USA v celní válce nezvítězí. Co dělat, aby ji vyhrála vaše firma?
Trhy kolísají, pravidla se mění, jistoty padají. Spojené státy boří globální obchod, který od druhé světové války významně pomáhaly budovat. Jak to dopadne, se odhadovat moc nedá. Ale každá krize má svoje vítěze. Proč byste na nové éře světového obchodu neměli vydělat právě vy?

Na úvod je potřeba říct jedno: cla na dovoz do USA jen tak nezmizí. Může se změnit jejich výše, můžou být zavedena po různých odkladech, ale nakonec budou a budou platit pro všechny země a veškeré zboží.
Tedy pro skoro všechny země – Trump ze svých cel, kterými prý chce ztrestat ty, kteří okrádají Ameriku, vynechal některé autoritativní a diktátorské režimy. Rusko, Bělorusko, Severní Koreu.
Proč můžeme usuzovat, že cla zůstanou? Důvody jsou tři.
Cla nejsou cesta. Cla jsou cíl
Za prvé: Trump pořád tvrdí, jak cla miluje, a jeho administrativa o jejich případném snížení hodlá jednat, jen pokud je jejich ohlášená výše přes deset procent. Deset procent je jakýsi základ, o kterém se nejedná.
Za druhé: v americkém tisku se objevily informace, že Trump chtěl nejprve zavést plošná dovozní cla s jedinou sazbou, stejnou pro všechny. Až později ho poradci přesvědčili, že by to nevypadalo dobře, že je lepší cla prezentovat jako „reciproční“.
A konečně za třetí: napovídá tomu systém výpočtu celních sazeb na dovážené zboží, který vůbec nezohledňuje to, jak vysoká má daná země doopravdy cla nebo přirážky na americké zboží.
Z toho všeho je jasné, že Trump a jeho poradci, kteří na přípravě cel pracovali, chtějí vyrovnat vzájemný obchod Ameriky s každou zemí jednotlivě a ještě na tom vydělat.
V případě Evropy se Trump dokonce nechal slyšet, že chce, aby mu starý kontinent zaplatil to, co Americe „dluží“ nejen za současnost, ale i za minulost. Tedy „doplatit“ americké obchodní deficity s Evropou.
Návrh, aby Evropa a Spojené státy zavedly vzájemně nulová cla na průmyslové zboží Američané odmítli.
Nejde tedy o žádnou snahu odstranit bariéry v mezinárodním obchodě. Trumpovy Spojené státy volný obchod odmítají a odmítají vlastně celý světový ekonomický systém, který pomáhaly po druhé světové válce budovat.
Trumpova otočka

Ekonomický chaos vyvolaný celní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa se dočkal ve středu pozdě večer středoevropského času dalšího zvratu. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že s okamžitou platností odkládá zavedení cel, jimž říká recpiroční. Pořád ale zůstává plošné desetiprocentní clo pro všechny. Vyhlášená pauza se netýká Číny, které Trump naopak zvýšil sazbu ze 104 na 125 procent.
Americe všichni ubližují
Jasně to popsal v listu Financial Times Trumpův poradce pro mezinárodní obchod Peter Navarro. Tvrdí, že s Amerikou zachází celý svět nefér a že mezinárodní obchodní systém je porouchaný a je potřeba ho přestavět a globální ekonomiku udělat odolnější.
Vynechejme to, že Navarro občas říká nepravdy nebo polopravdy, zajímavější je, co mu vadí.
Samozřejmě, nevyrovnaná obchodní bilance. Tvrdí, že je to způsobeno zahraničními cly a překážkami v mezinárodním obchodu. Je to samozřejmě absurdní. Některé země prostě od některých zemí víc nakupují a do nich vyvážejí málo nebo naopak.
Ještě absurdnější je ale to, co všechno Navarro i Trump považují za nefér překážky pro americké obchodníky: jsou to třeba pravidla pro bezpečnost potravin, existence některých státních podniků, požadavky na ochranu dat, slabá ochrana životního prostředí v některých zemích a v Evropě třeba daň z přidané hodnoty.
Proč Trumpovi nejde vyhovět
Jde o věci, které buď nelze změnit rychle, nebo vůbec. Pro mnohé rozvojové země je těžké rychle zvýšit environmentální standardy, zvlášť když Američané neříkají jak. Pro vyspělé země je zas politicky těžko průchodné snížit požadavky na bezpečnost potravin, například pokud jde o limity na zbytky pesticidů či růstových hormonů, jak by si přáli v USA.
Stejně tak je nemožné pro většinu evropských zemí zrušit daň z přidané hodnoty, která je podstatným příjmem jejich rozpočtů. U nás mimochodem tvoří skoro polovinu vybraných daní.
Znamenalo by to brutálním způsobem zvýšit daň z příjmu nebo prostě zrušit evropský sociální systém, tedy zdravotnictví a starobní důchody pro všechny. Washington chce vlastně diktovat ostatním zemím, jak má vypadat jejich ekonomický a sociální systém.
I Trumpova představa, že například Evropa vyrovná svůj obchodní přebytek s USA tím, že bude z USA dovážet víc plynu a ropy, je mimo. Nákupy v objemu a rychlosti, jaké požaduje americký prezident, by znamenaly značný zásah do fungování tržní ekonomiky.
Evropská unie sice společně nakupuje plyn, ale smyslem a cílem společného nakupování je dosáhnout u dodavatelů výhodnějších podmínek, ne je uspokojit. Pokud by se evropské státy dohodly na společném povinném nákupu surovin z USA, vedlo by to nejspíše ke zvýšení evropských cen energií.
Amerika postaví hráz a zaplaví nás Čína
Dalším důsledkem amerických cel pro Evropu bude to, že u nás přiostří konkurenční boj. Ten, kdo vyvážel do USA, rozumějte Čína, nasměruje část své produkce do Evropy. Zesílí samozřejmě i vnitroevropská konkurence, protože i evropské zboží, které nepůjde do Ameriky, zůstane na vnitřním unijním trhu.
A budou i firmy, které část své výroby prostě za rozumné peníze neudají a zkrachují. Evropskou ekonomiku to pravděpodobně přibrzdí. Jak moc, je ale těžké hádat. Nicméně nemělo by jít o nic katastrofálního. Pokud zůstane jen u amerických cel a nevypukne celosvětová celní válka, nestáhne to Česko do recese. Nicméně růst nezaměstnanosti, a hlavně růst nejistoty povede k oslabení domácí poptávky.
Zároveň nastane změna uvnitř ekonomiky, některá odvětví posílí, jiná oslabí. Část výrobců totiž dostane státní dotace. V Evropě půjde o podporu zasažených exportérů. Dá se předpokládat, že s ekonomikou to zahýbá, už jen tím, jak se přiohnou nákupní preference: když dotace dočasně zlevní auta, lidé třeba odloží nákup nové ledničky nebo rekonstrukci bytu. Protože si budou vědomi toho, že tahle dotace a sleva jsou jen dočasné.
Zrovna o autech není řeč náhodou. Trump už ohlásil, že plánuje dotovat americká auta formou daňových odpisů, a o něco podobného budou doma žádat i evropské automobilky. Kromě toho se nejspíš bude dotovat i vývoz, a to i v Evropě. Půjde pravděpodobně o ocel, strojírenství, část zemědělské produkce.
Kdo vyhraje
Výsledkem bude velký tlak na firmy a neskutečný zmatek, minimálně po nějakou dobu. Poptávka vychýlená cly a dotacemi nebude odpovídat odhadnutelné tržní poptávce a bude na ni těžké reagovat.
Další změny s sebou přinesou proticla, která zavedou další země. Už s tím začala Čína a Evropa je plánuje. Důsledky se skoro nedají odhadnout.
Část ekonomů se o to sice snaží, zásobují nás údaji o změnách HDP, cen, inflace či toku zboží, ale rozsah a výše nyní zaváděných cel jsou naprosto bezprecedentní. Všechny ekonomické modely ale vycházejí z událostí, kdy se zvedala některá cla nebo jen trochu.
Teď se ale mění téměř všechno a svět míří do nové ekonomické éry a uspořádání, se kterým nemáme žádnou zkušenost. Nějaká rovnováha někdy vznikne, ale jak bude vypadat a za jak dlouho se utvoří?
Řada firem teď přepne do vyčkávacího režimu. Odloží investice a budou čekat, co bude. To jim ovšem jen uškodí, stejně jako celé ekonomice. Vyhrají ti, kteří dokážou změnu využít ve svůj prospěch.
I když to bude pekelně těžké.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Jak mají české firmy čelit americkým clům? Obchodní válka očima expertů
Volný obchod je sen, státy EU si brání své písečky. A Čína se nám směje
Cla ani bruselské regulace nepotřebujeme. České firmy si podusíme sami
Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2
V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.
BYZNYS JE UMĚNÍ
Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.
BYZNYS JE TAKY VĚDA
Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2