Česko se dál motá v kruhu. Za Babiše může být podnikatelům líp, ale jen než dojdou peníze
Zařídíme nižší firemní daně, konec růstu odvodů OSVČ i levnější elektřinu. Sliby vítěze voleb můžou znít podnikatelům jako rajská hudba. Prozíravější z nich by však měli počítat s tím, že dobrodiní ANO, pokud se ho vskutku dočkají, budou jednou muset splatit.
Letošní volby potvrdily, že nikdo nemůže splnit tolik, kolik Andrej Babiš slíbí. Ve svém programu nakupilo jeho ANO sliby za stovky miliard. Leckterým voličům se z nich mohla zatočit hlava. Namátkou vyšší platy, rychleji rostoucí důchody, dotace na úroky z hypoték…
A protože ANO je pro všechny (catch-all-party), nezapomnělo se ani na podnikatele. Stejně jako domácnostem jim Babišovo hnutí slíbilo, že zajistí nižší ceny elektřiny. K tomu se zavázalo zrušit limit pro danění zaměstnaneckých benefitů, snížit daň z příjmů firem a zarazit růst odvodů OSVČ.
Sleva zadarmo? S tím nepočítejte
Živnostníkům by se nepochybně ulevilo, kdyby anoisté svůj slib splnili. Jejich minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění by se zastavil na 35 procentech průměrné mzdy a v novém roce nevzrostl na plánovaných 40 procent. Oddechli by si tím spíš, že jim od roku 2023 do letoška vyskočil už o 10 procentních bodů.
Pravda, někteří ze „státotvorných“ živnostníků se s vyššími odvody mohli smířit jako se svým příspěvkem k léčbě veřejných financí. Poté, co zjistili, že tato zátěž jejich byznysu není provázena úsporami ve výdajích na erár, však byli právem rozezleni, jak na síti X upozorňuje Miroslav Kalousek.
Nejen živnostníkům, ale i firmám by zůstalo víc peněz, které by mohli investovat do inovací a svého rozvoje. A to tehdy, když ANO dostojí svému volebnímu programu. V něm ujišťuje, že vrátí zdanění jejich příjmů na 19 z 21 procent, na které je zvedla vláda Petra Fialy v konsolidačním balíčku.
Správce státní pokladny Zbyněk Stanjura vysvětloval, že vyššími daněmi vrátí firmy pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu. Pomoc za covidu však byla dočasná, zatímco vyšší firemní daň se objevila v zákonu bez časového omezení. Takže by bylo logické, kdyby ji příští vláda ukončila.
Úlevou pro domácnosti a vzpruhou pro firmy – zejména ty, jejichž činnost je energeticky náročná – by byly také nižší ceny elektřiny, kterými se anoisté ohánějí. Karel Havlíček v kampani hlásal, že spotřebitelé a podnikatelé nemohou doplácet na něco, co nezavinili – na bezuzdné dotování obnovitelných zdrojů, vesměs solárních elektráren připojených v letech 2009 a 2010. Jejich podpora má trvat až do roku 2030.
Havlíček chce srazit regulovanou složku ceny elektřiny, ze které se obnovitelné zdroje dotují. Plánuje, že ji stát z poloviny uhradí formou dotací, což ročně obnáší 50 miliard korun. Budou z toho, jak jinak, další dluhy. A ti, kterým stát s elektřinou tímto způsobem uleví, je jednou budou muset zaplatit z daní. I s úroky.
Pravda, nemusí to být problém. Ale jen pro ty, kteří podobně jako doktor Zelí ze Šimkovy a Grossmannovy povídky Výlet do zoo „nechtějí slevu zadarmo“.
ANO změní pravidla hry
Anoisté tvrdí, že výpadky v daních a náklady na dotace zalepí výnosy z rostoucí ekonomiky i penězi, které vytáhnou z šedé ekonomiky důslednější finanční kontroly a zejména EET 2.0. První verze elektronické evidence tržeb však vynesla řádově pouhé jednotky miliard. Že by ta druhá byla mnohonásobně úspěšnější?
