Babiš už se třese. Audit ke stavebnímu řízení mu před volbami nahraje další body

Na přetřes přichází velký vládní propadák – digitalizace stavebního řízení. Připomíná ho audit, který má být za několik málo týdnů zveřejněn.

Důsledky jeho závěrů pocítí nejen Piráti, kteří z koalice odešli, ale měli jeden z jejích klíčových projektů pod palcem. Přezkum projektu dopadne na celou vládu, která slibovala stát, v němž díky pružnějšímu stavebnímu řízení mají lidé kde bydlet.

Z informací, které z pracovní verze auditu unikly, je jasné, že dokument vystaví kabinetu nelichotivé hodnocení a opozice ho využije, aby mu co nejvíc zavařila.

Premiér, který nedal na sýčky

Stavební řízení na pár kliknutí, povolení pro rodinný dům do měsíce, pro složité stavby do dvou měsíců. Vzpomínáte? Takovou idylickou vizi načrtl před rokem Ivan Bartoš, tehdy ještě šéf Pirátů.

Tak jako u mnoha jiných vládních slibů je od ní realita na hony vzdálena. Některé stavební úřady před sebou dodnes valí balvan žádostí o stavební povolení, které se nahromadily loni na jaře a v létě před spuštěním digitalizace.

Česku na křižovatce chybí vize. Fiala a spol. se radši schovávají za „zlý Brusel“

Výsledek projektu lapidárně, ale výstižně vyhodnotil už krátce po jeho spuštění předseda komory architektů a někdejší pražský primátor Jan Kasl. „Pánové, to jste pohnojili, jak nejvíc jste mohli,“ vzkázal těm, kteří se na digitalizaci stavebního řízení podíleli.

Jenže odpovědnost nekončí u programátorů, ba ani u Bartoše. Jde na vrub celé vlády a zejména premiéra. Petr Fiala nedbal varovného „houkání sýčků“ – pracovníků stavebních i projekčních firem a zaměstnanců stavebních úřadů. Digitálnímu dobrodružství na Bartošově ministerstvu nechal volný průběh.

Nakonec se z toho vyvrbil průšvih. A dokonce větší, než sýčkové předpověděli.

Vláda reagovala pozdě. Digitalizaci odpískala až pět minut po dvanácté – po téměř čtyřech měsících zmatků, které následovaly po jeho startu, a po Bartošově vyhazovu z kabinetu. Rozsah problémů byl tak velký, že vláda umožnila stavebním úřadům postupovat podle starých programů.

Z toho, co vyplynulo z pracovní verze auditu, je patrné, že tenhle projekt je jedním z největších, ne-li největším selháním kabinetu Petra Fialy. Přiznal to i ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. „Stavební řízení je naprostý lapsus této vlády,“ řekl bez obalu v rozhovoru pro SeznamZprávy politik, který v čele ministerstva pro místní rozvoj vystřídal Bartoše.

Výstižněji to formulovat nemohl.

Než tady kopnete do země…

Právní část auditu, kterou získaly SeznamZprávy, odhalila desítky pochybení. Ministerstvo mimo jiné systém nezkolaudovalo. Neposlalo ho ke schválení Digitální a informační agentuře, kterou založil tehdejší ministr Ivan Bartoš.

Audit zmiňuje porušení zákona o veřejných zakázkách, zákona o kybernetické bezpečnosti, nebo pravidel ochrany osobních údajů GDPR. Kromě toho varuje, že Česko by mohlo přijít o peníze, které na projekt tečou z Bruselu.

Zatočí s byrokracií jednotný formulář? Snad to zas neskončí jako špatný vtip

Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že k auditu vypracovaném advokátní kanceláří PORTOS podalo připomínky a konečná verze se po jejich zapracování může od té pracovní lišit. Dá se však tušit, že ani potom nebude pro ministerstvo i vládu příznivá.

Dopad selhání digitalizace na podnikatelské prostředí audit nezkoumal, zmapovat se ho ale snažila analytická skupina CEEC Research. Sonda mezi 1289 firmami, kterou provedla letos v březnu, zjistila, že projekt stavebního řízení na pár kliknutí, na který prasklo 215 milionů korun (práce na softwaru a náklady na hardware), připravil o část příjmů 36 procent podniků.

V průměru se jim vypařilo 18 procent tržeb a jejich objem zakázek spadl o pětinu. A co je podstatné – problémy některých firem se schvalováním projektů, realizací staveb i odsunem kolaudací přetrvávají ještě tři čtvrtě roku po zahájení zpackané digitalizace.

Když vezmeme do úvahy, že objem nových stavebních zakázek dosáhl loni 387 miliard korun, dá se předpokládat, že ztráty firem zaviněné krachem projektu se pohybují v řádu desítek miliard. A to je alarmující cifra.

Jistě, za všechny neduhy českého stavebnictví, z něhož pochází téměř desetina hrubého domácího produktu, nepovedená digitalizace nemůže. Stavební sektor sužují také vysoké úroky, nedostatek pracovníků a pomalý ekonomický růst.

Kromě toho dlouhé a komplikované povolovací procedury nejsou jen důsledkem chybějící efektivní digitalizace. Na vině je i komplikovaný stavební zákon, který v posledních letech nakynul a schvalovací procedury ztížil a zpomalil.

Mašinérie spojená se stavebním povolením vytváří situaci, v níž si každý investor příchod do Česka dobře rozmyslí. Proč investovat v zemi, kde na povolení může čekat déle než rok (a mnohdy déle než rok uherský)? Vždyť za tu dobu může mít jinde, třeba v sousedním Polsku, už postaveno.

Zbořit a začít od píky?

ANO se chystá kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Andrej Babiš zmiňuje nezdar digitalizace povolovacích postupů ve Sněmovně i na setkání s voliči. A Karel Havlíček obráží konference stavitelů, kde slibuje nápravu v duchu hesla „zbourat a začít od píky“.

Ekonomická tvář anoistů hlásá návrat ke „starému, dobrému“ stavebnímu zákonu od bývalé ministryně Kláry Dostálové. K tomu samo sebou slibuje z gruntu nový projekt stavebního řízení. A leckde sklízí slova uznání.

Co na tom, že takový plán zavání licoměrností? Vždyť za dlouhých osm let, kdy mělo ANO ministerstvo pro místní rozvoj pod palcem, stavební řízení modernizovat a zrychlit nedokázalo. Chlubilo se eGovernmentem, a přitom udržovalo předpotopní byrokratické postupy se spoustou papírů.

Samotný projekt digitalizace stavebního řízení nabral značné zpoždění už před nástupem současné vlády. Tedy ještě za Babiše a spol.

Ani to ale nezbavuje koalici hlavního dílu odpovědnosti za digitalizační fiasko. Ministr Kulhánek ho přiznává. Vysvětluje, že audit má vládě sloužit k tomu, aby upřesnila svůj další postup a vyvarovala se chyb. Čas, který jí byl vyměřen, se však rychle krátí. Je zjevné, že další pokus o digitalizaci stavebního řízení bude patřit až příštímu kabinetu. Ještě před tím ale audit nabije do voleb současné opozici.

Podnikatelům ve stavebnictví nebo těm, kteří chtějí stavět vlastní dům a čerpat hypotéku, což je podmíněno glejtem od stavebního úřadu, mezitím nezbude než obrnit se trpělivostí. V Česku bude dál platit, že trpělivost přináší nejen růže, ale také stavební povolení.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Úřad posílá podnikatele do digitálního bludiště. Nová databáze povinností selhává

• Cla ani bruselské regulace nepotřebujeme. České firmy si podusíme sami

• Český stát se propadá do dluhů. Proč si tedy samosprávy sedí na stovkách miliard?

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag