Předplatit časopis Finmag

Na české firmy zbydou na Ukrajině drobty. Obnovu země bude režírovat Trump

Pavel Jégl
Pavel Jégl
25. 2. 2025
 18 810
komentář

Mír na Ukrajině se po třech letech bojů přiblížil. Pro ekonomiky evropských států, včetně Česka, by mohl být vzpruhou – mimo jiné proto, že dostanou příležitost podílet se na poválečné rekonstrukci země. Z vděčnosti za pomoc se však kontrakty na Ukrajině přidělovat nebudou. Po válce nastoupí tvrdý byznys.

Na české firmy zbydou na Ukrajině drobty. Obnovu země bude režírovat Trump
Jakou mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem pomůže vyjednat americký prezident Donald Trump? / Zdroj: Drop of Light / Shutterstock.com

Konec války na Ukrajině bude vykoupen špinavými kompromisy, na které doplatí napadená země. Jejím obyvatelům ale přinese úlevu a normální život bez střelby, bomb a raket. A uleví se také ekonomice, nejen té ukrajinské.

Růžové zítřky?

Analytici investiční banky Goldman Sachs předpovídají růžové zítřky. „Komplexní a důvěryhodná“ mírová dohoda podle nich nastartuje evropské ekonomiky. Obnoví se spotřebitelská důvěra, vzrostou investice, ceny evropských akcií vystřelí nahoru.

Prvním dopadem dohody bude nejspíš nárůst dovozu levného ruského plynu do Evropy, byť jeho export už nedosáhne předválečného rozsahu, který vyústil v silnou závislosti na Rusku. Nepochybně ale srazí ceny energií.

Tento trend je ostatně patrný už teď. Evropský referenční ukazatel ceny plynu Title Transfer Facility (TTF) spadl od chvíle, kdy Bílý dům oznámil start rozhovorů o míru na Ukrajině (12. února) zhruba o 15 procent. A pokles nákladů na energie může zmírnit inflační tlaky, což by mělo vést k nižším sazbám i levnějším úvěrům.

Tím výčet ekonomických přínosů konce války nekončí. Experti od Goldmanů upozorňují, že poválečná rekonstrukce Ukrajiny může poskytnout západním firmám stálý proud obchodních příležitostí. Když investoři a exportéři vyhodnotí tamní podmínky za stabilní, o účast na obnově země bude nepochybně velký zájem.

Z rozhovorů, které vedou Američané s Ukrajinci, je nicméně zjevné, že obnova Ukrajiny se do značné míry bude odehrávat v americké režii. Největší příležitosti v ní proto dostanou americké, nikoli evropské, firmy.

Mír jako obchodní deal

Záležet bude samo sebou na tom, jakou míru stability Ukrajina získá. Zatím není jisté, zda mírová dohoda vytvoří prostředí příznivé pro investice. Dá se pouze předpokládat, že Ukrajinci nad její podobou spláčou.

Donald Trump má na Ukrajinu silné páky, proto bude dohoda založena především na ukrajinských, nikoli ruských, ústupcích. Ukrajinci musí zapomenout na návrat hranic z roku 2014. A na členství v NATO jakbysmet.

Cestu k „Trumpově míru“ vydláždí obchodní deal, kterým americká vláda získá podíl na nerostném bohatství Ukrajiny. Pro Trumpa bude způsobem, jak do Ameriky vrátit část investic do ukrajinské obrany. Ukrajinci mohou leccos usmlouvat, ale výsledek pro ně nebude kdovíjak výhodný. Odmítnout deal nemohou. Dobře vědí, že „NE“ by pro ně mělo katastrofální důsledky.

Nejnovější verze dealu s Trumpem předpokládá, že 50 procent výnosů z těžby minerálů a kovů, které jsou nezbytné pro výrobu polovodičů a mají významné vojenské využití (zejména uranu, titanu, lithia, grafitu nebo beryllia), a také z těžby zemního plynu nebo ropy, bude spravovat fond pro obnovu a rozvoj Ukrajiny.

Peníze do fondu mají téct, dokud nebude splněna dohodnutá částka. Jakákoli neúvěrová finanční pomoc americké vlády poskytnutá po podpisu dohody přitom práh pro požadované příspěvky Ukrajiny zvýší.

Fond, do něhož mají vstoupit zahraniční investoři, bude spravovat americká vláda. Dá se tedy předpokládat, že hlavní kontrakty při rekonstrukci Ukrajiny dostanou americké firmy.

Posbírat aspoň drobty

Americký ministr financí Scott Bessent vysvětluje deal pragmaticky: Americká vláda vytvoří z Ukrajiny sféru amerických ekonomických zájmů a ekonomické zájmy jí poskytnou bezpečnostní štít.

Přednostní americký přístup k surovinovému bohatství Ukrajiny však není dobrou zprávou pro Evropu. Může zkomplikovat postavení firem z evropských zemí na Ukrajině, a to i těch českých.

„Kontrakty za vděk se (na Ukrajině) rozdávat nebudou,“ upozornil v rozhovoru pro SeznamZprávy vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. A to ani v případě českých podnikatelů, které Ukrajinci berou „jako někoho, kdo jim zachránil život“.

S nástupem Američanů do ukrajinské ekonomiky to bude platit dvojnásob. České firmy, které jsou na Ukrajině zavedené, budou mít šanci navázat na to, co válka přerušila nebo omezila. Může jim pomoci připravovaný záruční program Ukraine Recovery Guarantee nebo různé granty.

Skončí letos válka na Ukrajině?

Tyto finance však budou rychle vysychat. A na dotační eldorádo tentokrát podnikatelé spoléhat nemohou. Mimo jiné proto, že Evropa zbavená iluzí o bezpečnostních garancích strýčka Sama bude sypat peníze do armád a také do Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), který má na starém kontinentu zachránit odvětví zdevastovaná Zelenou dohodou (Green Deal for Europe).

Američany ovládaný fond zajištěný příjmy z těžby by vyschnout neměl. Na své by si na Ukrajině proto měli přijít hlavně američtí investoři a americké firmy. Na ty české zbydou drobty.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Ohodnoťte článek

-
26
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za... Více

Související témata

byznysčeské firmyDonald TrumpgeopolitikakomentářRuskoSpojené státyUkrajinaválka

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo