Evropský Khaki Deal může Česko nakopnout. Anebo chytit do dluhové pasti

Evropské státy, zejména ty, které za studené války patřily do sovětské sféry vlivu, se chystají přitlačit na pilu a zbrojit. Jak jinak, když Putinovo Rusko nezná hranic a Trumpova Amerika se od Evropy odvrací.

V příštích letech tak budeme nakupovat zbraně, doplňovat i rozšiřovat skladové zásoby armád a investovat do vývoje vojenské techniky. Hlad po zbraních přitom nepomine, ani kdyby nakrásně už za několik měsíců válka na Ukrajině skončila.

Česká šance

Evropská komise se chystá zbrojení usnadnit. Rozvolní rozpočtová pravidla a podpoří investice do obrany. Plán ReArm Europe počítá s tím, že Evropská unie poskytne státům na obranu půjčky ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Kromě toho jim povolí vydat na tento účel během čtyř let dalších 650 miliard eur (16 bilionů korun), aniž by se započítávaly do povolených deficitů a dluhů.

Na české firmy zbydou na Ukrajině drobty. Obnovu země bude režírovat Trump

Pro české firmy se s rostoucími požadavky na vybavení armád a novými možnostmi financování otevírají velké příležitosti. Pravda, ty tam jsou třicátá léta minulého století, kdy Československo patřilo k největším vývozcům zbraní ve světě. Máme však zbrojaře, jakými jsou Czechoslovak Group, Aero Vodochody, Česká zbrojovka nebo Colt CZ, kteří patří mezi globální hráče.  

Firmy z obranného průmyslu nejsou tuctové montovny, vyrábějí zboží s vysokou přidanou hodnotou a s vysokým podílem vlastního výzkumu i inovací, které většinu produkce exportují. A zbrojní zakázky, jak ukazují příklady z Izraele, mohou být příležitostí také pro startupy, které se zabývají technologiemi elektronického boje nebo drony.

Podpoříme je? Možná by stačilo neházet jim klacky pod nohy.

Sprostí podezřelí zbrojaři

Klíčové figury v Bruselu často hovoří o tom, jak je dnes důležité posilovat obranu. Dosud ale zbrojaře spíš decimovaly.

Důsledkem politiky udržitelnosti a sociální odpovědnosti, známé pod zkratkou ESG, byly mimo jiné obtížně dostupné bankovní služby pro zbrojařské firmy. Banky s odvoláním na platnou taxonomii odmítaly zbrojařům poskytovat servis nutný pro vývoz, byť k němu firmy měly potřebná povolení. Výrobci zbraní a munice byli pro banky „sprostými podezřelými“. Leckdy jim banky nechtěly otevírat účty, anebo je dokonce rušily.

Pokud vezmeme do úvahy ESG a Green Deal, je jasné, že otevřít v Evropské unii nějakou novou zbrojovku je nadlidský úkol. Se současnými pravidly také není divu, že v Evropě zůstala jediná fabrika na veledůležitou náplň do dělostřelecké munice – TNT. Stojí v Polsku.

Co víc, Green Deal zdražil zbrojařům energie. Emisní povolenky zvyšují ceny elektřiny, a tím likvidují průmysl. Komise přitom v nedávno ohlášených projektech – v Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) a Akčním plánu pro dostupnou energii (Action Plan for Affordable Energy) – se změnami v obchodu s emisemi nepočítá. Důvod je nabíledni – nižší příliv financí do dotačního penězovodu by zpomalil dekarbonizaci, kterou chce Komise naopak urychlit.

A může být ještě hůř. Energeticky náročné podniky, mezi které mnohé zbrojovky patří, dosud získávaly část emisních povolenek zdarma. Tato výsada brzy skončí. Firmy je mají zaplatit všechny, musí se stát zelenějšími bez pardonu.

Myslí to Leyenová a spol. vážně? Patrně ano. Evropská politika je plná paradoxů a protikladů.

Musíme si vybrat

Hospodářská komora argumentuje, že zbrojaři mohou českou ekonomiku nakopnout. Koruna, kterou stát vynaloží na nákup od domácího obranného sektoru, může vytvořit až 2,3 koruny ve zbytku ekonomiky, píše na svém blogu. Opírá se přitom o analýzu, kterou pro ni vypracovala poradenská společnost EY.

Evropská komise vrací ESG nohama na zem. Na předělání pravidel si teď musí dát extra záležet

Perspektivy, které se navzdory Green Dealu a ESG rýsují pro český obranný průmysl, však nesnižují naléhavost otázky, jak zbrojit, a přitom se neuzbrojit. Má se český stát pustit do dalšího bezuzdného zadlužování? Může si snad tato země i „zbytek“ Evropské unie ke dvěma současným drahým prioritám Green Dealu a sociálnímu státu – naložit třetí drahou prioritu – obranu?

„Sýčkové“, kteří dohlédnou za jedno volební období, varují, že dodatečné výdaje se promítnou do inflačních tlaků a mohou dláždit cestu do dluhové pasti.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro Seznam Zprávy zdůrazňuje, že si musíme vybrat – buď Green Deal, nebo zbrojení. „Ani v bohaté Evropě nemáme šanci ufinancovat dekarbonizaci a současně absolutně nové výdajové priority, jako je obrana,“ říká.

Miroslav Kalousek zase namítá, že uvolnění dluhové brzdy je opatření, které nesouvisí tolik s obranou jako s naší neochotou si kvůli obraně něco odepřít.

„Rozhodujeme-li se, zda štědrý a neefektivní sociální stát, nebo zbraně, chceme obojí. A tak si na to půjčíme. Na co si ale opravdu půjčujeme? Na ty zbraně, nebo na ten štědrý a neefektivní sociální stát?“ píše na síti X někdejší ministr financí a současný poradce pro zbrojní firmu STV Group.

Kde slevíme a kde budeme škrtat?

Tahle varování bychom neměli házet za hlavu. Tím spíš, že už při současné výši dluhu je nemyslitelné splatit dluhy státu hospodářským růstem.

Nové dluhy i refinancování těch současných se pro Česko prodraží. Investoři budou žádat vyšší úroky. A rostoucí výdaje na obsluhu státního dluhu se dříve či později promění ve vyšší daně, které podnikatelům a firmám ztíží byznys.

Takové chmurné budoucnosti se můžeme vyhnout. Sotva to ale dokážeme, pokud z vizí bezuhlíkové Evropy a štědrého sociálního státu neslevíme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vliv Moskvy v Česku polevuje jen pozvolna, v rukou Rusů máme nejvíc firem z EU

• Pozitivní dopad přílivu Ukrajinců. Tvrdá data ukazují, jak uprchlíci vyplňují pracovní trh

• Z područí Ruska do područí Číny. Zadělává si snad Evropa na další pořádný problém?

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag