Startupová revoluce v Česku? Politici konečně našli společnou řeč

Hádky na české politické scéně dál trvají. Před blížícími se volbami to vypadá, že politici jsou schopni soupeřům zablokovat cokoliv, jen aby ukázali před svými voliči tvrdost. Opozice slibuje, že zruší vše, co začala současná vláda, vládní politici zase odmítají podpořit jakékoliv opoziční návrhy.

Kupodivu se ale objevil jeden závan naděje na spolupráci. Navíc v oblasti, která je jedna z nejdůležitějších: v podpoře podnikání. Vládní koalice a hnutí ANO se zavázaly spolupracovat na vytvoření lepších podmínek pro startupy.

Severská i jižní inspirace

Evropská ekonomika roste pomaleji než americká a nutně potřebuje zrychlit, abychom měli nejen na tolik skloňované zbrojení nebo na sociální stát. Jak upozornila zpráva italského expremiéra Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti, velkým problémem starého kontinentu je fakt, že tady nevznikly žádné obří internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google. Což podle Draghiho souvisí s tím, že v Evropě nejsou dobré podmínky pro vznik a růst startupů.

Samozřejmě, ne ve všech evropských zemích je to stejné. Každopádně Česko v téhle oblasti patří dlouhodobě k podprůměru. Startupy u nás mají potíže s nepříliš přátelskými zákony a předpisy.

Česko se probouzí z letargie, chystá revoluci v přístupu ke startupům

Nejde jen o to, že tu většinou nevyrostou tak, aby mohly konkurovat velkým americkým společnostem. I ty začínající, kterých je u nás kupodivu docela dost, hrozí, že odejdou třeba do USA, kde jsou lepší podmínky pro získávání potřebného kapitálu či vydávání zaměstnaneckých akcií. Nebo jinam do Evropy. Třeba do Nizozemska, jako to udělal startup Flowpay, protože se tam mohl lépe ucházet o investici od amerického venture fondu.

Co s tím? Můžeme se inspirovat jinde v Evropě, například ve Skandinávii. Severské firmy a investory totiž netísní byrokracie tak jako u nás. Podle žebříčku ekonomické svobody, který sestavuje think-tank Heritage Foundation, jsou Švédsko, Finsko a Dánsko v první patnáctce nejliberálnějších zemí. A třeba v Dánsku trvá založení firmy jen pár dní. Stockholm pak přitáhl tolik rizikového kapitálu, že víc ho v Evropě je jen v Londýně, Paříži a v Berlíně. Musíme vzít ale v potaz, že švédská metropole má několikanásobně méně obyvatel.

Někdo by mohl namítnout, že na severu na tom už pracují léta, a navíc je tamní kultura k nám jen těžko přenositelná. Jenže startupy před pár lety začalo úspěšně podporovat i Španělsko, což přispělo k jeho – na evropské poměry – velmi rychlému ekonomickému růstu.

Začínající firmy tam neplatí za zápis do rejstříku firem, který může být hotov už za šest hodin, za první čtyři roky existence pak platí nižší firemní daně, a zaměstnanecké akcie nebo opce na akcie se zdaňují až poté, co je firma prodána, jde na burzu, nebo po deseti letech od jejich vydání. Speciální startupový zákon přináší všem začínajícím firmám i další výhody.

Startupový zákon i v Česku?

Česká startupová asociace, kterou vede bývalý pirátský politik a podnikatel Martin Jiránek, teď chystá podobný startupový zákon pro Česko. Měl by přinést například podobně jako ve Španělsku nižší daň z příjmů, odklady plateb daní v prvních letech a možnost odečíst si počáteční ztráty od daní či umožnit rychlé založení firmy.

Jak dosáhnout německých platů? Španělsko na to dost možná káplo

Zároveň by měl vyřešit i letitý problém zaměstnaneckých akcí v Česku. Ty u nás nejsou vždy zdaňovány až v době, kdy se ukáže jejich reálná hodnota, ale často dřív, čímž mizí jejich atraktivita pro zaměstnance.

Ve hře je i zmenšení úředního tlaku na začínající firmy, například omezení různých kontrol. Nebo zavedení větší flexibility při zaměstnávání. Třeba v podobě vytvoření zvláštního statusu pracovníka, pro jehož zaměstnávání by platily méně striktní podmínky, zároveň by ale nevznikalo riziko zabřednutí do švarcsystému. Vydělat by na tom tak mohla firma i zaměstnanec.

Peklo zamrzlo?

Zajímavé na tom je, že proti nejsou ani vládní, ani opoziční politici. Dokonce se k takovému programu na nedávné konferenci v Poslanecké sněmovně shodně přihlásili. Pravděpodobný příští ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na ní prohlásil, že se za změny ve prospěch startupů postaví.

Ministerstvo financí chce zase ještě v březnu dokončit úpravu zdaňování zaměstnaneckých akcií tak, aby ji mohl parlament schválit ještě před volbami. Na rozdíl od předchozího pokusu by tentokrát už mělo jít o zákon, který bude pro startupy skutečně použitelný. Opozice proti tomu neprotestuje a nechá zákon projít.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pak chce umožnit založení firmy za den, což oproti nynějšímu téměř měsíci skutečně nezní špatně.

Senát v současnosti projednává flexinovelu zákoníku práce a ve sněmovních výborech se řeší další úpravy zákoníku práce, které by startupům mohly pomoci rychleji nabírat a propouštět zaměstnance. Ty ale přijdou na řadu až v dalším volebním období.

Takže to opravdu začíná vypadat, že peklo zamrzlo a vláda i opozice konečně dokážou na něčem spolupracovat.

Politici si tak snad už konečně uvědomili, že startupy nejsou jen jakýmsi nevýznamným okrajem naší ekonomiky. I přesto, že je stát příliš nepodporuje, tvoří podle loňských čísel zhruba pět procent našeho HDP, tedy o trochu víc než třeba Škoda Auto. Přitom až doteď mluvili politici hlavně o podpoře autoprůmyslu.

Možná se věci konečně mění a Česko tak bude moci dokončit přerod z montovny na mozkovnu. Tedy že přejdeme k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, kterou klasicky představují právě technologické startupy.

Už aby to bylo.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Něco tady smrdí. Místo prestiže zavání mistrovské zkoušky diskriminací

• Nejen regulace, Evropa má mnohem hlubší problém. Recept na změnu existuje

• Chaos v Americe je pro Evropu a Česko příležitost. Co je teď potřeba udělat?

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag