Nejsou lidi, pracovníků ubývá. A s novou vládou bude hůř

Nastupující vláda se tváří jako pro-podnikatelská. V návrhu svého programového prohlášení hned několikrát zmiňuje podporu hospodářského růstu. Jenže strany, ze kterých se skládá, se už před volbami profilovaly jako protiimigrační. S tím, že jsou i proti ekonomické migraci.

Ostatně, doslovně píše o „zrevidování systému zaměstnávání zahraničních pracovníků“. Někteří politici pak mluvili dokonce o tom, že je u nás už příliš Ukrajinců. Skoro s jistotou se tak dá odhadovat, že nová vláda podmínky pro pobyt Ukrajinců v Česku zpřísní.

Co možná ale vypadá líbivě pro jistou část voličů, pro podnikatele zní dost zlověstně. A naráží i na představy budoucí vlády o „podpoře dlouhodobého hospodářského růstu“.

Realita bez příkras

Podmínky pro dlouhodobý pobyt pracovníků z Ukrajiny jsou přitom už nyní dost přísné. Bylo to dáno předvolební poptávkou, kdy mnozí lidé začali mít dojem, že cizinců je u nás už příliš. Dobře to ilustruje třeba průzkum z letošního jara (novější není k dispozici) provedený agenturou STEM, podle kterého je o tom přesvědčeno celých 69 procent Čechů.

Tím to ale nekončí. Skoro polovina lidí si totiž (podle stejného průzkumu) myslí, že zahraniční zaměstnanci připravují Čechy o práci. Jejich podíl se přitom už léta drží na stejné úrovni, což jen dokazuje rozdělení české společnosti.

Promítá se to i do politiky: lze snadno usuzovat, že právě tito lidé jsou voliči koalice vytvářející budoucí vládu. Naopak ti, kteří v cizincích nevidí problém a vidí jejich přínos zejména pro některé sektory ekonomiky, jsou spíše lidé hlasující pro odcházející kabinet.

Pravdou je, že cizinců pracujících v České republice je hodně. Celkově u nás podle Úřadu práce ČR pracovalo na konci loňského roku 977 206 cizinců, což tvoří při asi 5,2 milionu pracujících zhruba 18 procent pracovní síly. Rekord to ale zdaleka není.

Nemluvíme tu ale jen o Ukrajincích, byť ti v celkovém počtu dominují. Podstatnou část zahraničních pracovníků tvoří i Slováci. A na pracovním trhu se často vyskytují třeba Filipínci.

Česko stárne

Ve výsledku ale vůbec nejde o to, odkud jsou. Realitou českého pracovního trhu totiž je, že bez cizinců by to už zkrátka nešlo. Čeští pracovníci lidsky řečeno „došli“ a počet potenciálních zaměstnanců klesá – každý rok odchází z pracovního trhu 120 tisíc lidí do penze, ale přichází na něj jen 90 tisíc nových.

Čísla jsou neúprosná a situace se bude dál zhoršovat: do deseti let bude chybět ne 30 tisíc, ale hned 70 tisíc ekonomicky aktivních lidí ročně. Nejhorší pak bude – pokud se něco nezmění – situace ve čtyřicátých a padesátých letech.

Může za to nízká porodnost, dlouhá doba přípravy na povolání a neochota oddálit odchody do důchodu. Nová vláda přitom počítá s tím, že zastaví zvyšování věku odchodu do penze a vrátí ho na 65 let. Přesto se tváří, že ekonomickou migraci omezí. Jde to dohromady?

Pozitivní dopad přílivu Ukrajinců. Tvrdá data ukazují, jak uprchlíci vyplňují pracovní trh

Podle analýzy Českého statistického úřadu se u nás firmy bez cizinců prostě neobejdou. Zbavit se jich bez obřích ekonomických potíží je prakticky nemožné. Navíc zahraniční pracovníci ani většinou nevytlačují z pracovních míst zdejší občany. Naopak: pracují často na místech, kde Češi – ať navenek říkají cokoli – sami pracovat už nechtějí.

Pravda je, že většina cizinců vykonává méně kvalifikované práce a například průměrná mzda Ukrajinců je nižší než mzda českých občanů. Nejčastěji jsou to pozice ve stavebnictví, v pásové výrobě a nově třeba i v pohostinství.

Česko, země prduchů

Není tedy překvapivé, že firmy už léta volají po tom, že je třeba cizinců naopak víc. Že je třeba usnadnit jejich zaměstnávání. Například v roce 2014 si velké firmy stěžovaly na potíže se zaměstnáváním vysoce kvalifikovaných pracovníků, v roce 2017 Svaz průmyslu a dopravy volal po usnadnění zaměstnávání cizinců kvůli nedostatku pracovní síly. 

A podle svazu je to tak i nadále. „Demografii budeme řešit minimálně příštích 15 až 20 let. Čísla jsou jasná. Z trhu v tomto období postupně zmizí přibližně milion pracovníků a naopak se zvýší počet lidí starších 65 let. Budeme jim muset zajistit důchody, zdravotní péči a mnoho dalšího. To je obrovská výzva,“ uvedl v červnu prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj poté, co vláda zvýšila kvóty pro pracovníky ze zemí mimo EU. 

A stejné problémy a stejné volání tu byly i před finanční krizí. Nedostatek pracovní síly tehdy vedl k takovým kuriózním situacím, jako byl třeba dovoz řezníků z Mongolska.

K nějaké podpoře ekonomické migrace se ale nově se rodící vláda zjevně nemá. Naopak avizuje, že trh práce rozhýbe za pomoci flexibilních úvazků „pro rodiče, seniory a zdravotně znevýhodněné“. Anebo že „zvýší motivaci k práci ve stáří“.

Česko imigranty potřebuje. Proč si vláda nechává utíkat miliardy mezi prsty?

Dočkáme se nového Česka plného pracujících důchodců, takzvaných prduchů? V pozicích, o nichž je řeč, si je lze přestavit jen těžko. Jenže kde brát „mladou krev“? A co víc, lze se vůbec cizinců na současném pracovním trhu „zbavit“? To si radši ani nepřejte…

„Rostoucí počty cizích zaměstnanců a také jejich výrazná alokace do určitých oborů způsobuje, že představa o jejich možném odchodu a využívání pouze domácí pracovní síly se stává katastrofickým scénářem,“ upozorňuje Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Cizince potřebujeme

Statistika nelže. Už dnes se bez cizinců neobejdeme, naopak jich bude potřeba ještě víc. Vždyť vyřešit nedostatek lidí na českém pracovním trhu nepomohl ani „příliv“ Ukrajinců po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Nereálná je i představa, že tyto lidi nahradí v dohledné době roboti či automatizace. Pracují často v zaměstnáních, kde je z technického i ekonomického hlediska obtížné nahradit lidskou práci tou strojní, a zároveň by si to při těchto počtech vyžádalo enormní investiční náklady.

A i kdybychom se o to pokusili, v makroekonomickém měřítku by se to projevilo výrazným poklesem spotřeby. Ta přitom už tak u nás není vysoká a její pokles se vždy projeví poklesem ekonomického růstu.

Nová vláda se tak ocitá ve dvojích kleštích. Část vládních politiků přímo či nepřímo slibovala omezení počtu cizinců a jejich zaměstnávání, zejména pokud jde o Ukrajince, zároveň ale tvrdí, že chce nastartovat do vyšších obrátek českou ekonomiku. Splnit bude chtít obojí.

Nový kabinet se tak zřejmě bude snažit ze situace nějak vybruslit. Například udělováním krátkodobých neustále obnovovaných pracovních povolení. To ovšem jen prohloubí nejistotu mezi podnikateli a povede k omezení přílivu pracovní síly.

Zkrátka, ať si říká, kdo chce, co chce, přísun pracovní síly ze zahraničí vázne už teď. A jak se zdá, bude ještě hůř.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Čeká nás snad další krize? Proč ekonomové varují před další „bublinou“ a jak toho využít

• Je Evropa vážně tak neschopná? Proč i rok od Draghiho studené sprchy přešlapujeme na místě

• Emisní povolenky pro domácnosti? Zapomeňte, i tuhle „srandu“ zaplatí hlavně podnikatelé

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag