Česká ekonomika zpátky v evropské top 10. Ale výš to jen tak nepůjde

Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Index v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví Čechů a porovnává data s ostatními evropskými zeměmi.

V loňském roce se Česko v indexu umístilo na čtrnáctém místě v evropské sedmadvacítce, letos postoupilo o pět míst vzhůru a vrací se na stejnou úroveň, kde bylo v roce 2022.

Česku nejvíce pomohlo snížení inflace, upozorňují autoři šetření. Zatímco v roce 2023 přesahoval růst spotřebitelských cen 15 procent, loni už průměrně činil 2,7 procenta – tedy jen sedm desetin nad cílem České národní banky. Podle posledního odhadu stoupla inflace v lednu meziročně na 2,8 procenta.

Za vzestupem Česka na žebříčku stojí i zvýšení podílu národního důchodu na HDP, který patří dlouhodobě k nejnižším v Evropské unii. Ukazatel vyjadřuje, kolik z vydělaných peněz zůstává občanům. V roce 2022 dosahoval 95 procent, o rok později vzrostl na 99 procent, což znamenalo výrazný posun z 22. na 13. místo v rámci Unie.

Česká ekonomika se už několik let potýká s vysokými deficity státního rozpočtu. Nominální dluh veřejného sektoru v roce 2023 poprvé přesáhl tři biliony korun. Díky růstu nominálního výkonu ekonomiky ale podle autorů studie relativní zadluženost Česka poklesla, pohybuje se kolem 42 procent HDP. V unijním srovnání jde stále o poměrně nízkou úroveň – Česko se řadí mezi třetinu nejméně zadlužených zemí.

„Výše českého veřejného dluhu v mezinárodním srovnání není znepokojivá. Svědčí o tom mimo jiné trvající zájem investorů o české státní dluhopisy,“ říká ekonom Michal Skořepa z České spořitelny, zároveň ale upozorňuje, že se situace může změnit: „V příštích deseti letech se české veřejné zadlužení může výrazně zhoršit, pokud se nepodaří dotáhnout reformu penzijního systému.“

Co brzdí českou ekonomiku

Autoři indexu tak zpochybňují další potenciál posilování české ekonomiky. Stále ji totiž brzdí strukturální nedostatky a limity, které ji vzdalují od tolik skloňovaných „německých platů“.

„Hlavním příběhem české ekonomiky po roce 1989 bylo dohánění vyspělých států. HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosahovalo na konci 90. let 75 procent průměru EU. Před covidem jsme se přiblížili na 96 procent. V posledních letech se ale nejenže nepřibližujeme, ale dokonce se od průměru vzdalujeme. Během covidu jsme klesli na 92 procent a dosud se nám nedaří znovu nastartovat růst,“ upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Dalším strukturálním problémem české ekonomiky je podle indexu nízká přidaná hodnota, která se navíc postupně snižuje. Podle nejnovějších dat má Česko třetí nejnižší podíl hrubé přidané hodnoty na celkové produkci v EU, loni byl čtvrtý nejnižší. Podobně nízká je i přidaná hodnota vývozu – v tomto ohledu patří Česko mezi sedm nejhorších zemí v EU. Česká ekonomika tak i nadále postrádá silnější zastoupení vlastních inovací, technologií a know-how.

V čele indexu je Švédsko, které dosahuje velmi dobrých výsledků ve všech deseti sledovaných indikátorech. Na druhé příčce se umístilo Německo, které z hlediska HDP zůstává nejsilnější ekonomikou nejen v EU, ale i v celé Evropě.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Tržby obchodů rekordně rostly. Češi budou mít peníze i chuť utrácet

• Zmar českého průmyslu? V prosinci rostl, ale ke dnu ho dál táhne autoprůmysl

• Úrokové sazby míří po krátké přestávce opět dolů. Jsou nejníž za tři roky

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag