Tragická kondice českého průmyslu potvrzena, lidí bez práce dál přibývá

„V listopadu průmyslová produkce opět klesla. Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel, zejména výroba jejich dílů a dále navazující obor výroba pryžových a plastových výrobků, tedy například výroba pneumatik,“ uvedl na webu ČSÚ Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky. 

Dále pokračoval také dlouhodobý pokles výroby strojů a zařízení. Naopak kladným směrem nejvíce přispěla výroba ostatních nekovových minerálních výrobků nebo ostatní zpracovatelský průmysl, kde se projevily mimořádné zakázky a zvýšená předvánoční výroba, uvádějí statistici.

Konkrétně se meziměsíčně výroba snížila nejvíce v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (-22,1 %), podpůrných činností při těžbě (-15,8 %) a těžby a úpravy černého a hnědého uhlí (-12,4 %), naopak směrem nahoru mířila odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (15,7 %), výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (4,1 %) a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (3,2 %).

Meziročně hlásí největší pokles výroba ostatních dopravních prostředků (-16,3 %), výroba strojů a zařízení (-9,4 %) a výroba oděvů (-8,0 %), růst naopak eviduje výroba nábytku (8,5 %), ostatní zpracovatelský průmysl (7,1 %) či výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (4,8 %).

„Situace v průmyslu zůstává i nadále neutěšená a problémy se zřejmě dále prohlubují. Listopad představuje již třetí měsíc v řadě, kdy průmyslová výroba meziměsíčně klesla, přičemž tempo tohoto ochlazování postupně zesiluje,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Méně zakázek, více propouštění

Meziročně dorazilo i méně nových zakázek, a to o 1,4 %, přičemž tento vývoj byl tažen hlavně poptávkou ze zahraničí (-3,8 %), zatímco tuzemská naopak rostla (3,1 %).

„K poklesu hodnoty nových průmyslových zakázek nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, tento výsledek byl však zčásti ovlivněn vyšší srovnávací základnou. O desetinu meziročně klesla hodnota nových zakázek ve výrobě strojů a zařízení,“ říká Iveta Danišová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Méně zakázek hlásí i ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.

„Chladná zůstává hlavně poptávka ze zahraničí, zatímco ta domácí se drží alespoň na stávající úrovni. To potvrzuje signály z předstihových indikátorů, které taktéž vidí hlavní problém v zahraničí,“ dodává kontext Hradil.

To vše má za následek, že se meziročně snižuje i počet zaměstnanců v průmyslu, a to o rovná dvě procenta. Jejich průměrná mzda se naopak zvýšila o 4,3 %.

„Tuzemské průmyslové podniky a firmy pod tíhou slabé domácí i zahraniční poptávky musí snižovat stav počtu zaměstnanců, což se loni projevilo v nejvyšší prosincové míře nezaměstnanosti od roku 2016,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pesimistické vyhlídky

Aktuální stav českého průmyslu už v minulém měsíci označili ekonomové za tragický a současná statistika na tom příliš nemění. Upozorňují, že stav tuzemské průmyslové výroby se zhoršuje už víc než 2,5 roku a vyhlídky na zlepšení stále nepřicházejí.

„Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta. Klíčovým důvodem poklesu je silný, více než sedmiprocentní propad automobilové výroby. Autoprůmysl vyčerpává impuls, který mu poskytlo postcovidové hromadění zakázek, související se zpřetrhanými mezinárodními logistickými řetězci,“ tvrdí Kovanda.

Problémem podle něj je i obecnější ztráta konkurenceschopnosti celého evropského autoprůmyslu a globální ochabnutí poptávky po automobilech. „Podmínky v tuzemském průmyslu se zhoršují soustavně již více než dva a půl roku, což je v celé historii Česka od roku 1993 mimořádně dlouhá doba. Svojí délkou už přesahuje útlum, jenž nastal v období covidu,“ upozorňuje.

Celý rok 2024 tak tuzemský průmysl pravděpodobně zakončí v poklesu přes jedno procento a ani vyhlídky pro začátek letošního roku nejsou právě příznivé. „Čekání na průmyslové oživení v blízkém zahraničí se totiž stále prodlužuje, když speciálně z Německa nepřestávají chodit špatné zprávy. Po loňském poklesu tak za nejpravděpodobnější scénář pro rok 2025 vidíme průmyslovou stagnaci,“ dodává ekonom Hradil.

„Ačkoliv je potenciál celkového ekonomického výkonu pro rok 2025 mírně příznivější, například v důsledku pokračování obnovy domácí spotřeby, nižších úrokových sazeb či mírného oživení v Evropě, výsledky produkce, nových zakázek či ekonomické nálady v závěru roku spíše poukazují, že se výsledky v průmyslu jen tak nezmění a zvyšuje se pravděpodobnost revize makroekonomických odhadů. Rizika směrem dolů nadále převažují,“ uzavírá Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Pomalu, ale přece. Česká ekonomika poroste, zázraky ale nečekejte, hlásí svaz

• Český průmysl v tragické kondici: objem výroby klesá, lidí bez práce přibývá

• Čeká nás cesta do bezvýznamnosti? Temný scénář pro český průmysl se naplňuje