Centrální bankéř odhadl dopady celní války na Česko. Prohrají v ní všichni, varuje

Česká národní banka (ČNB) se podle Procházky snaží vyhýbat povrchním soudům a nepřistupuje k tématu na základě jednoho čísla nebo komentáře. „Každý den se v médiích objeví nová predikce – někdo říká 0,3 procenta, někdo jedno procento, jiný dokonce 1,8 procenta – každý přesně ví, co se stane, i když cla ještě nezačala platit,“ popsal současnou atmosféru.

ČNB proto sesbírala zhruba dvacítku kvalitních odhadů – od institucí jako ECB, London School of Economics, Citigroup nebo Goldman Sachs – a udělala z nich průměr. A výsledky mluví podle Procházky jasně: „Všichni jsou poražení, všichni prostě prohrají,“ shrnul je.

Na základě analýzy relevantních ekonomických prognóz ČNB vyšlo, že americké hospodářství by mohlo kvůli celnímu balíku poklesnout o jedno procento, Německo přibližně o půl procenta a eurozóna jako celek asi 0,3 procenta. A stejný pokles na růstu HDP pak přisuzuje i české ekonomice.

„Ta čísla se už začínají sbíhat, většina institucí se shoduje, že v případě Česka to bude právě kolem těch tří desetin procenta,“ poznamenal Procházka.

Rizika jsou stále obrovská

Nejde ale jen o snížení výkonu světové ekonomiky. Připravit se podle Procházky musíme i na to, že celní války opět zvýší inflaci. „A samozřejmě nejvíc potrestané jsou opět Spojené státy,“ vypíchl s tím, že v USA podle propočtů vzroste inflace o celý procentní bod. To Česko, Německo i celá eurozóna by mohly čelit nárůstu inflace „jen“ o 0,3 až 0,5 procentního bodu.

USA v celní válce nezvítězí. Co dělat, aby ji vyhrála vaše firma?

„Celní opatření jsou jednoznačně proinflační. Ale zároveň tu máme protiinflační tlaky – rostoucí spotřebitelskou poptávku i sentiment, pokles cen komodit, propad akciových trhů, změny v exportních tocích…,“ upozornil centrální bankéř. ČNB se tak podle něj nachází ve složité rovnováze – inflace by sama o sobě volala po dalším zpřísnění měnové politiky, ale chladnoucí ekonomika si říká spíš o opak.

Celkový obraz, který banka skládá z dat, ukazuje, že česká ekonomika pravděpodobně neudrží dosavadní tempo dvouprocentního růstu. Výkon by mohl klesnout k 1 až 1,5 procenta, inflace by se pohybovala okolo tří procent a kurz koruny by mohl oslabit až k 25,70 koruny za euro.

V tuto chvíli proto snižování základních úrokových sazeb, které ovlivňují celou řadu finančních ukazatelů důležitých nejen pro exportéry, ale celou podnikatelskou sféru, není podle Procházky na pořadu dne. „Výsledkem je, že strmost křivky snižování sazeb se změní,“ poukázal Procházka na postupný pokles sazeb a následné delší setrvání na aktuální úrovni 3,75 procenta.

Centrální banka ale bude podle Procházky situaci dál detailně sledovat. Zásadní bude podle něj správné načasování měnových kroků. „Časování je klíč. A nikdo přesně neví, jak to bude,“ shrnul.

Co čeká české vývozce?

Otázkou zůstává, koho se americká cla skutečně dotknou. Nedávno oznámený balík opatření prezidenta Donalda Trumpa míří především na dovoz průmyslových výrobků a technologií z Evropy, včetně automobilů, strojních celků a vybraných komponent. Cla se dotknou zejména německých výrobců – a právě německý průmysl je pro české dodavatelské řetězce klíčový.

Nejvíc ohrožené jsou podle dosavadních analýz automobilový a strojírenský sektor. Významnou roli hraje také to, že právě tyto obory zaměstnávají v Česku velké množství lidí a tvoří podstatnou část vývozu. Přesto podle expertů není na místě panika. „Lepší je teď vyčkat, jak se situace vyvine, a až pak dělat nějaká klíčová rozhodnutí,“ zaznělo mimo jiné na 32. fóru exportérů.

Přesně v tomto duchu se k situaci ve středu postavila i vláda; ministerstvo průmyslu a obchodu po debatě se zástupci podnikatelské sféry přislíbilo sledovat vývoj a analyzovat možné dopady na firmy, ale žádná přímá podpora zatím oznámena nebyla. „Nechceme celní válku. Celní válka by poškodila všechny,“ řekl premiér Petr Fiala.

Exportně zaměřená česká ekonomika tak nyní čelí dvěma rozporuplným tlakům – zpomalující zahraniční poptávce a omezeným manévrovacím prostorem domácí hospodářské politiky. Pokud ale Evropa vše dobře promyslí a vyhne se ukvapených kroků po vzoru Číny, ze obchodní války může vyjít jako vítěz. „Každá krize má své vítěze a poražené,“ ujistil hosty exportního fóra generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) David Havlíček.

Teď je prý jen potřeba dát pozor, aby Evropu nezahltila kvanta čínského zboží, které bylo původně určeno pro americký trh.

Trumpova otočka

Michal Hron / ChatGPT

Ekonomický chaos vyvolaný celní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa se dočkal ve středu pozdě večer středoevropského času dalšího zvratu. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že s okamžitou platností snížil většině zemí celní sazbu na 90 dní na deset procent. Vyhlášená pauza se však netýká Číny, které Trump naopak zvýšil sazbu ze 104 na 125 procent.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Je český autoprůmysl v ohrožení? Americká cla na dovoz automobilů očima expertů

• Trumpova cla připraví české firmy o desítky miliard. Riziko recese roste, varují ekonomové

• Nechceme celní válku, ale české firmy musíme chránit, reaguje na americká cla vláda

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag