Drazí podnikatelé, makejte a vydělávejte. Stát vás bude kasírovat čím dál víc
Vláda shání finance, aby nakrmila rozbujelý erár. Bere, kde se dá. Příští rok nenasytný stát vytáhne z firem a podnikatelů víc peněz než letos. A v dalších letech je může vysávat ještě intenzivněji, protože konsolidační balíček státní finance nespasil.

Snížíme zátěž firem i živnostníků, vepsala koalice do svého programového prohlášení. Jaká je realita tři roky poté?
Pouhé dva měsíce a nějaké drobné nás dělí od roku 2025, ve kterém budou mít živnostníci zase o cosi těžší živobytí, zvednou se jim odvody. Firmy začnou platit vyšší daň z příjmu, a aby toho nebylo málo, dorazí z Bruselu hromada nové povinné administrativy.
Že to je nesnesitelná nakládačka? Drazí podnikatelé, vzpomeňte si na poučku z klasické murphologie: „Usmívejte se, zítra může být hůř.“
V dalších letech vás může berňák i byrokracie potrápit ještě víc. A nápady některých českých stran i příklady z Evropy ukazují jak.
Zaplaťte a budeme si kvit
Poprvé v historii novodobého českého státu zaplatí firmy vyšší daň z příjmu. Konsolidační balíček ji zvedl z 19 na 21 procent a začne platit pro zdaňovací období po 1. lednu 2024. Stát tím firmám vezme 22 miliard, které by mohly investovat do inovací a svého rozvoje.
Správce státní pokladny Zbyněk Stanjura vysvětluje, že stát nic nebere. Firmy mu pouze vrátí pomoc, kterou jim poskytl během pandemie covidu a budeme si kvit. Je to ale vytáčka. Pomoc za covidu byla dočasná, zatímco vyšší daň bude platit bez časového omezení. Je proto patrné, že její výnos má vládě posloužit v první řadě k tomu, aby s ní zalepila aspoň část deficitu.
Pravda, vláda chystá pro byznys také určité odlehčení – podnikatelský balíček. Není to však žádný bonus, jen souhrn opatření ulevujících podnikatelům od administrativy, kterou na ně stát v minulosti naložil. Kabinet ho chce doručit v polovině příštího roku. Termín i výsledek jsou však nejisté, protože některé změny jsou podmíněny úpravami zákonů a dalších právních norem.
Ve stejné době na podnikatele dolehnou další unijní regulace zavádějící nový druh firemních povinností. Firmy budou odpovídat za to, že nejen ony samy, ale i jejich dodavatelé, případně odběratelé a obchodní partneři chrání životní prostředí, omezují uhlíkovou stopu a dbají na pracovní podmínky svých zaměstnanců.
Tahle povinnost, která zpočátku dopadne na velké firmy a v dalších letech potom i na ty menší, bude spojena s kupou dat a hlášení. Nové povinnosti tak nejspíš převáží škrty v povinnostech starých a o prostředí příznivějším pro byznys budou podnikatelé dál moci jen snít.
Pomoc pro rozpočet, nebo živnostníky?
Státní moc si došlápne nejen na firmy, ale i na živnostníky, přesněji OSVČ. Také ti v příštím roce odvedou státu větší podíl ze svého příjmu. Minimální vyměřovací základ pro jejich sociální pojištění se zvedne z letošních 30 na 35 procent průměrné mzdy. Už letos přitom poskočil o pět procentních bodů. V roce 2026 se pak podle rozvrhu, který obsahuje konsolidační balíček, zastaví na 40 procentech.
Je paradoxní, že šrouby kolem živnostníků utáhla vláda vedená ODS. Tahle strana od svého vzniku hlásá, že chce, aby se lidi starali o sebe a podnikali. Živnostníkům nepředhazovala, že od nich stát dostává menší odvody než od zaměstnanců (za které je ovšem ze tří čtvrtin platí zaměstnavatel).
Nynějším výrazným zvýšením odvodů stát posiluje příjmy do státní kasy, do důchodového systému. Zda to ale zajistí vyšší důchody OSVČ, jisté není. Poradenská agentura Freedom ukazuje na modelových příkladech, že státní penzi mohou vyšší odvody některým z nich zvednout jen nepatrně, nebo taky vůbec.
Pro OSVČ, stejně jako pro každého našince, je přitom důležité získat co nejvyšší důchod od státu při co nejnižších nákladech na pojistné.
Hrrr na ně! Zvýšíme jim daně
Nynější český kabinet dokládá, že pro vlády je snazší zvyšovat daně než snižovat výdaje. Fiala a spol. po třech letech rezignovali na konsolidaci rozpočtu a své angažmá ukončí deficitem 241 miliard.
A kdo ví, jestli schodek nebude ještě horší. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že příjmy z emisních povolenek si na financích vycucali z prstu, výdaje na penze podhodnotili a náklady na obnovitelné zdroje opomenuli.
Je tristní, že v Česku se nerýsuje žádná síla, která by byla schopna reformovat veřejné finance a omezit výdaje státu. V takovém případě nemůže dříve, či později následovat nic jiného než růst daňového zatížení.
Jistě, není důvod propadat panice, Česku platební neschopnost (zatím) nehrozí. Na druhou stranu se však před námi nerýsují zářné zítřky.
Zoufalý stav státních financí může vést vlády k zoufalým krokům vůči firmám i podnikatelům. Slovenský kabinet Roberta Fica například kromě zvýšení firemní daně z 21 na 24 procent nedávno prosadil i daň z finančních transakcí, která může firmám zvýšit celkovou daňovou sazbu až nad 27 procent.
Vyšší zdanění produktivních částí ekonomiky, jak jsme se v Česku už přesvědčili, může zavádět nejen levice, ale i ti, kteří se řadí na pravici a měli plnou pusu podpory podnikání. Příkladem je třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, který nedávno podpořil mimořádné zdanění největších firem v zemi (a také nejbohatších jednotlivců).
Obdobný přístup kdysi v Česku razili sociální demokraté. Chtěli odstupňovat zdanění firem podle jejich příjmů. A do stejného soudku patří návrh Starostů na sektorovou daň pro banky.
Všechny zmíněné daně se mohou leckomu líbit. Patří do kategorie daní Robina Hooda, berou bohatým. Chudí z nich však většinou nic mít nebudou, doplatí na ně vyššími cenami výrobků nebo služeb.
Některé z těchto daní mohou být součástí příštího konsolidačního balíčku v Česku. Anebo v něm mohou být nějaké nové berně. Nepodceňujte politiky, v daních bývají inovativní.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Vyšší sleva na dani? Zapomeňte! Vláda ruší jeden slib za druhým
Milí akcionáři, plačte! Zisky vám zbaští nenažraný stát
Vrátí Babiš, co Fiala vzal? Budou to jen drobty, nad lecčíms si umyje ruce
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Související témata
Související články
Nejčtenější články