S tím se dá sotva kalkulovat. Stejně jako s myšlenkou, že finance státu dá do rychtyku tříprocentní růst HDP, který si ANO nalinkovalo. Národní rozpočtová rada už před dvěma lety ve svém stanovisku k fiskální politice upozornila, že ani lepší časy s výrazným hospodářským růstem propast mezi výdaji a příjmy státu nepřeklenou, byť krátkodobě mohou deficity o cosi snížit.
Pokud vláda anoistů své plány uskuteční, dá se očekávat, že nůžky mezi příjmy a výdaji státu se ještě víc rozevřou. Naznačuje to studie Oxford Economics (ke stažení tady), která vychází z programů stran. Její „negativní scénář“, ve kterém hnutí ANO vládne s krajními stranami, tedy Motoristy a SPD, ať už v koalici, nebo s jejich tichou podporou, předpokládá výrazné zvýšení rozpočtového deficitu. A to přes počáteční nárůst HDP, vyvolaný uvolněnou fiskální politikou.
Deficit by v takové konstelaci podle analytiků vzrostl zhruba o 150 miliard (1,9 procenta HDP) oproti současnosti. Důsledkem vyššího zadlužování by pak byly vyšší úrokové sazby.
Takovému scénáři stojí v cestě zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Norma předpisuje maximální výši deficitu pro příští rok ve výši 1,75 procenta HDP, pro rok 2027 1,25 procenta. V roce 2028 by pak schodek neměl překročit 1 procento HDP. Do takových čísel se ANO se svými plány nemůže vtěsnat.
Zákon se však dá rychle změnit. A Babišova vláda už v minulosti rozpočtová omezení jeho novelou rozmělnila. Zanedlouho to může udělat znovu a pravidla rozpočtové hry změnit současně s novým návrhem rozpočtu na příští rok.
Co vy zavedete, to my zrušíme
Babišova mantra „my daně snižujeme“ je příliš idylická. Dlouho fungovat nemůže. Za takové politiky jednou dojdou peníze, i když to nutně nemusí být za Babiše, ale až za vlády jeho nástupců.
Česko by přitom potřebovalo změny v daních jako koza drbání. Jenže takové, které by byly udržitelné, nebrzdily podnikání a víc než ekonomickou aktivitu zatěžovaly spotřebu. K těm se však Fialův kabinet neodhodlal a od Babišovy vlády se tuplem nedají očekávat.
Že bychom se aspoň dočkali stabilního a přívětivého podnikatelského prostředí? Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy v ČT 24 upozornil, že předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček se před volbami vytasil s hospodářskou strategií Česko: Země pro budoucnost 2.0. Pochválil ji. Připomněl však, že hospodářskou strategii Česko do top 10 jen několik měsíců před ním dokončil ministr Lukáš Vlček.
Zmíněné dokumenty jsou si v lecčems podobné. A Havlíček – světe, div se – nemá problém s Vlčkovým plánem na podporu startupů. Chce v něm pokračovat. Vzácná shoda. Rafaj nicméně upozornil, že raději než dvě hospodářské strategie by viděl společnou Vlčkovu-Havlíčkovu strategii.
Mnohé zásadní zákony nebo projekty dnes nepřežijí výměnu vlád. Politické reprezentace si předávají vlády a ruší, co zavedli ti, kteří řídili stát před nimi. A naopak zavádějí, co jejich předchůdci zrušili. Podnikatelé se pak těmto změnám chtě nechtě musí přizpůsobit.
Česko se motá v kruhu. A pohříchu zatím nic nenasvědčuje, že se na tom něco změní.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Babišovo ANO po návratu k moci překope vládní úřady. Odnese to digitalizace
Paušální daň 2026. O kolik vzroste, jak se počítá, pásma (velký přehled + kalkulačka)
Poznáte politiky podle jejich slibů? Připomeňte si, kdo slíbil euro nebo vyšší podporu
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
Zdroj: FinmagBYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Další články autora
Související témata
Související články
Nejčtenější články
