Příští vláda rozdá zelené dotace i žebračenky. Vrátíme se s nimi do časů energetické krize?
Stát vám rok co rok vezme deset tisíc a vrátí pět. Tak může leckdo na vlastní kůži pocítit chystané emisní povolenky druhého typu. Zvýší poptávku po dotacích i sociálních dávkách.
Evropa nepotřebuje krize importované z jiných částí světa. Dokáže si je přivodit sama. Třeba svou zelenou politikou.
Stamiliardy přehazované vidlemi
Český stát ročně přerozděluje stamiliardy korun. Hází je vidlemi z jedné kupy na druhou. Daní, dotuje, poskytuje sociální dávky… A v příštích letech v téhle činnosti nepoleví. Naopak, jeho přerozdělovací mašinerie posílí.
Příčinou budou nové emisní povolenky v systému ETS2, které od roku 2027 zpoplatní spalování fosilu při vytápění budov, v silniční dopravě a v průmyslových činnostech, dosud nezahrnutých v současném režimu povolenek uvaleném na velký průmysl, energetiku a leteckou dopravu. Zatíží jak domácnosti, tak podnikatele a firmy.
Ministerstvo životního prostředí na svém webu uklidňuje, že zranitelným domácnostem s nízkými příjmy, které musí vynaložit relativně velkou část svého příjmu na energie a dopravu, i malým podnikům vláda pomůže, aby se nedostaly do nesnází. Na jejich podporu bude připraven sociální klimatický fond. Z něj dostanou přímou podporu ti, kteří nebudou schopni se vypořádat se zvýšenými cenami paliv a energií. Kromě toho má fond investovat do komunitní energetiky, zateplení budov nebo nízkoemisní dopravy.
V evropském klimatickém fondu bude celkem 86,7 miliardy eur, což je v korunách zhruba 2,1 bilionu. Na Česko z něj na šest let připadne 50 miliard korun. Zatím není jasné, podle jakého klíče se budou zmíněné desítky miliard přidělovat. České ministerstvo životního prostředí ho představí na konci června.
Poměřováno odhadovaným zdražením paliv se však do předpokládat, že podporu vyplácenou z fondu bude možné přirovnat k žebračence nebo almužence.
Pokud bychom předpokládali, že na přímou podporu z klimatického fondu dosáhnou dva miliony domácností, mohla by jedna domácnost měsíčně získat nejvýš 340 korun. Tento obnos ale může být pouhým zlomkem jejich nákladů na vyšší ceny paliv.
Reálně by přitom měl být ještě nižší, protože ve fondu mají zbýt peníze pro podporu malých podniků i bezemisního vytápění a bezemisní dopravy, což by mělo sumu na přímou podporu snížit.
„Chceš-li Boha rozesmát…“
Na komoditní burze Intercontinental Exchange (ICE) se od května ve zkušebním režimu obchoduje s budoucími kontrakty na povolenky druhého typu. A čísla z burzy jsou alarmující. Cena futures na rok 2028 se už počátkem června přehoupla přes 80 eur (1 985 Kč) za tunu CO2, futures na rok 2030 se pak obchodují za 100 eur (2 480 Kč).
Výsledky z obchodování jsou v zásadě v souladu s odhady analytiků. Z modelu společnosti ClearBlue například vyplývá, že cena emisní povolenky ETS2 do přelomu desetiletí dosáhne 105 eur na tunu CO₂. A model agentury Veyt dokonce předpokládá, že v roce 2031 se může vyšplhat až na dvojnásobek.
Ceny povolenek, ze kterých se mají financovat dekarbonizační projekty, porostou s tím, jak se bude postupně snižovat jejich počet. Tím budou spotřebitelé i firmy tlačeni k investicím do klimaticky neutrálních nebo šetrnějších technologií – k nákupu elektromobilů, fotovoltaiky nebo tepelných čerpadel.
Bruselští plánovači však v roce 2020 počítali s „maximální přijatelnou“ cenou povolenky 45 eur, tedy 1 120 korun, za tunu CO₂ zvyšovanou o inflaci. To je propastný rozdíl proti projekcím analytiků.
Tuhle odchylku bychom ale neměli pokládat za překvapivou. Na většinu projektů Evropské unie se totiž dá vztáhnout výrok Woodyho Allena: „Chceš-li Boha rozesmát, sděl mu své plány.“
Systém děravý jako cedník
Brusel slibuje, že plánovaný strop bude bránit. Pokud bude překročen, uvolní do oběhu další povolenky, aby se nárůst cen zmírnil. Je ale otázkou, nakolik a po jakou dobu budou takové intervence účinné. Systém může být brzy děravý jako cedník.
S vyšší cenou povolenek se přitom zvýší počet těch, kteří budou pobírat dávky. V současnosti na ně má nárok zhruba pětina obyvatelČeska.
Z analýz je každopádně patrné, že samotný klimatický fond na řešení dopadů nových povolenek stačit nebude. Podle kalkulace České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu zvedne povolenka za 100 eur za tunu CO₂ cenu benzinu či nafty o 7,1 koruny za litr.
Ještě větší zdražení se dá předpokládat u zemního plynu. Michal Kulig, ředitel dodavatele energií Yello předpokládá, že při stoeurové povolence by vzrostla cena plynu o 15 eur za MWh. Z dnešních 35 by vyšplhala na 50 eur, tedy 1250 korun.
Dvouseteurové povolenky někdy na počátku příští dekády by pak – poměřováno dnešními cenami –vystřelily ceny fosilních paliv do astronomické výše.
Plynárenský expert Vratislav Ludvík důsledky nových emisních povolenek pro Česko vystihl v rozhovoru pro Novinky.cz: „V podstatě se tím vrátíme zpět do let energetické krize, kdy stát musel mobilizovat všechny zdroje k tomu, aby pokryl sociálně slabším životní náklady.“
Náklady na topení a dopravu se však zvednou nejen domácnostem, ale i podnikatelům a firmám. Mohou zhoršit postavení exportérů, které nový režim uhlíkových cel (CBAM) příští rok připraví o bezplatné emisní povolenky na vyváženo produkci. A hned rok nato jim náklady zvýší ETS2.
Jak přibrzdit rozjetou mašinu
Česká vláda se konečně dovtípila, jaké náklady jsou s emisními povolenkami druhého typu spojeny a snaží se změnit unijní legislativu, kterou předtím sama dojednávala a schválila. Navrhuje odložit start ETS2 a posílit režim tržní stability, který umožňuje uvolňovat na trh větší počet povolenek při výrazném růstu jejich ceny. Revizi povolenek jsou už nakloněni i Poláci, Slováci, Italové, Lotyši a Francouzi.
Zvrátit odhlasovanou unijní legislativu však není snadné. Pro změnu musíte získat kvalifikovanou většinu, tedy souhlas nejméně 15 z 27 států společenství. Tyto státy musí zastupovat aspoň 65 procent obyvatel unie. A nakonec musí změny odhlasovat Evropský parlament.
Evropa by přitom měla zvážit nejen parametry emisních povolenek druhého typu. Mohla by dát realističtější podobu celé dekarbonizaci, která podle současných plánů jen v české ekonomice vychází na 3,5 bilionu korun do roku 2030.
Důvod shrnul předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl: „Ani v bohaté Evropě nemáme šanci ufinancovat dekarbonizaci a současně absolutně nové výdajové priority, jakou je obrana,“ pravil v rozhovoru pro SeznamZprávy.
Kdy si tohle uvědomí politici v klíčových pozicích? Čím dřív to bude, tím líp.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Marná snaha, Evropa zkostnatěla. Odskáče to český průmysl?
Český průmysl chřadne. Jak jinak, naházeli jsme mu klacky pod nohy
Brusel se chystá urychlit Green Deal. Firmy i spotřebitelé zapláčou
Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu
Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.
Zdroj: FinmagFILANTROPIE JE UMĚNÍ
Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?
BYZNYS JE HRA
Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?
Další články autora
Související témata
Související články
Nejčtenější články
