Čeká nás snad další krize? Proč ekonomové varují před další „bublinou“ a jak toho využít

Varování, že jsme svědky takzvané „bubliny všeho“, přibývá. Zlí jazykové tvrdí, že téměř všechno má dnes vyšší hodnotu, než by mělo za normálních okolností. A že jestli tahle bublina splaskne, zasáhne to spoustu lidí i firem. Česko nevyjímaje.

Že o ničem nevíte? Například Albert Edwards ze Société Générale, analytik, který kdysi přesně předpověděl prasknutí takzvané „internetové bubliny“ (dot-com bubble), upozorňuje na nadhodnocené ceny amerických akcií i na rizika v Japonsku a dalších částech světa.

Jistě, Edwards je svou skepsí k ekonomickému vývoji dlouhodobě znám. Svou pozici si drží už dlouhá léta. Jenže tentokrát je to jiné – postupně se přidávají další a další. Včetně lidí, kteří k danému tématu rozhodně mají ze své pozice co říct.

Jak tedy současná varování číst? A především: dá se nejhorším následkům nějak předejít?

Pozor na AI

Bez dlouhých řečí si rovnou ukažme na prvního podezřelého: umělou inteligenci. Ekonom z Harvardu Jason Furman spočítal, že americký HDP i ceny akcií rostou především díky obřím investicím do umělé inteligence: do lidí, softwaru, tréninku velkých jazykových modelů, datových center, kabelových sítí i energetiky. Zbytek se snadno vejde do statistické chyby.

Co se stane, když si do firmy pustíte AI. První studie ukazuje reálné dopady

Varovné je především to, že podle Furmana tyhle investice stojí za víc než 90 % současného růstu amerického HDP. Jenže investice do umělé inteligence nemusí přinést tak vysoké výnosy, jak se předpokládá, a mnohé se mohou ukázat jako prodělečné. Růst americké ekonomiky tak může být jen iluzorní a reálně se země dost možná nachází na prahu recese.

O tom, že kolem AI vzniká bublina, ostatně mluví i Sam Altman, šéf OpenAI – tedy firmy, která vytvořila slavný ChatGPT. Nebo Emad Mostaque ze Stability AI, která vymyslela grafický AI program Stable Diffusion. I on současnou situaci přirovnává k internetové horečce z přelomu tisíciletí. Právě tohle jsou lidé, kteří z principu vědí, o čem mluví.

A to stále nekončíme! Že současný růst stojí z velké části na dluhu, což se dlouhodobě nemůže udržet, upozorňuje i řada dalších odborníků. Nedávno před tím varoval i známý investor Jim Chanos. Na dluh se navíc neinvestuje jen do AI, ale i dalších oblastí.

Varovný je i fakt, že rychle rostou státní i veřejné dluhy. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa pravděpodobně povedou k dalšímu zadlužení. A třeba japonský státní dluh, který už na jaře dosáhl 235 % HDP, je podle německého týdeníku Focus „velký jako hora Fuji“ (nejvyšší hora Japonska).

Když se dluhy „rolují“

Problémy má ale i Evropa. Španělsko a Řecko sice zvládly svou dluhovou krizi a provedly reformy, ale řecký veřejný dluh se i dnes drží kolem 150 % HDP – stejně jako v roce 2020, kdy Atény žádaly o pomoc Evropskou unii. Tentokrát je tu sice předpoklad, že dluh začne klesat, jenže na scénu přichází Francie – v Paříži chybí politická vůle k tvrdým ekonomickým i sociálním reformám a francouzský dluh se může rychle přiblížit hranici splatitelnosti.

Jak bankrotují státy a kdy přijde na řadu Česko

Dalším varováním může být i růst mezibankovních dluhů. Mimoevropské banky znovu masivně obchodují s finančními deriváty, jejichž skutečnou hodnotu lze jen těžko odhadnout. Do toho přicházejí kryptoměny, jejichž hodnota je také nejistá…

Zkrátka: celá tahle situace až nepříjemně připomíná období před finanční krizí v roce 2008 a před následnou krizí eurozóny. Hrozí, že se zvýší úroky, věřitelé přestanou důvěřovat příliš zadluženým státům a vznikne stará známá spirála: daná země následně nebude schopna své dluhy splácet, tím pádem úroky porostou dál a její důvěryhodnost dál utrpí. A může následovat bankrot.

Státy své dluhy totiž průběžně „rolují“, tedy splácejí staré půjčky novými. A když si už nemohou půjčit dál, přichází problém. Je to vlastně tentýž mechanismus krize jako v soukromém sektoru. Když se ukáže, že část firemních investic není tak výnosná, jak se čekalo, a společnosti nebudou schopné splácet, nikdo jim už na další rozvoj nepůjčí. To jen prohloubí jejich problémy.

Může to nastat zejména v AI sektoru. Přijdou bankroty, které se prostřednictvím bank rozšíří do dalších odvětví. Úroky porostou všude. A do hrobu půjdou i projekty, které by jinak vydělávaly.

Jak vydělat na krizi

Co z toho plyne pro firmy a speciálně pro podnikatele v Česku? Především je nutné mít pod kontrolou vlastní zadlužení a počítat se zvýšením úrokových sazeb. Uklidňovat nás snad může jen to, že krize způsobená předlužením států je pravděpodobnější v zámoří než v Evropě. Krize tam bude rychlejší i hlubší. Zasáhne to obchod s Amerikou a Japonskem.

Případná evropská krize bude mít pomalejší nástup a probíhat spíše ve vlnách, podobně jako krize eurozóny. Navíc je pravděpodobné, že se předlužené země bude snažit zachránit Evropská centrální banka a minimálně na nějakou dobu tomu, že se to podaří, budou věřit i investoři. V jistém smyslu je na tom Evropa v kontextu černých scénářů kupodivu lépe než třeba Spojené státy.

V soukromém sektoru je ale nutné být obezřetný zejména u investic spojených s umělou inteligencí. Nejen do firem vyvíjejících velké jazykové modely, ale i u jejich dodavatelů a partnerů. Dávat si pozor i na obchodování a spolupráci s nimi. Pokud se totiž ukáže, že AI je skutečně bublinou, doplatí na to nejen investoři, ale i celý dodavatelský řetězec.

Na druhou stranu, po splasknutí bubliny tu zůstane rozsáhlá infrastruktura. A ten, kdo dokáže využít levná datová centra nebo přebytečnou energii, může z krize vyjít jako vítěz.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Spasí nás obranný průmysl? Nebuďme naivní, překovat meče v pluhy jde jen v pohádkách

• Firemní data v ohrožení. Vážně nás bude Evropa šmírovat víc, než je zdrávo?

• Paradox zelené transformace. Proč Němci mění svou energetickou politiku

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag