Kraje jsou součástí českého průšvihu. Drahé, nepraktické a neodvolatelné

Česko je stát, který by potřeboval reformu přebujelého sektoru samospráv jako sůl.

Dokládají to i krajská zastupitelstva, která jsou jeho součástí. Česko jich má 14 včetně pražského magistrátu, který stojí bokem. A k tomu šest tisícovek zastupitelstev obecních.

Firma by si tak nákladnou a neefektivní strukturu nemohla dovolit. Stát si však může dovolit (téměř) všechno – dokud má koho danit a dokud mu věřitelé půjčují.  

V Česku tak funguje neuvěřitelných 60 tisíc volených politiků, z nichž podstatná část je placena z daní. K tomu si připočtěte zbytnělou regionální byrokracii s desítkami tisíc úředníků – ti jsou z daní vypláceni všichni.

Vypadá to hezky demokraticky. Ale jen na první pohled.

Tahle džungle samospráv je jednou z příčin, proč vládě chybí peníze, proč zvyšuje daně... a proč tahle země nevzkvétá.

Džungle, do které nevidíte

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila džungli prosekat – systém samospráv zjednodušit a snížit jeho náklady. Navrhla stanovit minimální velikost obce administrativně – od tisíce obyvatel výš. Jen tato úprava by ušetřila deset miliard.

Další miliardy by stát mohl uspořit snížením počtu krajů. NERV načrtl jejich redukci ze čtrnácti na osm. Také v tomto případě by úspory nebyly zanedbatelné. Vždyť náklady na provoz krajů přesahují deset miliard.

Co víc, při omezení počtu krajů, bychom mohli zrušit také „nadkraje“. Jsou to čtyři sdružení dvou až tří krajů, pro které politici vymysleli poetický název – „regiony soudržnosti“. Vznikly kvůli nomenklatuře Eurostatu. Některé kraje byly prostě příliš malé pro čerpání evropských peněz.

Nepřehlednou změť vyšších územně správních jednotek tak fakticky tvoří 18 institucí.

Český bizár: Vládě rostou dluhy, samosprávám vklady v bankách

Bývalý český premiér Petr Pithart nazval regiony soudržnosti „akorát příhodnými, aby se rozkradly evropské peníze“. To se prokázalo zejména v regionu Severozápad, tvořeném kraji Ústeckým a Karlovarským. Politici (bez ohledu na stranické barvy), jejich kmotři, úředníci a dotační podnikatelé tam nerušeně, „soudržně“ a ve velkém rozkrádali evropské peníze.

Bylo to možné také proto, že hejtmanství a jejich soudržné klony působí v šedé zóně, kam málokdo dohlédne. Nejsou pod drobnohledem novinářů jako vláda nebo ministerstva a obyvatele obcí nezajímají tak jako obecní zastupitelstva.

Rozdělují přitom miliardy – jak z Bruselu, tak od vlády – a vypisují veřejné soutěže. Že se při tom dá leccos trhnout, předvedla například středočeská trojka kočírovaná MUDr. Davidem Rathem.

Vláda nicméně návrhy NERVu nevzala v potaz.

Návrat k „Vítěznému únoru“

Jak jsme k těm krajům a „nadkrajům“ vlastně přišli? Vždyť po pádu komunistického režimu federální i český parlament přijaly usnesení, ve kterém prohlašovaly, že samospráva se vrátí k zemskému uspořádání? Přesto jsme zacouvali ke čtrnácti krajům z roku 1948, kterými komunisté zemské uspořádání rozbili – byť v překreslené podobě.

Slepé vlády a mazaní úředníci. Takhle přebujelý stát nikdy nezkrotíme

Se zemským zřízením a vznikem zemí České a Moravskoslezské počítal i první návrh české ústavy z roku 1992. Nakonec však straníci z krajů prosadili samosprávné kraje, které jim zajišťovaly víc seslí. Hájili je mimo jiné podlým argumentem, že po „ztrátě“ Slovenska se v zemském uspořádání může od Čech snadno odtrhnout Morava se Slezskem.

S počtem krajů přitom poslanci v parlamentu licitovali ještě 23. října 1997, kdy po letech sporů schvalovali zákon o jejich vzniku a kompetencích. Šest, osm, nebo dvanáct? Jejich počet se zvyšoval tak dlouho, než se dosáhlo potřebné většiny.  Podařilo se to právě u čísla čtrnáct.

Ano, i taková bývá politika.

Opevněné gubernie

Když našinec hlasuje ve volbách do Sněmovny, ví, o čem tahle komora, potažmo vláda rozhoduje. Odhadne, jak mu která strana nebo hnutí může ulehčit, nebo ztížit živobytí, nakolik prospěje nebo uškodí jeho živnosti či firmě a jak ovlivní perspektivy jeho dětí. A když poté, co odvolí, zjistí, že naletěl planým slibům, může se aspoň utěšovat tím, že se rozhodoval informovaně.

Také v místních volbách, zejména když žijete v menší obci, tušíte, co můžete od kandidátů očekávat. Mnohé z nich znáte. A znáte i jejich plány.

Víte však, co dělá hejtman a o čem rozhoduje krajské zastupitelstvo? Nejsou v něm jen političtí šíbři, kteří si hledí pouze svých zájmů, ale starají se o dopravní obslužnost, sociální služby a pomáhají starostům i podnikatelům. Dokážete ale odhadnout, co bude jinak, když tam budou zasedat modří, zelení, nebo černobílí? Jak to ovlivní váš život?

Kraje se s vládou a obcemi dělí o určité kompetence v dopravě, školství nebo zdravotnictví. Především ale posouvají peníze proudící do obcí. Jejich toky zůstávají většině voličů skryty. Obdobně zůstává pod rozlišovacími schopnostmi leckterého voliče orientovat se v tom, kde na úrovni kraje končí státní správa a kde začíná samospráva.

Patrně i proto bývá účast v krajských volbách nízká – přichází k nim míň lidí než k volbám do Sněmovny nebo místních zastupitelstev, zhruba třetina voličů. Navíc v nich rozhodují celostátní, nikoli specificky krajská témata. Jsou vlastně referendy o vládě.

Petr Pithart nazval samosprávné kraje opevněnými guberniemi místních politiků. Výstižné. Tyhle gubernie jsou vyztužené dobře placenými funkcemi, příjmy za mandáty krajských zastupitelů do stranických pokladen a mocí nad mohutnými dotačními toky.

Z toho je zřejmé, že se krajů nezbavíme, ani jejich mapy nepřekreslíme, jakkoli jsou tyhle samosprávné celky nepromyšlené, neprůhledné a nákladné.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Česká absurdita: Vláda si půjčuje na provoz a obce nechávají vyletět miliardy komínem

• Nejdřív druhý pilíř zařízli, teď ho hlásají. Oživí hrobaři z ANO reformu důchodů?

• Český stát funguje jako dojná kráva. Až ji vydojíme, zaplatíme vyšší daně

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag