Předplatit časopis Finmag

Vláda se chystá nafouknout erár. Už teď nás přitom stojí majlant

Pavel Jégl
Pavel Jégl
3. 9. 2024
 26 555
komentář

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s dalším růstem počtu zaměstnanců státu a s rostoucími náklady na jejich platy. Kolik lidí na výplatní listině státu dokážou podnikatelé, firmy a zaměstnanci ze svých daní uživit?

Vláda se chystá nafouknout erár. Už teď nás přitom stojí majlant
Premiér Petr Fiala (ODS) / Zdroj: Úřad vlády ČR

Slibem nezarmoutíš. Ani vláda Petra Fialy při svém rozjezdu nezarmoutila příslibem efektivního a úsporného státu. Kdo by si ho nepřál?

Poté, co ministerstvo financí odeslalo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2025, je však zřejmé, že tento slib kabinet nedodrží. Vizi efektivního státu, v němž menší počet kvalifikovaných státních zaměstnanců zastane stejnou práci a daňové poplatníky zatíží co nejméně, budeme na konci mandátu této vlády na hony vzdáleni.

Erár, kam dohlédneš

Z čísel v přílohách rozpočtu vyplývá, že počet státních zaměstnanců, kteří jsou placeni z rozpočtu, příští rok vzroste zhruba o 1 200 na 488 788. Výdaje na jejich platy poskočí o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun.

Z toho je patrné, že pětikoalice se chystá dovládnout v trendu, který nastavily vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše a jehož průvodním znakem byl kynoucí erár. Pokud rozpočet nalinkovaný Zbyňkem Stanjurou tento kabinet dodrží, přibude během jeho čtyřletého mandátu 6 000 státních zaměstnanců.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

Když na erár pohlédneme v časovém měřítku, zjistíme, že v roce 2014, kdy ho koalice sociálních demokratů, ANO a lidovců začala bezuzdně vykrmovat, měl stát 417 000 zaměstnanců, tedy téměř o 72 000 míň, než je v plánu pro příští rok.

Do eráru ale můžeme v širším pojetí zahrnout celý veřejný sektor. Do něj spadají kromě státních zaměstnanců například pracovníci samospráv či některých nemocnic a vysokých škol. Také ti jsou placeni převážně z peněz pocházejících z daní nebo poplatků – anebo ze státních dluhopisů. Zatímco před deseti lety pracovalo v celé veřejné sféře 948 000 lidí, teď zahrnuje kolem milionu pracovníků.

Počet veřejných zaměstnanců na celkové populaciWikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že rozpočtová politika, která v systémech financovaných z veřejných zdrojů udržuje vysoký počet zaměstnanců státu, „negativně dopadá na podnikatelské prostředí“. Je jasné proč. Copak mohou tak rozbujelý erár uživit čtyři miliony podnikatelů a zaměstnanců v privátních firmách, aniž by se zvyšovaly daně nebo narůstaly dluhy?

Naléhavost této otázky nesnižuje ani předpoklad ministerstva financí, že v příštím roce bude stát ekonomicky vzkvétat, růst HDP dosáhne slušných 2,7 procenta, vláda nebude mít žádné mimořádné výdaje a nezaměstnaných na podpoře bude minimum.

Kabinet proto může být v komfortním postavení, protože díky růstu se zvýší objem peněz, které se dají zdanit. Tím bychom ale neměli omlouvat jeho rezignaci na slib srazit rozpočtový schodek, k jehož příčinám patří mimo jiné nákladný státní sektor.

V příštím roce se finance chystají deficit snížit o nízkých 22 miliard, zatímco vládní výdaje plánují zvýšit o vysokých 124 miliard. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská píše, že nůžky mezi výdaji a příjmy kladou odpor. Kdyby však vláda vyvinula patřičné úsilí, tento odpor nepochybně mohla překonat a svému slibu efektivního a úsporného státu dostát.

Čím víc, tím líp?

Ministři obhajují rostoucí počty státních zaměstnanců mimo jiné argumentem, že vláda nerozšiřuje řady bílých límečků – úředníků na ministerstvech, kterých leckde ubývá, ale nabírá pedagogy a policisty, protože školství a bezpečnost vyhlásila za své priority. Je ale přímá úměra mezi kvalitou výuky a počtem pedagogů či mezi početnější policií a bezpečností?

Počet učitelů na základních školách za posledních pět let narostl o 16,5 procenta na 75 000. Asistentů pedagoga tam ve stejném období přibylo dokonce 64,6 procenta, je jich už přes 18 000. A personální exploze byla patrná také na středních školách, kde dnes na jednoho učitele připadá pouze deset žáků, zatímco průměr zemí OECD se pohybuje mezi 14 a 15 žáky.

Rychlý nárůst pedagogů má i stinné stránky. Patří k nim nejen strmě rostoucí finanční náklady, ale i to, že část přijímaných učitelů není přiměřeně vzdělána nebo nemá aprobaci, přiznává ministr Mikuláš Bek.

Zvyšujeme i počty policistů. Je jich už 40 tisíc. A tabulky schválené vládou počítají dokonce s 46 163 policisty. Poměřováno počtem obyvatel přitom už teď patří Česko mezi státy s nejvyšším počtem strážců zákona v Evropě.

Na 100 000 obyvatel tady vychází 400 policistů, v Německu 300 a v Dánsku jen 200. Tímto počtem se Česko řadí mezi „high-policing“ země evropského jihu, jakými jsou Řecko nebo Kypr, upozorňuje Národní ekonomická rada vlády (NERV) a pokládá vládě otázku: Existuje snad přímá souvislost mezi počtem policistů a mírou bezpečí či kriminality?

Vláda vám přidá, ale nejásejte

Státní rozpočet na příští rok kalkuluje s růstem platů státních zaměstnanců. Nebude to ale žádné bingo. Platy by se měly v průměru zvýšit o 3,7 procenta. Někteří pracovníci v nejhůře placených profesích, například uklízečky, kuchařky ve školách nebo spisoví pracovníci, se patrně ani neodlepí od minimální mzdy, která napřesrok vzroste na 20 600.

Měla by vláda snížit počet státních zaměstnanců?

Vláda je nedokáže lépe zaplatit, ačkoli od příštího roku nakrmila rozpočet vyššími daněmi – zvedla daň z příjmů firem i odvody živnostníkům a ponechala v platnosti windfall tax. Důvodem je zejména vysoký, a navíc rostoucí počet lidí na výplatní listině státu.

Pokud by se vláda odhodlala snížit počet zaměstnanců státu aspoň na úroveň z roku 2017, kdy nakráčel do Strakovky Andrej Babiš a kdy jich bylo „pouhých“ 444 928, klesly by výdaje státu o desítky miliard korun. Žádný sociální otřes by přitom nenastal, propuštěné pracovníky by vstřebal nenasycený soukromý sektor a z uspořené částky by bylo možné zvednout platy ve státní sféře výrazněji. A ještě by zbylo na splátky státního dluhu, nebo podporu podnikatelů.

Tuto příležitost vláda Petra Fialy bohužel promeškala.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Ohodnoťte článek

-
48
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

efektivitaHDPkomentářPetr Fialapodnikatelské prostředírozpočetstátní dluhstátní rozpočetstátní zaměstnanciveřejné financeveřejný sektorvláda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne?

Koupit nejnovější číslo