Hladoví, ale krásní. Češi šetří na jídle, rtěnku si neodepřou, ukazuje statistika
Srpen přinesl obchodníkům další růst tržeb a potvrzení, že spotřeba se po hubených letech vrací. Rekordní čísla zatím nepadají, ale hranice maxim z doby před covidem už jsme překonali. Tržby táhne nepotravinářské zboží a internetové obchody – naopak prodejci potravin si pohoršili.
Maloobchodní tržby v srpnu reálně vzrostly meziročně o 3,5 %, meziměsíčně si připsaly 0,6 %. Výrazně se dařilo i prodeji a opravám aut, kde tržby meziročně poskočily o 8,1 %. Potvrzují to aktuální data Českého statistického úřadu.
„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v srpnu meziročně vzrostly. K růstu přispěl prodej pohonných hmot a nepotravinářského zboží,“ shrnula Jana Gotvaldová z ČSÚ. Rostly také tržby za prodej online. Za pohonné hmoty Češi utratili meziročně o 10,9 procenta víc, za nepotravinářské zboží o 4,1 procenta víc.
Výjimkou jsou potraviny: v srpnu tržby za ně meziročně klesly o 0,1 procenta. Slabší zájem o jídlo v obchodech není novinka – podle analytika Miroslava Nováka z Citfin tržby za potraviny „jsou ve stálých cenách i nadále zhruba na úrovni roku 2015“.
Podrobnější pohled do statistik ukazuje, že nejvíc meziročně rostly tržby za kosmetiku a toaletní zboží (+12,1 %), za pohonné hmoty (+10,9 %) a za nákupy přes internet a zásilkové služby (+8,8 %). Dařilo se také prodejnám s oděvy a obuví (+6,3 %) a volnočasovým výrobkům (+7,7 %). Naopak se nedařilo prodejcům počítačové a komunikační techniky (−9,7 %) a výrobků pro domácnost (−2,4 %).
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila je vývoj v souladu s širším obrázkem ožívající ekonomiky. „Reálné tržby obchodníků se aktuálně nacházejí těsně nad předpandemickým rekordem z prosince roku 2019,“ říká Hradil.
Připomíná ale, že k absolutnímu rekordu z května 2021 stále chybí zhruba čtyři procenta a letos už asi nepadne. Přesto podle Hradila bude letošní rok pro obchodníky pravděpodobně „velmi vydařený“ a rekord v tržbách by mohl padnout začátkem roku.
Tento vývoj potvrzuje i Jiří Pour z UniCredit Bank: srpen podle něj „napravil dočasný výkyv z července“, kdy se kvůli dovoleným a cestování snižovala domácí spotřeba. Domnívá se ale, že žádný rychlý růst spotřeby teď čekat nelze. „Ochota domácností utrácet zůstane zřejmě i ve zbytku letošního roku omezená, s tím, jak ekonomika narazila na cyklický vrchol,“ upozorňuje.
Tereza Krček z Raiffeisenbank připomíná roli sezónních vlivů. Srpen podle ní nahrává výdajům spojeným s návratem dětí do škol, ale také letním výprodejům. Připomíná i klesající inflaci a rostoucí reálné mzdy, které dávají domácnostem větší prostor pro útraty.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Češi v létě šlápli na brzdu. Maloobchod v červenci zpomalil víc, než se čekalo
Inflace zpomalila, ale služby dál zdražují. Srpen přinesl jen krátký oddych
Černý měsíc pro český průmysl. Zakázky v srpnu poklesly, mzdy naopak rostly
Často kladené otázky
Tržby ve stálých cenách znamenají tržby očištěné pro snadné porovnání o vliv inflace. Díky tomu lze srovnávat, kolik toho lidé opravdu nakoupili – ne jen za kolik. Růst ve stálých cenách znamená vyšší objem prodejů, ne jen vyšší ceny.
Maloobchodní statistiky zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Sběr dat zajišťuje přímo ČSÚ ve vybraném vzorku podniků, které pravidelně reportují své tržby. Jde o podniky zařazené do odvětví „maloobchod“ (CZ-NACE 47), kromě prodeje a oprav motorových vozidel, které se sledují zvlášť (CZ-NACE 45).
ČSÚ publikuje výsledky každý měsíc – zpravidla do sedmi pracovních dnů po skončení měsíce následujícího po sledovaném období. Tedy například data za srpen vycházejí začátkem října. Nejprve jsou zveřejněna jako „rychlá informace“, později (v březnu následujícího roku) se revidují a doplní o definitivní hodnoty.
Meziroční změna porovnává daný měsíc s tím samým měsícem předchozího roku (např. srpen 2025 vs. srpen 2024). Meziměsíční změna srovnává aktuální měsíc s předchozím (např. srpen 2025 vs. červenec 2025). Všechny změny jsou ve stálých cenách, tj. očištěné o inflaci. Navíc ČSÚ očišťuje i o počet pracovních dnů (meziročně) a sezónnost (meziměsíčně), aby bylo srovnání co nejpřesnější.
Budou startupy motorem české ekonomiky?
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.
Zdroj: FinmagBYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Související témata
Související články
Nejčtenější články
