Dotovaná elektřina, cesta do pekel. Německý model může pro Česko znamenat konec

Nejprve si ale jasně řekněme, že němečtí politici nepřemýšlejí o jedné cestě, jak zlevnit elektřinu, ale o několika. Každá z nich má ale svůj háček. Některé jsou dlouhodobé, jiné nejasné, další narážejí na problémy s regulacemi Evropské unie.

Mezi ty dlouhodobé cesty patří třeba snaha zjednodušit výstavbu elektrických sítí. V Německu je totiž kvůli obnovitelným zdrojům elektřiny velký rozdíl mezi tím, kde se energie vyrábí – převážně na severu – a kde spotřebovává – hodně na jihu.

Pak je tu obrat od protijaderné politiky k možné stavbě nových nukleárních elektráren. Spoléhat se přitom Němci chtějí na malé (a levné) modulární reaktory. A co víc: hodlají prosadit v Evropské unii podporu jaderné energetiky jako doplňku obnovitelných zdrojů.

Jenže to je opravdu hudba vzdálené budoucnosti. Německý průmysl má přitom problémy s drahou elektřinou teď. Zejména ten, který spotřebovává hodně energie.

Co tedy s tím?

Rozdělíme Německo

Krátkodobou cestou „po německu“ má být snížení daně z elektrické energie na naprosté minimum. Takové, které jen dovolí evropské předpisy. A pak také změna poplatků za distribuci, tedy dodávky energií.

Tahle opatření by skutečně cenu elektřiny v Německu snížit mohla. Odhady znějí, že to bude zhruba o pět centů za kilowatthodinu. Dnes je průměrná cena zhruba trojnásobná a v roce 2023 byla dokonce okolo 20 centů, nemluvě o 26 centech v roce 2022.

Vývoj průmyslových cen energií (v eurocentech za kWh): 

Zdroj: Deutsche Welle/lfo Institut

Snížení daní ale bude samozřejmě znamenat zásek do příjmů státní pokladny. A hlavně, změna poplatků za distribuci, která v některých spolkových zemích už začala, může v některých oblastech Německa znamenat i zvýšení cen. Uvažuje se dokonce o rozdělení Německa do několika zón s rozdílnými cenami elektřiny.

Vláda koalice proto přišla s dalším plánem, který předpokládá, že by vláda elektřinu pro energeticky náročný průmysl dotovala. Spadá sem například ocelářství, sklářství či chemický průmysl. To prý aby mohl soutěžit v nákladech s konkurenty v zámoří i po Evropě.

Cílový efekt je jasný: snížení cen ze současných zhruba 16 centů za kilowatthodinu na pět centů za kilowatthodinu. Pro uvedené podniky by platil cenový strop, výrobcům a distributorům elektřiny by pak rozdíl v zastropovaných a tržních cenách doplácel stát.

Jenže ouvej. I tenhle plán má háček: naráží totiž na evropská pravidla, která takovou státní podporu zakazují.

Pod rouškou ekologie

Zastropování cen je navíc takzvaná operativní pomoc, tedy pomoc upadajícím nekonkurenceschopným odvětvím, která nemají šanci se v tržním prostředí sama vzpamatovat. A na tu se Evropská komise obvykle dívala zvlášť nepříznivě.

Jádro se vrací na výsluní. Proč zažívá nejlepší časy za posledních padesát let?

Německé úřady jsou si toho dobře vědomy. Přesto chtějí tenhle plán protlačit. A kupodivu se zdá, že mají šanci – alespoň podle toho, co nedávno napsal obvykle velmi dobře informovaný server Politico.

Jak toho docílí? Objevily se zprávy, že německá vláda může snížení cen elektřiny pro firmy prezentovat jako ekologickou elektrifikaci průmyslu a boj proti globálnímu oteplování. Nebo třeba jako dotace na zvýšení energetické účinnosti. A že by nakonec něco takového mohlo u Evropské komise projít.

Znamenalo by to ovšem otevření Pandořiny skříňky. Záhy by totiž začaly dotovat ceny elektřiny i další země. Zejména Francie se na to už doslova třese. Dočkáme se tedy nakonec i v Česku?

Když na to nemáme

Podobné kroky by bezesporu skomírajícímu českému průmyslu pomohly. Například snížení zdanění elektřiny by kýžený efekt přineslo; elektřina by tím rázem výrazně zlevnila. I u nás by to ovšem znamenalo citelný zásek do státního rozpočtu a je otázkou, o kolik by se cena energií skutečně snížila.

Větší efekt by měly, pokud by to Evropská komise schválila, právě ony dotace pro energeticky vysoce náročná odvětví. Ostatně někteří naši politici se za covidu rozčilovali, že Evropská unie omezuje státní pomoc v energetice. Politicky by s tím tedy zjevně nebyl problém.

Teoreticky to zní skvěle, prakticky by to ale byl náš konec; stát by musel vydávat na dotace nemalé peníze. A pokud v rozpočtu výrazně neušetříme jinde, zkrátka na to nemáme. Suma by to vůbec nebyla malá.

Však posuďte sami: německý plán dotované elektřiny by tamní vládu jen do roku 2030 vyšel na asi deset miliard eur. To je v přepočtu zhruba 250 miliard korun. Tedy čtvrtina českého státního rozpočtu.

Jistě, nejsme sice tak velká země, na druhou stranu je v naší ekonomice relativně vyšší zastoupení energeticky náročných podniků. Dotace bychom si tak nemohli dovolit v takové výši jako Němci a cena elektřiny by byla vyšší než v dalších velkých evropských zemích. A náš průmysl by se stal rázem v Evropě vůči tomu německému, francouzskému či italskému opět nekonkurenceschopným.

Co tedy s tím? Pokud opravdu chceme pomoci našim firmám, měli bychom trvat na celoevropských pravidlech, která omezují státní pomoc na národní úrovni. Zároveň se můžeme pokusit získat pro tyto firmy celoevropské peníze v rámci prosazení nějakého celoevropského programu. A ať si je skrytý třeba pod nálepku financování zvýšení energetické účinnosti či přechodu na ekologickou výrobu.

Takové programy ostatně už existují. Jen nejsou určeny na dotace na levnou elektřinu. Protože národní soutěž ve výši dotací zkrátka nemůžeme s velkými zeměmi vyhrát.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Česku na křižovatce chybí vize. Fiala a spol. se radši schovávají za „zlý Brusel“

• Záhada chybějících inženýrů a řemeslníků. Má to vůbec řešení?

• Něco tu je špatně. Kauza Dukovany plně obnažuje prohnilost veřejných zakázek

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Zdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Koupit Finmag