Zmátoří se konečně? Odchod Pirátů dává vládě šanci, čas na reformu státu ale promarnila

Poté, co ukončil vládní angažmá Pirátů, vypadá premiér Petr Fiala jako politý živou vodou. Vyzařuje z něj energie a rozhodnost. „Mám jasnou představu, co musíme udělat... Nemíním odevzdat naši zemi levici a populistům,“ ujišťuje na síti X.

Že by se ministerský předseda konečně probral, vláda zmátořila a začala dělat reformní politiku, kterou slibovala na svém startu? To znamená politiku nepopulistickou a pravicovou? Že by se kabinet odhodlal nastavit dlouhodobě udržitelné směřování veřejných financí?

To vše (ještě s Piráty na palubě) vepsala koalice do svého programového prohlášení. Čas na velkolepé reformy však trestuhodně promrhala.

Vláda, která zabloudila

Bylo by nicméně fajn, kdyby si zbývající vládní čtveřice aspoň vzpomněla, že do svého programového spisku zapsala důležité moudro: „Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“

Z této cesty vláda sešla. Zabloudila, škrtala málo, v dotacích ještě míň. Rozhazovala peníze daňových poplatníků. Navíc zvýšila firemní i další daně a odvody živnostníků. Ve svém programu přitom hlásala přesný opak – a to, že zátěž firem i živnostníků sníží.

Pravda, kabinetu se patří přičíst k dobru, že snížil tempo růstu veřejného dluhu vůči výkonnosti ekonomiky zhruba na polovinu ve srovnání s vládou Andreje Babiše. Je ale tohle výsledek, kterým se může chlubit?

Vrátí Babiš, co Fiala vzal? Budou to jen drobty, nad lecčíms si umyje ruce

Ve zprávě, kterou vydala před několika dny, píše Národní rozpočtová rada o „opatrném vykročení směrem k udržitelnějším veřejným financím“. Mezi udržitelnějšími a udržitelnými financemi je však podstatný rozdíl. Ty první se dříve či později stanou zase neudržitelné. Konsolidačním balíčkem si koalice pouze koupila čas.

Rozpočtové schodky snižuje vláda příliš pomalu. A deficity, jak opakovaně upozorňuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, nejsou nic jiného než odložené daně zvýšené o úroky.

K tomu, abychom zadlužování zastavili, brání strukturální problémy. Fialův kabinet kritizoval vládu Andreje Babiše za to, že je neřešila. Sám se však do strukturálních reforem, které by změnily uspořádání jednotlivých sektorů od trhu práce po samosprávu, dosud pořádně nepustil.

Vyšší daně, nebo méně státu?

Piráti, kteří se po průšvihu s digitalizací stavebního řízení z vlády odporoučejí, se označovali za liberální stranu podporující otevřený internet a osobní svobody. Vládní kormidlo však tlačili doleva. Prosazovali vyšší sociální dávky, nové úředníky a státní finance na výstavbu bytů.

Revoluce pro české podnikatele. Vláda posvětila vznik nového portálu a zavede dalších 21 změn

Nasnadě je otázka, zda vláda bez Pirátů bude přímočařejší a pravicovější, zda bude méně přerozdělovat. To vše se ukáže v rozpočtu na rok 2026 – posledním, který sestaví. Pravicově orientovaný volič by si ale neměl dělat iluze.

Piráti neměli ve vládě ani ve Sněmovně takové postavení, aby rozhodování koalice mohli výrazněji měnit. Navíc nebyli jedinou koaliční stranou, která nepatřila na pravici.

Ve vládě zůstávají lidovci, kteří jsou stranou křesťansko-sociálního typu, a proto náleží spíš na levici. Bonmot, že to jsou sociální demokraté, kteří chodí v neděli do kostela, je dráždí, ale není až tak nadnesený.

KDU-ČSL přitakává sektorové bankovní dani a o levicovém vidění světa členů strany vypovídá i důchodová reforma připravená ministrem práce Marianem Jurečkou. Vychází ze závěrů důchodové komise fungující pod dohledem sociální demokracie a počítá pouze s průběžným financováním (Pay-as-you-go), v němž hraje hlavní roli státní přerozdělování, nikoli osobní odpovědnost.

A napravo není pevně ukotven ani STAN. Starostové, stejně jako lidovci, tíhnou k sektorové dani i progresivnímu zdanění příjmů.

Česko jede na setrvačník

Od pravicové vlády bychom ale měli chtít jiné věci. ODS a TOP 09 by v takovém kabinetu namísto vyšších daní měly prosadit nižší výdaje a zasadit se o to, aby stát spíš privatizoval, než aby nakupoval benzinky a plynovody.

Pravicová vláda by také měla podporovat soukromý byznys a dát větší prostor privátním financím – dřív než bude pozdě. Je jasné proč. „Do zdravotnictví, školství a penzí musíme pustit soukromé peníze, stát na to už nemá,“ varuje členka NERVu Helena Horská.

Do konce volebního období však žádné velké reformy tohoto typu nejspíš neuvidíme. Čas je neúprosný.

Vláda se může ještě vzpamatovat. Když zabere, mohla by za rok, který jí zbývá, dovést ke zdárnému konci digitalizaci stavebního řízení i podnikatelský balíček, a tak aspoň trochu ulevit podnikatelům od administrativy, kterou je sama zavalila.

Dá se také předpokládat, že kabinet dotáhne velké smlouvy, zejména kontrakt na jaderné bloky v Dukovanech, a na konci svého mandátu projedná a schválí hospodářskou strategii, kterou příští vláda (pokud bude Babišova) bezstarostně shodí ze stolu.

Toť vše. Jinak tenhle stát pojede na setrvačník.

Klasik pravil, že není větší ztráty než ztracený čas. Tenhle moudrý citát měl už dávno viset nad vchody do Strakovy akademie i ministerských sídel.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Česko ve formě? A kdy? Samotný konsolidační balíček na to stačit nebude

• Já se vrátím a se mnou přijde EET, hlásá Babiš. Mají se snad živnostníci bát?

• Vládní podnikatelský balíček možná někomu bouchne v ruce. Ministr Síkela to ale nebude

Když je škola soukromou hrou… Čtěte v aktuálním Finmagu

Je čas upravit slavný slogan Komenského. Alternativní formy vzdělávání v Česku bodují a soukromé školy často udávají směr i veřejným školám.

Zdroj: Finmag

ŠKOLA JE BYZNYS

Do montessori škol Duhovka investovali manželé Janečkovi přes 300 milionů. • Jan Kala do škol Heuréka vložil zase peníze ze svého podílu v eBance. • Proč jsou přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat?

BYZNYS JE HRA

Kdy odejít? ptá se dnes celá generace podnikatelů. • Jak se povedlo Jaroslavě Valové předat SIKO dětem? • Kdy se Zbyněk Frolík rozhodl svěřit Linet manažerům? • A proč v Dino Toys převzali vedení vnuci zakladatele?

Koupit Finmag