ČNB překvapila, sazby snižuje pořád ostrým tempem. Úvěry pro firmy budou levnější

Počtvrté za sebou snížila Česká národní banka svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Celkem jde o páté snížení v řadě, jen to první, kterým začal pokles z rekordních sedmi procent, kde se dvoutýdenní repo sazba držela od června roku 2022, bylo loni v prosinci o čtvrt bodu.

Že se bude sazba snižovat dál, o tom mezi ekonomy a analytiky nebylo pochyb. Pilně se ale spekulovalo, jestli centrální bankéři tempo snižování udrží, nebo zvolní; tedy jestli dnešní pokles sazby bude znovu o 0,5, nebo jen o 0,25 procentního bodu. Protože stejně tak je jasné, že snižování v půlprocentních skocích, které by v normálních časech bylo minimálně neobvyklé, musí jednou přestat. „Naše prognóza i konsenzus analytiků počítal se zpomalením tempa snižování úrokových sazeb na 25 bazických bodů,“ konstatoval například analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Nedávná vyjádření členů bankovní rady včetně guvernéra Aleše Michla ale do předpovědí žádné světlo nevznesla. Pokud se dopředu k jednání bankovní rady vyjadřovali, uváděli argumenty pro rychlejší i volnější snižování sazeb, guvernér výslovně uvedl, že obě varianty vidí jako stejně pravděpodobné. Nakonec ale zvítězil názor, že důvody pro vysoké sazby dál pomíjejí: tedy zejména, že nejspíš nehrozí prudký růst inflace. Přesnější zdůvodnění rozhodnutí dostaneme později behěm odpoledne na tiskové konferenci ČNB.

„Míra inflace se od začátku letošního roku pohybuje v tolerančním pásmu České národní banky a její meziměsíční vývoj již lze označit za relativně ‚normální‘. Z tohoto pohledu se tedy úrokové sazby v blízkosti pěti procent nadále jeví jako přehnaně restriktivní,“ říká analytik Cyrrusu Vít Hradil. Upozorňuje ale, že s inflací ještě nejsme úplně hotovi, živnou půdou pro její další růst by podle něj mohlo být „živelné oživení spotřeby domácností“.

„Snížení sazeb je dobrou zprávou pro všechny, kdo uvažují o nákupu nemovitosti přes hypotéku či pro ty, kteří chtějí nakupovat na úvěr. Dobrou zprávou je to i pro firmy, které budou mít levnější financování provozními úvěry. Naopak dolů půjdou úroky z vkladů,“ shrnuje pravděpodobný dopad rozhodnutí centrální banky analytik Ctifinu Tomáš Volf. A Vít Hradil dodává, že právě to je pro tuzemskou ekonomiku teď to pravé. „Česká ekonomika momentálně skutečně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci,“ konstatuje Hradil.

Peníze tedy pravděpodobně budou levnější a dostupnější, nebude to ale hned. „Vždy je potřeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Zatímco banky a další finanční instituce reagují zvolna či se zpožděním, prakticky okamžitě na vyhlášení nové sazby, nejnižší od března 2022, reagovala tuzemská měna. Česká koruna bezprostředně po vyhlášení oslabila přes 25 korun za euro. Oslabení pak sice koruna vzápětí korigovala, přesto si exportéři můžou dělat naděje.

Kromě snížení dvoutýdenní repo sazby o 0,5 procentního bodu na 4,75 procenta ve čtvrtek bankovní rada současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,75 % a lombardní sazby na 5,75 %. Sazby v nových výších platí od pátku.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Dobré zprávy, inflaci dál dochází dech. Jak zareaguje centrální banka?

• Nižší sazby a pozitivní vývoj v Německu. Podnikatelé věří v oživení, nejvíc za dva roky

• Pozitivní efekt hokejového šílenství: tržby obchodníků v Česku raketově vzrostly