Systém „Babiš sobě“ není fér. Větší zlo než střet zájmů je ale dotační ekonomika

Andreji Babišovi nezbývá mnoho možností, jak vyřešit svůj střet zájmů. Čas ho přitom tlačí. Prodej Agrofertu – holdingu, do kterého spadá víc než 250 firem – je už mimo hru. Taková transakce by zabrala podstatnou část volebního období.

S převodem firmy na dceru, syna nebo manželku by Babiš narazil na zákon o střetu zájmů také. Tento předpis zapovídá veřejnému funkcionáři využívat své postavení k tomu, aby získával „výhodu pro sebe nebo pro osobu blízkou“.

Že by se Babiš vzdal dotací i veřejných zakázek? Jednoduché řešení, kterým by však své firmy dostal do konkurenční nevýhody. Vyloučit ho nicméně nelze, protože impérium by čtyři roky bez dotací a veřejných zakázek přežilo.

Za dost pravděpodobnou se dá pokládat varianta, že Babiš své společnosti Agrofert a SynBiol zaparkuje ve slepém svěřenském fondu. V zahraničí si může vybrat z řady firem, které tuto službu nabízejí. Tímto způsobem by se nicméně od svého holdingu beze zbytku neodstřihl.

Slepý svěřenský fond (blind trust) by byl uspořádán tak, že nad vloženým majetkem by Babiš neměl kontrolu. S aktivy by hospodařil správce fondu, kterého by nemohl jmenovat ani odvolat. A šéf ANO jako pravděpodobný příští premiér by neměl dostávat informace, jak správce s jeho majetkem nakládá. 

Miliardy v trapu. Stát selhal, dotace investoval do prkotin a příjemce čekají abstinenční příznaky

Ani takové schéma však nemůže střet zájmů stoprocentně vyloučit, protože vláda nastavuje pravidla dotací a regulace ovlivňující odvětví, v němž Babišovy firmy působí. Kromě toho kabinet rozhoduje o veřejných zakázkách.

Chapadla Babišova byznysového impéria přitom sahají do řady sektorů, kde jsou rozdělovány veřejné finance – do zemědělství, chemického průmyslu, lesnictví, zdravotnictví i správy hmotných rezerv.

Ve slepém svěřenském fondu, kde firmy z holdingu mohou skončit, nebude Babiš od holdingu zcela odtržen. Bude vědět, která rozhodnutí vlády mohou jeho akciím prospět. Zná své portfolio a leckterý z manažerů dceřinek Agrofertu může leštit kliku v jeho kanceláři, aby mu vylíčil, co se v jeho firmě děje a co na ni může mít jaký vliv.

Když Babiš hlídal Babiše

Blind trust by nicméně vyloučil přímý Babišův vliv na chod firem a zajistil, že holding bude mít premiér dál od těla. Neměla by tedy nastat bizarní situace, kdy člen vlády za pomoci svých lidí z ANO může svůj dotační byznys řídit i kontrolovat.

To se stalo například u dotací pro Lovochemii. V době, kdy Babiš řídil ministerstvo financí (2014 až 2017), čerpal tento výrobce dusíkatých hnojiv z Agrofertu evropské dotace za stovky milionů korun na „ekologizaci energetického zdroje“.

Dotace pocházely z evropského programu, který spravovalo ministerstvo životního prostředí. V jeho čele stál bývalý ředitel Lovochemie Richard Brabec, člen ANO. Na dotace dohlížela Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, delegovaná ANO, která žádný střet zájmů u Babiše nenašla. A o tom, že dotace byly řádně využity, referovala do Bruselu auditní komise ministerstva financí řízeného samotným Babišem.

Tato struktura, v níž Babiš hlídal Babiše, se v evropských zemích, které jsou čistými plátci do unijního rozpočtu, nesetkala s pochopením. A není divu.

Česko – dotační eldorádo

Během minulého premiérství vložil Babiš své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Byla to pouze kamufláž, střetu zájmů se nezbavil, společnosti měl dál pod kontrolou. Do vedení fondů jmenoval své manažery, právníky i manželku. A v zakladatelských listinách jim předepsal, jak mají postupovat.

Čeká nás snad další „Čapák“? Dotace v Česku jsou nepřehledný binec bez kontroly

K závěru, že Babiš se tímto způsobem střetu zájmů nezbavil, dospěla Evropská komise i české soudy včetně Nejvyššího správního soudu. Firmy spadající pod Agrofert pak v uplynulých měsících prohrály několik sporů, které vedly s ministerstvem zemědělství nebo Státním zemědělským intervenčním fondem kvůli zastaveným či nevyplaceným dotacím. 

Piráti, Transparency International i někteří právníci mají za to, že Babišovu schopnost ovlivnit rozhodování ve prospěch rozsáhlé majetkové struktury je možné řešit pouze prodejem Agrofertu a SynBiolu. Pravda, bylo by to nejčistší řešení.

Neměli bychom ale řešit i hlavní příčinu střetu zájmů, tedy rozbujelé dotace končící často u tučných kocourů typu Agrofert, kteří bez nich dokážou žít? Systém „Babiš sobě“ je do značné míry jejich důsledkem.

Nejvyšší kontrolní úřad už před pěti lety ve své výroční zprávě konstatoval, že Česko je prolezlé „dotační hydrou“. Jeho předseda Miloslav Kala upozornil, že dotace dosáhly takového rozsahu, že začaly likvidovat tržní ekonomiku. Tohle memento však pohříchu zůstalo nevyslyšeno.

Plány, které zůstávají na papíře

Petr Fiala (ODS) ještě před příchodem do Strakovy akademie sliboval, že jeho vláda s dotačním byznysem zatočí. Kabinet skutečně některé dotace seškrtal. Jenže vesměs jen ty, které sám zavedl v době vrcholící energetické krize.

Loni na zasedání výboru pro strategické investice pak premiér oznámil, že vláda zacílí dotace pouze na klíčové projekty, které mohou pozvednout ekonomiku. Kromě toho slíbil efektivnější způsoby podpory firem. Konec mandátu byl ale příliš blízko na to, aby vláda takové záměry mohla uskutečnit.

Nová koalice ve svém návrhu vládního prohlášení zase vylíčila velkolepý plán přechodu z dotační na odpisovou politiku, která umožní rozlišit vítěze od lúzrů. Kromě toho v něm vyhlásila záměr snížit závislost českého zemědělství a potravinářství na dotacích.

Tyto dotace jsou nezanedbatelnou koulí na noze daňových poplatníků. Vždyť Státní zemědělský intervenční fond, který přerozděluje dotace pro zemědělce, potravináře a lesníky, zaměstnává 1 292 lidí, na jejichž platy letos vyčlenil 825,3 milionu korun.

A teď hádejte, jak to s plány na redukci dotací dopadne. Jako vždycky?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? Čapí hnízdo to jasně ukázalo

• Dobrý sluha, špatný pán. Jak na granty a dotace v podnikání

• Sorry jako. Projíme s Babišem další dotační miliardy z Bruselu?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag