Předplatit časopis Finmag

Trump může Česko přimět k reformám. Anebo postrčit na okraj propasti

Pavel Jégl
Pavel Jégl
28. 1. 2025
 17 405
komentář

Česko si může dovolit vyšší výdaje na obranu, aniž by vyššími daněmi dusilo podnikání. Potřebuje k tomu jen odvážné politiky, kteří plní své sliby. Znáte je?

Trump může Česko přimět k reformám. Anebo postrčit na okraj propasti
Americký prezident Donald Trump. / Zdroj: Anna Moneymaker / Shutterstock.com

Donald Trump dává najevo, že americkou politiku vůči Evropě přitvrdí. Třeba požadavkem, aby státy NATO vydávaly na obranu pět procent HDP.

Mezi spojenci tím až na výjimky vyvolal pozdvižení. Žádná kaše se však nejí tak horká, jak se uvaří. Tím spíš, že k pěti procentům mají daleko také USA, které loni vydaly na obranu 3,38 procenta ze svého HDP.

Z reakcí politiků z aliančních zemí se nicméně dá předpokládat, že tři procenta se stanou novým normálem. V Česku by to znamenalo zvýšit výdaje na obranu o 80 miliard korun. Kde je vzít?

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák otázku pozměnil do podoby „komu to vzít“. V rozhovoru pro Novinky.cz pravil, že k takovému výdaji se nemůžeme proškrtat, stát ho musí získat vyššími daněmi. Mezi nimi na prvním místě jmenoval daně ze zisku firem – tedy berně, které se už loni zvýšily z 19 na 21 procent.

Je to starý levicový recept: Když potřebujete finance, sáhněte do cizí kapsy a poduste byznys. Vláda přitom může získat 80 miliard na obranu jiným, opačným způsobem – pomoci firmám k vyšším ziskům a reformovat stát tak, aby byl efektivnější a méně nákladný. Takové řešení však vyžaduje odvážné politiky.

Máme do čeho říznout

Analýza, kterou vypracovala Hospodářská komora, ukázala, že snížením administrativní zátěže o pouhou čtvrtinu by firmy jen v Česku ročně ušetřily 18 miliard korun. Multiplikačními efekty by pak tato úspora podnítila růst HDP nejméně o 25 miliard.

Proč ale snižovat regulační zátěž jen o čtvrtinu? Ořežme ji nekompromisně o polovinu. Potom si stát z 50 miliard (při 34procentním podílu výnosů z daní na HDP) ukrojí 17 miliard.

Skutečný přinos by ale mohl být vyšší. Nižší regulační zátěž může přilákat investory, anebo aspoň zastavit jejich úprk do Ameriky či jiné destinace s přívětivějšími podmínkami pro byznys.

Tak razantní snížení regulační nálože se pochopitelně nedá zvládnout bez toho, aniž by bruselská Evropa neřízla do norem, které jsou nabaleny na Green Deal a politiku sociálního pokroku. Nemyslitelné?

Regulační ledy začínají praskat. Francouzská vláda už požádala Evropskou komisi, aby na neurčito pozastavila nová pravidla, která firmy nutí sledovat, jak jejich obchodní partneři chrání životní prostředí, omezují uhlíkovou stopu a dbají na pracovní podmínky zaměstnanců. Francouzi, a nejen oni, upozorňují, že taková pravidla firmy příliš zatěžují. Mohou je přimět odejít z Evropy.

Škrtat by se ale měly nejen regulace, které teprve nabíhají, nebo se připravují, ale i ty starší, které škrtí byznys na starém kontinentu. Ursula von der Leyenová slíbila, že její Evropská komise sníží administrativu spojenou s podnikáním o čtvrtinu. A je do čeho říznout. Vždyť během první komise německé političky se v bruselské fabrice na regulace zrodilo rekordních 13 000 předpisů.

Otesánek potřebuje dietu

Ministr Dvořák ve zmíněném rozhovoru pro Novinky.cz řekl: „Úvahy, jak zvýšit příjmy, jsou lepší varianta než škrtat a škrtat.“ Fakt lepší?

Pro vládu to je spíš varianta pohodlnější. Je totiž snazší sáhnout na cizí peníze, než hledat úspory v eráru. Právě v něm by ale vláda měla škrtat, protože český erár povážlivě nakynul.

Počet jedinců vyplácených z veřejných peněž se od roku 2013 zvýšil o 71 000. Na výplatní listině státu je teď 484 tisíc lidí. Na jejich platy stát vydá 258 miliard korun. Pokud bychom šiky státních zaměstnanců zredukovali blízko k úrovni před 12 lety, stát by ušetřil víc než 30 miliard.

Že to je nereálné? Připomeňme si, že počty zaměstnanců státu často nevychází z poptávky po určitých službách, ale z prvního zákona Cyrila Northcote Parkinsona: „Práce přibývá úměrně s tím, kolik času je možné na ni vynaložit.“

Další významné úspory na svém provozu může stát získat v organizaci samospráv a místních vlád. Národní ekonomická rada vláda (NERV) ve svých návrzích na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů upozorňuje, že tento přebujelý sektor svým rozsahem nesnese srovnání se zbytkem Evropy.

Jak vymést dotační chlívek

Výdaje na samosprávy v poměru k celkovým výdajům vládního sektoru dosahují v Česku téměř 30 procent. Ekonomická rada odhaduje, že při redukci počtu obcí do 1 000 obyvatel by stát uspořil 10 miliard.

Co kdybychom ale provedli razantnější reformu? Třeba jako Dánové nebo Švédové. V Dánsku seřízli počet obcí s vlastní samosprávou z 1 365 na 98 a z 25 regionů vytvořili pět. Ve Švédsku, zemi s tradičně silnou vikinskou tradicí samostatných osad, snížili 2 550 samosprávných obcí na současných 290. A s obdobnou razancí redukovali také oblastní samosprávy. Pokud bychom byli v administrativní reformě srovnatelně razantní, mohl by český stát osekat své výdaje zhruba o dalších 20 miliard.

Potom by zbývalo dodat na obranu bratru 13 miliard. Získat by je stát mohl dalšími úsporami. Třeba v dotacích.

Petr Fiala loni po červnovém zasedání výboru pro strategické investice oznámil, že vláda zacílí dotace pouze na klíčové projekty, které mohou pozvednout ekonomiku. A podnikatelské projekty víc než dotacemi podpoří zvýhodněnými úvěry nebo daňovými pobídkami. Dobrá myšlenka.

Proč to už dávno neděláme? Taková reforma dotací a podpory byznysu může výdaje státu významně snížit. Část z této úspory by se mohla použít na redukci státního dluhu, část na obranu.

Uvidíme yettiho?

Andrej Babiš tvrdí, že vyšší výdaje na obranu Trumpovi rozmluví a vysvětlí mu, proč jsou pro nás dvě procenta dostatečná. Starou belu vysvětlí. Tlak na vyšší obranné rozpočty bude vyvíjet nejen Trump, ale také bruselská centrála NATO. O třech procentech se ostatně mluvilo dávno před Donaldovým návratem do Bílého domu, krátce po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Česko k nim bude směřovat. Není pouze jasné jak.

Souhlasíte s požadavkem vydávat 5 procent HDP na obranu?

Zákonodárci mohou zavést Česko na okraj propasti. Třeba tím, že uvolní dluhovou brzdu (rozmělní zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) a stát budou dál zadlužovat. Anebo, jak zmiňuje ministr Dvořák, vyšší výdaje na obranu pokryjí vyššími daněmi a podusí jimi byznys.

Jinou možností je deregulovat ekonomiku, rozvázat ruce firmám, zvýšit ekonomický výkon, vytěžit z něj vyšší příjem a budovat efektivnější i úspornější stát. České vlády mají ve zvyku tento stát slibovat. Je to ale český yetti – mytické stvoření, které dosud nikdo nespatřil.

Pokud nás ale Donald Trump k takové politice postrčí, bude to této zemi ku prospěchu.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
30
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

daněDonald TrumpekonomikakomentářobranaSpojené státySpojené státy americkéstátní rozpočetvládavýdaje na obranu

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo