Česku na křižovatce chybí vize. Fiala a spol. se radši schovávají za „zlý Brusel“

Premiér Petr Fiala se neváhal na konferenci Česko na křižovatce (s podtitulem Evropa na křižovatce) před podnikateli pochválit. Ve svém projevu vyzdvihl úspěchy vlády, včetně obrany, deregulace či investic. Blíží se volby, takže od jakéhokoliv politika – ať už vládního nebo opozičního – nelze čekat nic jiného.

Cožpak o to: kdo se nepochválí sám, nikdo jiný to za něj neudělá. Voliči tak přijdou o důvod, proč ho volit, a podnikatelé bez toho nepřijdou na to, jak se jim vlastně podniká líp a jak to po volbách bude ještě úžasnější.

Neměli by ale politici spíš spoléhat na chválu odborníků nebo přímo podnikatelů? Není tu někde chyba?

Málo, pozdě a bez systému

Podívejme se třeba na zmíněnou deregulaci a zlepšení podmínek pro podnikatele. Fiala vypočítal, že jeho vláda schválila „přes 70 antibyrokratických opatření v rámci tří antibyrokratických balíčků“.

Cla ani bruselské regulace nepotřebujeme. České firmy si podusíme sami

A zároveň při vyprávění o deregulaci zmínil, že „skutečným průlomem je schválení důchodové reformy, která nás zachránila – a tady nepřeháním – před kolapsem důchodového systému“.

Z pohledu podnikatelů je výsledek deregulačních balíčků nedostatečný. Je to málo, je to pozdě a postrádá to systémovost. Často řeší spíš maličkosti, než hlavní problémy, které podnikatele tíží.

A důchodová reforma? Ponechme teď stranou, že bez ní by penzijní systém sice byl časem ve velkých potížích, ale nikoli v bankrotu, a podívejme se, jak reálně přispěla ke snížení byrokracie... Nijak, pochopitelně!

Jde jen o taktiku, jak odvést pozornost od neúspěchu k tomu, co se reálně povedlo.

Svedeme to na EU

Pokud by snad tohle na veřejnost nefungovalo, ještě je v zásobě další standardní trik našich politiků. Premiér Fiala nám vysvětlí, že naše deregulace a vůbec úspěch Česka nezávisí na napravování našich vlastních restů, ale na tom, co udělá Evropská unie.

„Nestačí změny na národní úrovni, je naprosto zásadní, aby se změnila i Evropa. Aby se začala skutečně věnovat otázkám, které svazují její konkurenceschopnost. Proto vítám nabídku, abychom společně se zástupci podnikatelů, s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy, ale i dalšími, vytvářeli tlak na evropskou politiku a snažili se Evropu změnit,“ prohlásil na konferenci Fiala.

Jistě dobrý nápad. Pokud politici využijí právě námětů, které shromáždili zástupci podnikatelů, firmám to určitě pomůže. Ale...!

Nebyli to náhodou čeští politici, kteří všechny tyhle regulace schvalovali v Radě EU a v Evropské komisi? Nehlasoval pro tyhle návrhy náhodou i premiér Petr Fiala, stejně jako před ním premiér Andrej Babiš, případně jejich ministři? Nevytvářeli náhodou evropskou politiku, kterou teď tak touží změnit, právě oni?

Nehledě na to, že podstatnou část jimi schválených „bruselských“ nařízení u nás uplatňujeme ve větším rozsahu, než musíme. A ještě si je přifukujeme. K unijním požadavkům přidáváme své vlastní, jen proto, že to jde.

Není to celé vlastně jen výmluva, proč se doma postupuje pomalu s deregulací i dalšími zásadními věcmi? Stačí ukázat na „zlý Brusel“ a vše je jasné. My se snažit nemusíme, musíme počkat, až se to změní tam…

Podle Fialy pak dokonce musíme počkat i na to, až Evropa odšpuntuje svou konkurenceschopnost. Tak to ale přece není. Spousta věcí se dá udělat na národní úrovni. Stačí se podívat jinam po Evropě; v rychle rostoucích zemích měli politici vlastní a jasnou vizi. Například jak pomoci vědě a spolupráci vědců s podnikateli, jak podpořit startupy, jak nalákat do země high-tech výrobu či jak usnadnit rozjezd začínajícím firmám...

A jak je to u nás? Vize většinou chybí. Tedy přesněji řečeno, vize našich politiků jsou představami ze včerejška či předvčerejška.

Spoléhání na tradice nás nezachrání

Fiala se sice chlubí, jak jeho vláda podpořila školství, výzkum a vývoj, nicméně reálně na ně dávala míň, než kolik šlo do těchto oblastí dříve. Nominálně je tam peněz víc, ale inflace snížila jejich hodnotu pod původní úroveň. Fiala chce sice posunout Česko ke znalostní a moderní ekonomice, „od montoven k čipům“, jak sám říká, ale teď to prý moc nešlo, protože na to potřebuje deset let.

Změny už ale prý probíhají. Kde? Víc peněz míří do armády. To sice ekonomiku povzbudí, ale nezachrání. Investuje se do dopravní infrastruktury, ale dokončení základní sítě dálnic se možná nedočkají ani naše děti. Máme prý strategie pro polovodiče a umělou inteligenci, ale z naší veřejné školy ČVUT odchází nejvýznamnější český vědec v oboru umělé inteligence Tomáš Mikolov (jeho názory si můžete poslechnout v sérii Finmag podcastů Future is Now), protože na jeho výzkum nejsou peníze.

A tak bychom mohli pokračovat.

Pokud jde o konkrétní odvětví ekonomiky, premiér výslovně zmiňuje jen zbrojařinu a tradiční automobilový průmysl. Česko podle něj podporuje a má podporovat změkčení norem pro automobilky, aby neplatily pokuty.

Ani slovo o tom, že tento průmysl z mnoha důvodů upadá a že bychom se měli zaměřovat na něco nového. Že jsme příliš závislí na vývozu zboží, speciálně automobilů, a že je to v současném světě nebezpečné a že s tím musíme něco dělat.

Naše vize je rozvíjení našich tradic. Jenže spoléhání se na tradiční průmysl v měnícím se světě nikdy nikoho nezachrání. Musíme přemýšlet, co dál, kam se přeorientovat a co změnit. Jak posílit reálně – nikoliv na papíře – naši vědu a výzkum, přitáhnout talenty, podpořit podnikání... Ne jen podporovat to, co u nás má tradici.

A už vůbec nepotřebujeme vymlouvat se na to, že změny nám brzdí „zlý Brusel“.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Evropský Khaki Deal může Česko nakopnout. Anebo chytit do dluhové pasti

• Startupová revoluce v Česku? Politici konečně našli společnou řeč

• Volný obchod je sen, státy EU si brání své písečky. A Čína se nám směje

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag