nepochybně i pozitivní ekologický aspekt. Ocenit by se měla i motivace k aktivní správě osobních financí. Bohužel ale většina rad frugalistů je ryze technická a týká se převážně „cesty k cíli“. Samotný cíl předčasného důchodu se řeší málokdy.

Jsme tím, co neděláme

Nemusíme být zrovna workoholici, abychom pochopili, že jsme často tím, co děláme. Od své práce odvozujeme svou identitu a jsme zvyklí, že na základě pracovního zařazení si nás škatulkují druzí; vyjadřují nám respekt, prosí nás o radu. Opuštěním zaměstnání můžeme tento pocit smysluplnosti snadno ztratit.

Zaměstnání nám také strukturuje čas. Ano, většinou máme pocit, že ho máme zoufalý nedostatek. Ale opačným extrémem je výrazný přebytek času. Například výzkumy dlouhodobě nezaměstnaných ukazují, že jejich čas ztrácí strukturu, záchytné body, které by si mohli zpětně vybavit. I když nebudete (nuceně) nezaměstnaní, předčasný důchod znamená nutnost znovu se naučit pracovat s časem.

Jak upozorňuje Tanja Hester v knize Work Optional, předčasné opuštění pracovní rutiny může být sice na čas osvobozující, ale záhy také izolující. Je to proto, že většina našich přátel musí pracovat dál, i když my jsme vysněné mety FIRE dosáhli. V době, kdy hledáte novou životní náplň a koníčky, oni pečují o děti nebo pracují přesčas.

Jejich čas plyne jinak, a tak není divu, že o ně často přijdete. Poté, co se plně nasytíte cestování, patrně zjistíte, že si musíte najít přátele nové.

Lék na ztrátu smyslu

Ve čtyřiceti nejsme tak fyzicky vyčerpaní, jako kdybychom šli do důchodu v pětašedesáti. Mám však za to, že řada z nás není připravena předčasně opustit pracovní prostředí, které nám udává rytmus, dává řád našemu životu a poskytuje síť kontaktů a přátel.

Lék na „ztrátu smyslu“ pochopitelně existuje, i když v příručkách frugalistů zabírá jen pár řádků. Je třeba najít uplatnění v jiné činnosti, učit se novým věcem, navazovat kontakty a vyhledávat společnost, která ocení vaše dovednosti. Doporučuje se i „důchod na zkoušku“ nebo kompromisní řešení: ponechat si částečný úvazek, i když vlastně pracovat nemusíte, ale nechcete mentálně ustrnout (tzv. Barista FIRE).

Většiny z nás se dobrovolný předčasný důchod netýká. Tipy frugalistů, jak naložit s neobvykle dlouhým dnem, se však hodí každému. V regulérním důchodu (či hůře v nezaměstnanosti) je totiž tenhle problém ještě o poznání naléhavější.

Líbilo? I tento text jste si mohli přečíst v březnovém Finmagu věnovaném propojení byznysu a medicíny. Pokud vás stále zajímá, na stáncích bude už jen poslední týden. Pak ho nahradí číslo zbrusu nové, které pro vás právě dokončujeme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Petr  Vidomus

Petr Vidomus

Dramaturg Českého rozhlasu a sociolog se specializací na moderní sociální hnutí. Zajímá se o klimatickou politiku, konzervativní hnutí a politické souvislosti jazzu 50. let. Potěšíte ho vinylem a dobrým... Více

Související témata

co se děje s miliardamičasdůchodykomentářMiliardy v pohybupasivní příjempenzepenzijní systémpředčasný důchodspoření na důchodzaměstnání

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo