Evropa chystá uhlíkové clo. V Česku tím může spustit další zdražování

Cla, která vyhlásil Donald Trump, nabourala mezinárodní obchod. Brzy ho však překopou cla s přívlastkem uhlíková, která pro „zbytek světa“ nachystala Evropská unie.

Sedmadvacítka bude proclívat dovážené skleníkové plyny. Cílem je udržet na starém kontinentu zbývající průmysl, rozšířit dosah zelené politiky Evropské unie a získat peníze na další dekarbonizaci.

Tato politika však může mít nezamýšlené důsledky, na které tvůrci zelených regulací neupozorňují.

My vám ten uhlík spočítáme!

Plán na zpoplatnění emisí skrytých ve výrobcích dovážených na vnitřní trh unie vyvolal odpor v řetězcích firem i u některých vlád. Evropská komise se ho snaží otupit mimo jiné tím, že chystaný systém důsledně nezmiňuje jako uhlíkové clo nebo dovozní daň z uhlíku. Nazývá ho eufemicky uhlíkovým vyrovnáním na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM).

Brusel se chystá urychlit Green Deal. Firmy i spotřebitelé zapláčou

Ze své podstaty je však CBAM clo – navíc spojené s náročnou administrativou, komplikovanější než u tradičních cel. A to jak na straně dovozců, tak vládních institucí.

V první fázi, od začátku příštího roku, se uhlíkové clo, jehož testovací fáze bez placení byla zahájena už v roce 2003, bude vztahovat na dovážené železo, ocel, hliník, cement a zboží z nich vyrobené. A také na elektřinu a hnojiva. Dovozce bude předkládat podklady od výrobců importovaných produktů o emisích skleníkových plynů, vypočítá pro ně emise a nakoupí odpovídající množství emisních certifikátů. A tenhle nákup se přirozeně odrazí v ceně zboží.

Výsledná výše cla bude rozdílem mezi cenou emisí uhlíku v zemi výroby a aktuální cenou povolenky v Evropské unii. Pro dovozce tak bude obchod svázán se značnou mírou nejistoty.

Kromě toho jim nakyne administrativa. A nejen jim, ale i státu. Na to, zda dovozci plní nové povinnosti, dohlédne celní správa. Ministerstvo životního prostředí zase prodá certifikáty CBAM a zkontroluje správnost vypočtených emisí.

Původně měla být uhlíková byrokracie ještě důslednější. Komise se chystala zpoplatnit emise pro všechny dovozce zmíněné produkce, tedy i pro ty malé. Naštěstí se ale v hlavách plánovačů v Bruselu rozsvítilo. Poté, co zjistili, že malí dovozci se na importu emisí podílejí méně než jedním procentem, se Evropská komise chystá režim CBAM uplatňovat jen u importérů, kteří ročně dovezou víc než 50 tun zboží spadajícího pod uhlíkové proclení.

Tato změna plánu však neznamená, že Brusel zařadil zpátečku. Evropská komise míří plnou parou do světa bez emisí a chce dekarbonizaci urychlit. Proto se po roce 2026 chystá zavést uhlíkové clo v dalších sektorech. Spočítá ho kdekomu a za kdeco.

Uhlíkové zdanění importovaného zboží se tak bude nejspíš šířit jako lekníny na hladině jezera, dokud nepokryje téměř celý dovoz a téměř všechny dovozce.

V čí prospěch?

Proclení uhlíkové stopy vítají jak architekti Green Dealu, tak někteří podnikatelé. Prospěch by z něj měla mít ta část evropského průmyslu, která obchoduje převážně nebo výlučně na vnitřním trhu sedmadvacítky. Drahé emisní povolenky snižují její konkurenceschopnost vůči firmám ze „zbytku světa“.

Evropa se posunuje doprava. Green Deal čekají změny, co to znamená pro podnikání?

Firmy s energeticky náročným provozem to leckdy řeší stěhováním výroby do končin, kam Green Deal dosud nedorazil, kde emisní povolenky neplatí, anebo se neuplatňují v tak přísné podobě a kde jsou mírnější ekologické normy. Zpátky potom na lodích poháněných mazutem a s obrovskou uhlíkovou stopou dovážejí hotové výrobky.

Uhlíkové clo bude přínosem i pro unijní rozpočet. Do něj potečou tři čtvrtiny výnosů. O zbývající čtvrtinu se podělí unijní státy. Také proto se dá předpokládat, že Brusel bude mít zájem na zpoplatnění emisí z dalších produktů.

Systém CBAM však za sebou zanechá i lúzry.  Budou k nim patřit spotřebitelé. Clo se propíše do vyšších cen ve stavebnictví nebo do cen strojírenských výrobků. Kvůli hnojivům zdraží i některé potraviny. Touto stinnou stránkou uhlíkového vyrovnání se však žádná analýza Evropské komise nezabývá.

Na clo doplatí také firmy vyvážející na trhy mimo Evropskou unii. Dosud dostávaly emisní povolenky na exportovanou produkci bezplatně. Tato výsada se spuštěním CBAM postupně skončí. Jejich konkurenceschopnost se proto sníží. A některé z nich mohou z Evropy odejít.

Nakonec může uhlíkové clo zasáhnout mnohem větší část ekonomiky, než si dnes dokážeme představit. A to v případě, že některé státy zavedou odvetná opatření.

Uhlíkové clo nejvíc dopadne na produkci z Číny a dalších asijských států. Znepokojuje však i americké vývozce, kteří ho označují za obchodní překážku a byrokratický opruz. Upozorňují například, že jim klade za povinnost předkládat data nejen o vlastních emisích, ale také o emisích subdodavatelů. O CBAM se proto zajímá americké ministerstvo obchodu.

Bidenova administrativa byla v této věci zdrženlivá. U Donalda Trumpa, který usiluje o vyrovnanou obchodní bilanci a větší vývoz, to samo sebou očekávat nemůžeme.

Snížíme emise, zdražíme kdeco

Sumarizováno: Uhlíkové vyrovnání má jako jiná zelená opatření ušlechtilý cíl – snížit emise skleníkových plynů. Sotva však svět strhne k následování a rychlejší dekarbonizaci.

Evropský průmysl bude uhlíkové clo chránit před dovozem. Nevyřeší ale hlavní příčiny ztráty jeho konkurenceschopnosti – přeregulovanost a vysoké ceny energií.

Navíc je zřejmé, že bude mít neblahé vedlejší dopady. Zdraží některé druhy dováženého zboží a v Evropě přibude další byrokracie, která tady jen kvete.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Emisní povolenka na každou krávu? Green Deal je potřeba, říká šéf mlékárny

• Marná snaha, Evropa zkostnatěla. Odskáče to český průmysl?

• Český průmysl chřadne. Jak jinak, naházeli jsme mu klacky pod nohy

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag