Chaos v Americe je pro Evropu a Česko příležitost. Co je teď potřeba udělat?
Amerika byla velká. Inovovala, hospodářsky rostla, investoři ji milovali. Evropa jen záviděla. Teď se ale může všechno otočit. Evropa klidně ukáže Spojeným státům záda. Pomůže zbrojení, příliv peněz roztrpčených investorů ze zámoří – a nové dluhy. A taky je potřeba udělat několik domácích úkolů.
V posledních dnech a týdnech se začíná dosavadní představa o silných USA a slabé Evropě obracet. Spojené státy se možná vydávají na cestu k ekonomické recesi, zatímco – sice mizerně, ale přesto – rostoucí Evropa se těší na rozvolnění dluhových pravidel, veřejné investice a za pár let i… příliv peněz z USA!
Za to všechno může americký prezident Donald Trump. A Evropa – i přes všeobecné negativní vnímání aktuální geopolitické situace – si může po dlouhé době zas na čas výskat. A s ní i evropské, a potažmo i české, firmy.
Jak je to možné? Jednoduše.
Chaos a recese v USA
Spojené státy byly v posledních desetiletích zemí zaslíbenou podnikání a investování. Stabilní pravidla, vymahatelnost práva, velký trh i možnost snadno získat financování na burze vytvářely podhoubí pro stabilní ekonomický růst, který byl mnohem rychlejší než v Evropě.
Navíc je za „velkou louží“ v mnoha odvětvích méně regulací. Podpora ochrany klimatu se na rozdíl od Evropské unie neřešila příkazy a zákazy, ale dotacemi a odpouštěním daní. A zapomenout nesmíme ani na skvělé postavení dolaru jako mezinárodního platidla a světové rezervní měny.
Proto ani obří zadlužení Spojených států nebylo problém. Investoři si dokonce zvykli i na pravidelné navyšování limitu amerického zadlužení na poslední chvíli; svědky jednoho takového snažení jsme ostatně i nyní.
Když letos nastoupil Donald Trump podruhé do úřadu, zdálo se, že ekonomika Spojených států na tom bude ještě líp; vždyť Trump slibuje deregulace a podporu podnikání. Jenže to byla jen část jeho předvolebních slibů.
Pak tu byla ta druhá část, kterou podnikatelé nechtěli slyšet: zavádění celních bariér a snaha přetvořit americkou centrální vládu do podoby, jakou měla na konci 19. století.
Výsledek? K deregulaci zatím nedošlo a Trumpovo chaotické zavádění a rušení dovozních cel vedlo k tomu, že americké ekonomice reálně hrozí recese.
Přechodné období
Samotnému Trumpovi to zřejmě nevadí. V nedávném rozhovoru na Fox News na dotaz, zda zemi po pádu akciových trhů čeká recese, prohlásil, že jen „nastane přechodné období“. „Protože to, co děláme, je velmi rozsáhlé. To, co musím udělat, je vybudovat silnou zemi. Nemůžete příliš sledovat akciový trh.“
Podnikatele i investory to zcela nepřekvapivě vystrašilo. A vedlo k dalšímu propadu akciového trhu. Navíc Trump mluví o tom, že cla se budou v průběhu času zvyšovat a nebudou z nich výjimky.
Investoři už proto USA nevidí jako stabilní trh a poohlížejí se jinde, mimo jiné v Evropě. Projeví se to ale především až v následujících letech, protože zejména investiční fondy reagují velmi pomalu.
Podmínky pro to, aby byla Evropa investičně zajímavá, je ovšem potřeba nejprve připravit. A podstatné je, aby se Unie stala jednotnější. A naštěstí k tomu podle komentátora Martina Wolfa Evropa díky Trumpovi skutečně směřuje – a Trump by za to měl dostat cenu Karla Velikého, která se uděluje těm, kdo se nejvíc zasloužili o evropskou integraci, píše ironicky Wolf.
Evropa bude vydávat více na zbrojení, protože není jisté, zda ji Trumpova Amerika bude dál chránit. Vytvoří to potřebný fiskální impulz pro její růst. Zároveň je třeba, aby Evropa vytvořila jednotný kapitálový trh, který by umožnil využít evropské úspory i případné americké investice k financování evropských podniků.
Pro Evropu je to zkrátka ohromná příležitost. Využijeme ji?
Zbrojení je jen začátek
Co je třeba dělat, víme. Ukazuje to například nedávno vydaná studie Evropské centrální banky. A Evropská komise slibuje, že se tímto směrem vydá. Pohyb ekonomiky ve Spojených státech by to mohl urychlit.
Nejde ale jen o investice do zbrojení, i když zatím se evropská fiskální pravidla pro zadlužování mají rozvolňovat jen pro případ nutných investic do něj. Už dneska je jisté, že u toho nezůstane. Zbraně je taky třeba i s vojáky dopravit na bojiště, je třeba, aby tam dotekla paliva, a v neposlední řadě je také třeba dobrého spojení, bez kterého není velení.
Znamená to dobrou infrastrukturu, ale ta je v Evropě často v žalostném stavu. Výdaje na infrastrukturu se ostatně už některé vlády snaží započítat do výdajů na obranu; třeba opravu mostů, aby po nich mohly projet tanky. Ale blíží se den, kdy politici uznají, že i Evropa, která je méně zadlužená než USA, si na to všechno může vypůjčit. Buď EU jako celek, nebo jednotlivé země.
Vidět je to už teď v Německu: nastupující kancléř Friedrich Merz chce – pokud mu to tedy projde v současném parlamentu –, odstranit takzvanou dluhovou brzdu, ústavní zákon, který omezuje zadlužení Německa. A kromě financování obrany má být založen také speciální fond na financování infrastruktury ve výši 500 miliard eur (asi 12,5 bilionu Kč).
Mělo by to pozitivní dopad na německou ekonomiku. A co je nedůležitější: také na tu s ní velmi propojenou – českou.
Jak se bránit inflaci? Investujte!
Najděte nejvýhodnější investiční portfolia a ušetřete na vstupních poplatcích. Ať jste začátečník, nebo zkušený investor.
Česko v růstu
Jak velký impulz by to pro Německo mohl být? To už se pokusil spočítat Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Podle něj to sice německou ekonomiku neovlivní letos, ale od příštího roku by mohla zaznamenat fiskální růst v odhadované výši tří až tří a půl procenta HDP.
Přímý dopad na českou ekonomiku bude podle Bureše mírný – do 0,5 procenta HDP. Mimo jiné proto, že z velké části bude zvýšená poptávka v Německu řešena dodávkami z německé ekonomiky. Minimálně to ale pomůže české ekonomice do určité míry vyrovnat případný dopad cel, kterými hrozí Evropě americký prezident Donald Trump.
Česku ale pomůže podobný impulz, který se dá očekávat od budoucí české vlády. A hlavně – jak uvádí ekonom Bureš – německé výdaje mohou zvýšit německou produktivitu a potenciál německé ekonomiky. Z toho by pak mělo těžit například české strojírenství, výroba aut a další obory. Zvláště pokud v Evropě bude najednou přebytek levného kapitálu.
Podle Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T banky, by to mohlo zvýšit české HDP o jeden procentní bod. Tedy zvýšit náš růst o třetinu.
Teď už to jen nepokazit. Vždyť co je doma, to se počítá.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Trump může Česko přimět k reformám. Anebo postrčit na okraj propasti
Jak na ekonomický růst? Přestaňme uplácet důchodce a investujme do dětí, burcuje Prouza
Kdy dopadne Trumpův celní klacek na Evropu? Můžeme se mu vyhnout, a ještě na tom vydělat
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Další články autora
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
