Předplatit časopis Finmag

Babiš chystá EET 2.0. Bude nová verze evidence tržeb bičem na drobné podnikatele?

Pavel Jégl
Pavel Jégl
14. 1. 2025
 55 543
komentář

Andrej Babiš má nakročeno do Strakovy akademie. Pokud se mu comeback podaří, vrátí se s ním nejspíš i elektronická evidence tržeb. Plánovaná EET 2.0 může být podnikatelsky přívětivější než její první verze. Anebo ještě nevybíravější.

Babiš chystá EET 2.0. Bude nová verze evidence tržeb bičem na drobné podnikatele?
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš / Zdroj: Hnutí ANO

Hnutí ANO plánuje elektronickou regulaci tržeb „nové generace“. Skoncujeme s šedou ekonomikou, zmizí cash only a naplníme státní kasu, ve které budou peníze na důchody i vyšší platy, hlásá (momentálně) stínová ministryně financí Alena Schillerová.

Znít to může velkolepě. Ale pouze na první poslech.

Vzkříšení EET přikládají anoisté, jasní favorité letošních sněmovních voleb, přemrštěnou důležitost. Elektronická registrace tržeb nezbaví státní finance chronického schodku ani nezlikviduje šedou ekonomiku. A pokud bude zase vytvořena jako pouhý nástroj k vymáhání daní, může mnohé živnostníky trestat za jejich odvahu podnikat a ztížit jim byznys. Anebo leckoho od podnikání odradit.

O čem Babiš snil, když náhodou spal

Andrej Babiš při plánování EET vycházel z předpokladu, že „všetci kradnú“. A když náhodou spal, snil o tom, že z peněz, které EET jeho vládě doručí, postaví školy, nemocnice, stadiony a kdovíco ještě. Ve snech viděl desítky miliard, o které erár zbohatne a za které si bude moci koupit další voliče.

Pravda, registrační pokladny zlepšily výběr daní. Pomohly odhalit podnikatele, kteří se nepřihlásili jako plátci DPH, byť překročili zákonný limit pro registraci. Nikdo však věrohodně nevyčíslil, jaké sumy vlastně do rozpočtu přivály.

Finance za Zbyňka Stanjury odhadly, že po zrušení EET přiteklo do eráru o 4,2 miliardy míň. Tentýž úřad pod vedením Aleny Schillerové kalkuloval s přínosem systému nejméně třikrát vyšším. Náklady na zavedení prvních dvou vln EET přitom dosáhly 2,24 miliardy a průběžné náklady ročně převyšovaly 300 milionů korun.

EET nebyla pro stát ztrátovým projektem, byť pro jeho příjmy neměla zásadní význam. Ztratila ho zejména poté, co Ústavní soud zrušil povinnost hlásit do systému bezhotovostní platby. Soudci ve svém usnesení odkázali na fakt, že si je stát může dohledat, třeba z výpisů bankovních účtů nebo od provozovatelů platebních karet a nemusí s nimi podnikatele obtěžovat.

Podíl bezhotovostních plateb se přitom rychle zvyšoval. Ze systému EET tak finančák dostával informace o čím dál menším dílku z koláče tržeb.

Když se kácí les, létají třísky

Elektronická evidence měla své kladné i stinné stránky. Leckde nakopla digitalizaci a pomohla narovnat podnikatelské prostředí. Plnění povinností vůči státu v některých oborech přestalo být konkurenční nevýhodou.

V gastru ubylo výplat na ruku, které sice vypadají výhodně, ale pracovníkům neposkytují žádný základ pro výpočet důstojných důchodů a ztěžují jim možnost získat leasing na auto nebo hypotéku na byt.  Na druhé straně však EET neblaze dolehla na některé provozovatele vesnických výčepů a obchůdků, zejména na starší technologické poustevníky bez počítačových znalostí.

Mnozí z těchto podnikatelů svou živnost po zavedení registračních pokladen zavřeli. EET až tak velkou administrativní i finanční zátěží nebyla. V součtu dalších povinností vůči státu se však pro ně stala poslední kapkou, po které pomyslný pohár přetekl.

Samotná myšlenka elektronické evidence tržeb přitom nebyla špatná. Vláda však chybovala tím, že namísto jemného pilníku obrušovala byznys hrubou rašplí. Skupina ústavních soudců ve svém stanovisku k EET tento postup popsala rčením „když se kácí les, létají třísky“.

Slib, který Fiala splnil

Vláda Petra Fialy EET zrušila. Bez pardonu. Bez analýzy. Bez náhrady. A také bez toho, aby se ji pokusila opravit.

V době, kdy se online registrace tržeb stala ve světě běžnou metodou, její počin připomínal prachobyčejnou pomstu: oko za oko, zub za zub – vy jste nám zabili druhý penzijní pilíř, my vám odstřelíme EET.

Babišova vláda přitom nahrála ódéesce na smeč. S úderem covidu povinnou evidenci tržeb dočasně změnila na dobrovolnou. Vysvětlila to tím, že podnikatelům je nutné v těžkých pandemických časech ulevit.

Do té doby však Babiš a spol. prohlašovali, že registrační pokladny žádnou zátěží podnikání nejsou. Co víc, s pozastavením povinné EET ztratilo na váze také jejich tvrzení, že systém je nezbytný k tomu, aby se narovnalo podnikatelské prostření a šizuňkové neokrádali stát.

Poté, co pandemie covidu odezněla, někteří podnikatelé vyzývali novou vládu, aby EET nechala žít aspoň v dobrovolném režimu. Investovali do registračních pokladen a na systém si zvykli, přizpůsobili mu svůj byznys. ODS vedený kabinet však EET odpískal sakumprásk.

Sarkasticky řečeno, aspoň tenhle slib Fialova vláda splnila. A to do puntíku.

I online evidenci můžete mít rádi

Evidence tržeb by mohla této zemi i podnikatelům prospět. Ale jen za podmínky, že bude jiná než ta, kterou před devíti lety prosadil Babiš.

Měla by být znovu zavedena EET?

Tato EET sloužila vládní moci jako bič na byznys. Ve třetí a čtvrté vlně, ke kterým nedospěla, se přitom měla vztahovat i na drobné podnikatele – instalatéry, zedníky nebo malíře pokojů, ačkoli v jejich případě byla nejvíc zatěžující a jen těžko vynutitelná. I kdyby nakrásně EET nové generace fungovala na mobilních telefonech, nezabráníte tomu, aby se vás řemeslník nezeptal, zda to chcete s dráž fakturou, nebo levněji bez ní.

EET 2.0 by každopádně měla být jiná, nezatěžující. Podnikatele by mohla motivovat k tomu, aby platili daně. Ne pomocí práskačského webu jako původní EET, ale tím, že by jim poskytovala služby usnadňující byznys. Mohla by jim pomáhat s administrativou, ulehčit účetnictví i daně. Co kdyby systém automaticky počítal daňovou povinnost z tržeb, jak to umí v některých evropských státech, například ve Švédsku?

Proti takové fešácké registraci tržeb žádný dišputát. Věříte ale, že právě takovou verzi EET Babiš se Schillerovou předloží?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
13
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

Alena SchillerováAndrej Babišbezhotovostní platbyEETekonomikaelektronická evidence tržebkomentářpodnikánípodnikatelské prostředíPodnikavé Českostátní rozpočetšedá ekonomika

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo