Brusel se chystá urychlit Green Deal. Firmy i spotřebitelé zapláčou

Evropa přichází o ocelářství, hutnictví, farmaceutický, chemický i automobilový průmysl. Tento trend je patrný také v Česku. Nejnověji ho dokládá situace ve Škodě Auto, která se chystá propustit na 6 000 zaměstnanců.

A to ještě Donald Trump nevyrukoval na Evropskou unii se cly.

Jak tento sešup odvrátit? Evropská komise má recept. Navrhuje vyřešit problémy vyššími dávkami toho, co je vyvolalo – zrychleným zaváděním obnovitelných zdrojů a jejich větším dotováním. A také smělejšími klimatickými cíli spojenými s rychlejším snižováním emisí.

Plnou parou do světa bez emisí

Komise v únoru navrhla, aby do evropské legislativy přibyl závazek srazit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. To by znamenalo jejich výrazně rychlejší redukci. Dosud platí cíl 55procentního snížení k roku 2030 a konečný cíl uhlíkové neutrality v roce 2050.

Evropská komise

Spojnicový graf znázorňuje předpokládané trendy v různých odvětvích ve vztahu k emisím skleníkových plynů. Osa y ukazuje plánované emise v tunách ekvivalentu CO₂ v jednotlivých odvětvích. Z grafu je patrné plánované zrychlení Green Dealu.

Je zřejmé, že rychlejší dekarbonizace by zvýšila náklady evropských firem. Před důsledky takového postupu proto kdekdo varuje, mimo jiné čeští průmyslníci.

„Tyto (klimatické) cíle budou dosažitelné jen za tak obrovských nákladů, že to dále sníží již tak nízkou konkurenceschopnost evropských firem a způsobí výrazný pokles životní úrovně občanů,“ píše například ve svém prohlášení Svaz průmyslu a dopravy.

Jsou to přitom průmyslníci, jejichž konkurenci na světových trzích chce Evropská komise posílit. Mají to zajistit její nové projekty – Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), který počítá s injekcí 100 miliard eur (v korunách zhruba 2,5 bilionu) na rozvoj nízkouhlíkové či bezuhlíkové výroby, a Akční plán pro dostupnou energii (Action Plan for Affordable Energy), podporující krátkodobé úlevy na účtech za elektřinu.

Firmám v nich komise vychází vstříc podporou dlouhodobých kontraktů mezi výrobcem energie a odběratelem i propojováním evropských sítí. Slibuje dokonce bankovní záruky od Evropské investiční banky pro veškerou výrobu s odkazem na technologickou neutralitu, což by mělo pomoci například jadernému průmyslu.

Svou klimatickou politiku však komise korigovat odmítá. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek ji pro Echo24 výstižně popsal jako „urychlení Green Dealu cestou dotací i půjček“. Odpověď na otázku, zda budou zelené evropské firmy schopné konkurovat na světovém trhu, přitom leží ve hvězdách.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová hlásá, že jim k tomu pomohou také vyhlášené škrty v administrativních povinnostech. Firmám mají ušetřit 37 miliard eur, což je skoro bilion korun. Slušná suma, jenže škrty se týkají zejména povinností, které na firmy ještě nedolehly. Firmy ale přestávají být konkurenceschopné už nyní.

Zapomeňte na (s)prostý zisk

Klimatické plány Evropské unie, včetně těch nejnovějších, mají nepřehlédnutelnou slabinu – zisk. Samotná podstata podnikání se v nich odsouvá do pozadí. Vznešené klimatické ideály ji už v minulých letech zasypaly záplavou regulací, dotací, subvencí a taxonomií. Pro některé environmentalisty se stal zisk takřka sprostým slovem. Jenže bez zisku nemůže firma žít, investovat, rozvíjet se a prosperovat.

Český průmysl chřadne. Jak jinak, naházeli jsme mu klacky pod nohy

Tuto prostou pravdu připomíná jeden z expertů, kteří se dlouhodobě zabývají udržitelnou budoucností. „Zelené technologie musí být ziskové. Investice odstraňující riziko s dodatečnými 100 miliardami eur dotací nebudou stačit, pokud nedostatek ziskovosti vyplývá z vyšších nákladů zelených technologií,“ upozorňuje Jonathan Barth z Cambridge Institute for Sustainability Leadership.

Efektivní a především levné technologie na razantní dekarbonizaci zatím postrádáme. Pro komisi to však není pádný důvod ke zpomalení Green Dealu.

A na vědomí nechce nová Komise vzít ani postavení Evropy v globálním světě. Copak Evropa může zachraňovat klima sama? Vždyť vytváří titěrných šest procent globálních emisí!

Brusel však chce zrychlit dekarbonizaci ať to stojí, co to stojí. Ohání se při tom snahou zlevnit energie, další podporou obnovitelných zdrojů i lepším propojením sítí.

Náklady těchto plánů však budou muset firmy i spotřebitelé jednou zaplatit. Buď v regulovaných cenách elektřiny, nebo v daních, ve které se časem promění dluhy způsobené bezuzdným dotováním.

Budoucnost zelená i drahá

Dotace však jednou dojdou. A co to se zelenými fabrikami a jejich zelenými produkty může udělat, naznačuje vývoj elektromobility.

Evropská komise dělala vše možné i nemožné pro to, aby se automobilový průmysl stal v tomto odvětví lídrem. Jenže poté, co v některých státech Unie vyschly zdroje dotací, zřítily se prodeje elektromobilů o desítky procent.

Nedopadnou podobně ozeleněné fabriky? Jejich výrobky nebudou levné. Nedají tak Evropané přednost levnější produkci z dovozu?

Evropská komise má plán, jak tomu zabránit. Chystá cla. Nejsou trumpovská, ale uhlíková. Vycházejí z ceny emisních povolenek. Od příštího roku zatíží dovoz emisně náročných produktů, které budou vystaveny stejné ceně uhlíku jako domácí výroba.

Dovozy tím podraží a spolu s nimi se zvýší ceny evropské produkce, která je využívá. A aby té nakládačky nebylo málo, od roku 2027 se emisní povolenky budou vztahovat i na fosil, což zvedne (nejen) ceny benzínu, nafty či uhlí. Tři roky nato zase kvůli přísnějším emisním normám poskočí ceny domů.

Jaká se nám z toho rýsuje budoucnost? Jednoduchá odpověď: zelená i zpropadeně drahá.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Marná snaha, Evropa zkostnatěla. Odskáče to český průmysl?

• Evropa se posunuje doprava. Green Deal čekají změny, co to znamená pro podnikání?

• Neuniká vám něco? Nová regulace s obrovským dopadem se blíží, hrozí milionové sankce

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag