Ticho před celní bouří. Český průmysl v březnu mírně ožil, obavy ale trvají

Hlavní motor březnového růstu byla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Meziročně vzrostla o výrazných 12,7 %. Tento růst je však do značné míry technického rázu – podle hlavního ekonoma investiční společnosti Investika Víta Hradila totiž sehrály klíčovou roli klimatické podmínky: „Letošní březen byl oproti tomu loňskému citelně chladnější, což zvyšovalo poptávku po dodávkách energií.“

Oživení průmyslu podpořily i některé obory zpracovatelského průmyslu – například výroba nábytku nebo opravy a instalace strojů. Naopak slabší výsledky vykázaly klíčové sektory jako automobilový průmysl, elektronika nebo farmacie. Strojírenství – jedno z klíčových odvětví – hlásilo v březnu meziměsíční růst produkce o 4,1 % a zakázek o 6 %.

Zaměstnanost v průmyslu dál klesá – počet pracovníků se meziročně snížil o 2,1 %, zatímco průměrná mzda vzrostla o 4,6 %. „Trend přesunu pracovní síly z průmyslu do služeb bude pravděpodobně pokračovat,“ očekává Filip Pastucha, ekonom společnosti Deloitte.

Podle Hradila nelze aktuální zlepšení v průmyslu přeceňovat: „Český průmysl dosahuje podobného objemu výroby jako v závěru roku 2017. Větší vypovídací hodnotu má meziměsíční růst zpracovatelského sektoru, který by mohl znamenat začátek pozvolného zlepšení.“

Efekt předzásobení

Hradil připomíná, že klíčovým rizikem je obchodní válka, kterou zahájil prezident USA Donald Trump vůči zbytku světa včetně Evropy.

Podobně opatrný je i Miroslav Novák, hlavní analytik Citfinu. Upozorňuje, že současný růst může být důsledkem předzásobení před očekávaným zavedením cel: „Nelze vyloučit, že opatrné oživení průmyslu zkraje roku bylo taženo právě efektem předzásobení se před tím, než dojde k nárůstu obchodního protekcionismu.“ Výrobní sektor je podle něj příliš závislý na exportu a jeho propojení se zeměmi EU, především s Německem.

Zahraniční obchod zůstává prozatím silný – březnová bilance skončila přebytkem 32,5 miliardy korun. Největší příspěvek přišel z vývozu motorových vozidel. Přesto se podle ekonomů může situace rychle změnit, pokud dojde k dalšímu zostření obchodních vztahů.

Celkový výhled zůstává opatrný. „Pokud EU s USA nedosáhnou dohody, počítáme s poklesem kolem jednoho až dvou procent,“ uvedl Hradil. Deloitte naopak předpokládá za celý rok mírný růst průmyslové výroby o jedno až dvě procenta, za předpokladu stabilního mezinárodního prostředí.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Firmy začínají nabírat, ale nejistota zůstává. Nezaměstnanost klesla díky sezónním vlivům

• Firmám se daří, hlavně malým, tvrdí Komora. Loni jich ale skončilo nejvíc od 90. let

• Babiš chce firmám vrátit, co Fiala byznysu vzal. Kde na to ale vzít a nekrást?